Zdá se, že nad Českou televizí se zase smráká. Hlad politiků opatřit si poslušnou stanici nezná mezí. Protože to nejde přímo, musí si najít vhodnou záminku. Stejně jako v dobách normalizace k tomu mohou posloužit ekonomické záminky. Tentokrát je to zpráva o hospodaření. Ještě na podzim bylo všechno v pořádku, ale teď se objevují výhrady. Píší o tom na titulní straně dnešní Lidové noviny a nutno říci, že tento problém na titulní strany patří.
Střelba se objevila už ve vyjádřeních prezidenta Zemana při jeho návštěvě Jihočeského kraje. Pak se připojil senátor Jan Veleba (SPO), zemanovec, který by rád dal občanům možnost posílat koncesionářské poplatky jinam, když se jim televize nebude líbit. Protože lidem se televize nikdy nelíbí, byť se na ni vytrvale koukají, dá se čekat, že by o nějaké peníze skutečně přišla.

Problém s penězi je, že ČT je jejich „přiklepáváním“ rukojmím zákonodárců. Model, kdy by se rozhodovalo třeba automaticky podle inflace, by politikům tuto zbraň z ruky vzal. Stejně tak by pomohlo odpolitizování mediálních rad, z kterých je teď dobrá trafika pro zasloužilé známé.

Koalice proti České televizi se podle dostupných informací skládá ze zemanovců v ČSSD, komunistů a také pochopitelně Babišova hnutí ANO, které ještě v televizní radě nikoho nemá, což musí být frustrující a Babiš to chce nejspíš napravit.

Nejlepší paragrafy jsou ty gumové, které lze použít vždycky. Když se někdo rozhodne, že peníze se vynakládají v televizi „neefektivně“, sotva mu někdo dokáže opak. Stejně tak když „přátelé Ruska“ usoudí, že vyváženost znamená, že ruské lži o ukrajinské válce musí tvořit polovinu zahraničního zpravodajství, bude to vypadat velmi vyváženě. Půl a půl, to je přece vyvážený náklad, ne?

Patří k vlastnostem vládnoucích politiků, že si budou chtít nabrat tolik moci, kolik se jim dovolí. Mělo by patřit k vlastnostem občanů, že jim to zcela samozřejmě bude vadit a nenechají si to líbit.