Předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský FOTO: ČTK/Zehl Igor
FOTO: ČTK/Zehl Igor
Předseda Ústavního soudu (ÚS) Pavel Rychetský přivítal, že soudci nakonec nemuseli v souvislosti s loňským sestavováním vlády řešit spor o jmenování Jana Lipavského (Piráti) ministrem zahraničí ani o způsobilosti prezidenta k výkonu funkce. Vždy je podle něj lepší pro politickou kulturu, když se aktéři dohodnou. Dříve nebo později však stejně bude zapotřebí postavit rozhodnutím ÚS najisto, kde končí kompetence prezidenta při sestavování vlády, řekl Rychetský v rozhovoru ČTK.
Prezident Miloš Zeman dával při sestavování vlády najevo svou nelibost vůči nominaci Lipavského na post šéfa diplomacie. Hrozilo, že pokud prezident odmítne Lipavského jmenovat, obrátí se předseda vlády Petr Fiala (ODS) právě na ústavní soudce.
„Přivítal jsem, že tento spor, který má výrazně politické i osobní, subjektivní zázemí, jsme nemuseli řešit. Na druhé straně, jsem si vědom toho, že dříve nebo později bude žádoucí, aby interpretace ústavy z hlediska toho, do jaké míry je prezident vázán návrhy premiéra na jmenování členů vlády, byla postavena nějakým nálezem ÚS najisto,“ uvedl Rychetský.
Předseda ÚS doplnil, že podle většinového názoru odborníků, který sám „v zásadě sdílí“, je premiér „pánem vlády“. „Do okamžiku, než je konkrétní fyzická osoba jmenována předsedou vlády, má prezident možnost s případnými uchazeči o tuto funkci projednávat neformálně budoucí složení vlády. Většina prezidentů této možnosti využívá. Od okamžiku, kdy je premiér oficiálně jmenován, tak si myslím, že žádný prostor již neexistuje a premiér se stává pánem vlády,“ popsal Rychetský.
Kvůli zdravotnímu stavu prezidenta se loni uvažovalo také o možnosti aktivovat článek 66 ústavy a zbavit hlavu státu dočasně pravomocí. Prezident by se proti rozhodnutí parlamentu mohl bránit u ÚS. „Soud by neměl příliš velký prostor pro vedení dokazování. Těžko si dokážu představit, že by ÚS v plném sboru, nebo alespoň soudce zpravodaj, jel osobně zkoušet prezidenta z násobilky a zjišťoval, zda je, či není způsobilý. ÚS by se musel řídit odborným stanoviskem, o které by se zřejmě před tím opíralo rozhodnutí obou parlamentních komor,“ uvedl Rychetský. Nakonec soud rozhodovat nemusel, prezident se po zotavení vrátil k výkonu svých kompetencí.
„Myslím, že jisté politické kultuře naší země prospěje, když základní personální spory mezi vrcholnými ústavními činiteli se řeší dohodou, a nikoliv před ÚS,“ řekl Rychetský.
Čemu se však soud nejspíš nevyhne, je rozhodování o zmrazení platů ústavních činitelů, včetně soudců. V minulosti se ÚS řadou nálezů postavil proti neodůvodněným zásahům do soudcovských platů, které tvoří jednu z garancí nezávislosti soudní moci. „Judikatura je bohatá. V jednom případě jsme většinově rozhodli, že zmrazení, na rozdíl od snížení platu, je za jistých okolností přijatelné. Zda současná pandemická situace plus rozpočtová situace splňuje ty podmínky, anebo ne, bude věc rozhodování ÚS. Já to nemohu předjímat,“ zdůraznil Rychetský. Novelu, která od února zmrazí pro letošní rok platy všech ústavních činitelů na loňské úrovni, podepsal prezident v pondělí.
