Populární rozhlasová a dříve televizní moderátorka Martina Kociánová je smutná, že si Česká republika nemůže objednat ruskou vakcínu Sputnik. Na svém facebookovém profilu se pozastavuje nad tím, že Maďarsko si vakcínu Sputnik objednává a může za to očekávat sankce, zatímco Češi „musí“ postupovat v souladu s Evropskou unií. Kociánová se tak zařadila mezi řadu osob, které v souznění s dezinformační propagandou proruských médií šíří optiku, která vůbec neodpovídá zjistitelným faktům.  

Status oblíbené novinářky Martiny Kociánové má samozřejmě velký úspěch. Sdílelo ho již skoro šest tisíc uživatelů a lajkovalo tisíc nadšených příznivců. Jistě bychom jí takový úspěch přáli, kdyby za ním nebylo cosi podivného: Poněkud nečekaná příchylnost k Ruské federaci. Vzhledem k tomu, co ruský stát provádí svému okolí i svým vlastním občanům, je třeba zbystřit.

Martina Kociánová píše:

„Mezi nejúčinnější vakcíny patří pravděpodobně Sputnik, ale ten si nemůže ČR objednat, protože musíme s EU postupovat v souladu a EU s Ruskem nekamarádí. V objednávkách vakcín postupují všechny státy EU v souladu, tedy kromě momentu, kdy si Německo objedná 30 milionů vakcín bokem. Ale když si Maďarsko objedná Sputnik, tak protože nepostupuje v souladu s EU, tak se mu asi dostane sankcí. Rozuměla jsem všemu správně?“

Je třeba konstatovat, že Martina Kociánová tomu správně nerozuměla. Když kupříkladu píše, že „všechny státy EU postupují v souladu, tedy kromě momentu, kdy si Německo objedná 30 milionu vakcín bokem“, zatímco Maďarsko bude za totéž asi sankcionováno, tak je to naprosto neseriózní manipulace. U dlouholeté novinářky je taková míra ohýbání faktů zcela nepřijatelná.

Za prvé: Maďarská vláda oznámila, že vakcínu Sputnik nenakoupí kvůli nízkým výrobním kapacitám v Rusku. Zde je k tomu zpráva agentury Reuter.

Za druhé: Použití vakcíny, kterou Evropská léková agentura neschválila, by mohlo odporovat pravidlům, k nimž se státy samy zavázaly v přístupových smlouvách. Nikdo je nenutil je podepisovat. Ale sankce za to nehrozí žádné, neboť je to věc zodpovědnosti každého státu. Navíc existuje směrnice z roku 2001, která členským zemím umožňuje za nouzových okolností distribuovat i léky, které Evropská léková agentura nepovolila. Zde je k tomu zpráva z renomovaného serveru Politico. Taková je to děsivá totalita, ta EU.

Za třetí: Neexistuje žádný závazek, podle něhož by si státy EU nesměly opatřovat vlastní dávky vakcín mimo EU. Spolková vláda Angely Merkelové ovšem sama od sebe zásadně dala přednost jednání o vakcínách přes Evropskou komisi. Kancléřka chtěla dosáhnout toho, aby byla využita silnější vyjednávací pozice EU, což je v zájmu menších i chudších zemí, a aby tím brzdila „očkovací nacionalismus“. Byla za to ostře kritizována zejména největším německým vydavatelstvím Axel Springer (Bild a Welt), protože prý příliš upřednostnila zájmy celé Evropy „před německým obyvatelstvem“. Německo ale skutečně objednalo zároveň 30 milionů vakcín samo za sebe a stejně tak to dělají i jiné země. Kupříkladu Polsko, informace je zde na severu Seznam Zprávy. Nikdo za to nikoho na evropské úrovni nepeskuje.

A teď za čtvrté: Tím hlavním opomenutím novinářské povinnosti seriózního zacházení s fakty je blábol, že se „EU nekamarádí s Ruskem“. Plyne z toho, že tou stranou, která může za nedostatek přátelství mezi evropskými národy, je Evropská unie. Martina Kociánová si proto zaslouží krátký a stručný rychlokurz o aktuálním stavu politického systému v Ruské federaci.

Od roku 2000, ale ještě spíše od zlomových let 2011 a 2012 vládne v Rusku neobyčejně hnusný režim, jemuž se buď říká „řízená demokracie“, nebo takzvaná „suverénní demokracie“. S faktickou demokracií to nemá nic společného. Je to režim postavený na zplanýrování a zglajchšaltování drtivé většiny médií, na politické manipulaci, volebních podvodech, propagandistických lžích a potlačování kritiků opozičních politiků. Tou ústřední ruskou lží Putinova režimu je to, že je Západ nepřítelem Ruska a snaží se ho zevnitř zničit, kupříkladu mu chce prý implantovat svoji ideologii sodomie. Takovou směšnou lež šíří nejen ruská média, ale i samotný ruský prezident Putin (Timothy Snyder).

A nakonec za páté: Tím hlavním aspektem nepatřičnosti takhle nezodpovědného blábolení na sociálních sítích je skutečnost, že Rusko vede vůči České republice propagandistické aktivity, jejichž cílem je naši zemi oslabit, ne-li rozvrátit. Proto bychom měli u každé příchylnosti k ruské propagandě a ruské optice maximálně zpozornět. Někdy se těmto aktivitám říká hybridní válka, jindy spíše informační subverze. Záleží na definici a také na citlivosti různých částí naší veřejnosti vůči ruským indoktrinačním postupům. Dezinformační média proruského střihu každopádně ovlivňují nemalé množství Čechů (zřejmě až 25 procent) a ruská ambasáda v Praze je notoricky známým rejdištěm zpravodajců, jejichž úmysly vůči naší zemi rozhodně nejsou příliš přátelské. Mohli bychom se odvolat na každoroční zprávu Bezpečnostní informační služby. Ale stačí, když si třeba přečteme vědecké práce z akademického prostředí (kupříkladu diplomovou práci z Masarykovy univerzity zde.) Shoda mezi experty, že Rusko naplňuje zhruba polovinu z kritérií, jež definují agresivní aktivitu cizí mocnosti vůči našemu státu, je opravdu značná a uvedenou práci v žádném případě nelze obvinit z apriorní snahy nespravedlivě obvinit Rusko.

Existuje jeden optický klam, který již mnoho konzervativně orientovaných lidí dovedl do tábora Vladimira Putina. Svobodomyslný Západ skutečně působí na mnoho křesťansky orientovaných lidí jako duchovně zmatený a veskrze nepřátelský ke svým vlastním kulturním kořenům. Vždyť i web Martiny Kociánové Kupředu do minulosti hořce vyčítá papeži Františkovi, že dělá s dekadentním Západem neblahé kompromisy. Putinův oblíbený filosof Ivan Iljin pak slouží jako prapor konzervativních ideálů, jež prý vedou současného ruského prezidenta k jakési mimořádné duchovní hloubce, s níž tvoří systém, který je nábožensky a antiliberálně založeným Rusům mnohem bližší než koncept západní liberální demokracie. Je třeba říci, že tak tomu bylo po značnou část dějin. Západ, k němuž patříme, je ve stálém podezření z úpadku, protože v něm po staletí existuje v různých podobách dělba moci, různost názorů a mnoho příznaků dekadence. To v byzantinském samoděržaví a v komunistické totalitě nemají.

Jistě, již jako důstojník KGB v Drážďanech poutal Vladimir Putin pozornost svých nadřízených, že chodil do kostela. Ale to není žádná polehčující okolnost. On byl prostě příslušníkem zločinecké represivní instituce a jeho dílem není Rusko prozářené láskou Kristovou, nýbrž temná militaristická říše úzké party oligarchů, která s oblibou vozí po svém hlavním náměstí balistické rakety a do nekonečna přednáší světu svůj ideologický kýč o věčném vítězství ve Velké vlastenecké válce.

Martina Kociánová patřila k sympatickým a oblíbeným mediálním celebritám a vymykala se navíc tím, že rozhodně nebyla prázdnou nádobou, do níž někdo jiný nalil obsah před televizní kamerou. Navíc její koncertní dráha sopranistky jí dává skutečný punc kultivované dámy. Právě proto její příspěvky vzbuzují pozornost tak velkého množství lidí. Bohužel také proto je třeba upozornit na to, když nemluví pravdu a podsouvá lidem na sociálních sítích optiku, která má tak podivně blízký vztah k nepřátelské subverzi webu Sputnik. Třebaže to asi netuší a rozhodně za tím není zlý úmysl. Ale výsledná manipulace je nepřijatelná.