Zrušení části volebního zákona vadí členkám Institutu svobody a demokracie Janě Bobošíkové a Janě Lipovské. Ty tvrdí, že trojice ústavních soudců zneužila svou pravomoc, zásadním způsobem zasáhla do práv třetích osob a narušila průběh voleb do poslanecké sněmovny.

„Časování vyhlášení nálezu nelze označit jako náhodné nebo dokonce přirozeně vyplývající z pořadu jednání a projednávání případů Ústavním soudem,“ oznámily Lipovská s Bobošíkovou s tím, že soudce zpravodaj Jan Filip zpracoval rozhodnutí až po třech letech od začátku řízení.  

Obě ženy také tvrdí, že předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský umožnil spáchání trestného činu, protože znal stanoviska zbylých dvou soudců ještě před tím, než rozhodl. Soudkyně Kateřina Šimáčková měla podle Bobošíkové a Lipovské vědět, že „takto zásadní změna volebního zákona pouhých osm měsíců před již vyhlášenými volbami je protiprávní“. Jako zástupkyně ČR u Evropské komise pro demokracii si toho prý měla být vědoma.

Navíc údajně měla být Šimáčková podjatá, protože v minulosti pracovala pro senát, který navrhoval zrušení části volebního zákona.