Němci dali znovu přednost stabilitě v podobě Angely Merkelové. Stále se mají příliš dobře, aby radikálně měnili politický řád. Volby ale naznačily, že to nemusí vydržet navěky. Vládnoucí CDU/CSU získala nejméně hlasů od konce čtyřicátých let a do Bundestagu se poprvé dostala populistická Alternativa pro Německo (AfD).

Sociální demokraté Martina Schulze, který měl Angelu Merkelovou vyzvat na rovnocenný souboj, úplně propadli. Kancléřka se navzdory migrační kalamitě udrží u moci a zařadí se po bok titánů moderní německé historie Konrada Adenauera a Helmuta Kohla, kteří taktéž vládli čtyřikrát po sobě. Ještě nedávno to přitom vypadalo, že se nadvláda Angely Merkelové blíží ke konci. Klíčové byly události posledních dvou let.

Wir schaffen das?

Srpen 2015. Merkelová vystupuje na tiskové konferenci, kde ohlašuje politiku „otevřených dveří“. „Zvládneme to (wir schaffen das),“ hlásí kancléřka v památném proslovu. Slogan jí přinesl chválu i výsměch. „Ano, zvládneme to, ale jak, Frau Merkel?“ chtěli vědět němečtí komentátoři.

Jiní v tom vidí její neuspokojenou touhu po dítěti. Tak či onak, Německo během následujícího roku přijme více než milion Syřanů, většina z nich neumí jazyk a postrádá kvalifikaci.

Silvestr 2015. V Kolíně nad Rýnem dochází k sérii sexuálních útoků, mezi pachateli je také mnoho přistěhovalců. Německá státní televize ZDF události trestuhodně tutlá, údajně ve strachu z nenávistné reakce vůči uprchlíkům. Merkelová čelí tvrdé kritice za svůj otevřený přístup vůči migrantům a lidé jsou nervózní.

Léto 2016. Německo zasahuje série útoků pachatelů napojených na Islámský stát (IS). V červenci se v bavorském Ansbachu se odpaluje syrský žadatel o azyl. Jen pět dní předtím útočil ve vlaku ve Würzburgu teprve 17letý žadatel o azyl. Zabil jednoho člověka a pět dalších zranil.

Merkelová musí znovu obhajovat svou migrační politiku, která začíná znepokojovat stále více Němců. Podpora AfD roste, obliba CDU klesá. Merkelová opakuje své „zvládneme to“, ale mnoho lidí má očividně sloganů dost. Oponenti označují Merkelovou za lhářku, či dokonce zrádkyni. Situace se vyostřuje po útoku na berlínské vánoční trhy, který nepřežilo dvanáct lidí. Merkelová vypadá zranitelně.

Únor 2017. Kandidaturu na německého kancléře oznamuje bývalý šéf Evropského parlamentu Martin Schulz, který nahrazuje Sigmara Gabriela v čele sociálních demokratů. Energický Schulz rozhýbe strnulou německou scénu, jako by vycítil slábnoucí auru kancléřky. Oslovuje zejména venkovské voliče a jeho preference raketově rostou. Merkelová působí unaveně, ospale, odevzdaně. „Blíží se konec nadvlády Angely?“ ptají se německá média.

Angela je cool

Kdepak. Po květnových regionálních volbách se spekulace rozplývají. Unie CDU/CSU totálně deklasuje své oponenty. Schulz utrží zásadní porážku ve svém domovském státě Porýní-Vestfálsko a experti se shodují, že na podzim nemá šanci ohrozit nadvládu „Mutti“ Merkelové. Je to právě Angela Merkelová, odpůrci migrace tolik proklínaná, kdo bude určovat kurz Německa i celé Evropy po další čtyři roky.

„Jak to dělá? Nemá charizma a její rétorika je nudná. Udělala chyby, které by zničily většinu politiků. A přesto působí neporazitelně,“ píše komentátor listu Die Welt Alan Posener.

Některé důvody jsou zjevné, třeba vysoká životní úroveň Němců. S tím souvisí i jeden pozoruhodný úkaz. Merkelová letos oslovila hodně mladých, přestože její program není pro většinu mladých nijak zvlášť přitažlivý. Podle nedávného výzkumu agentury Forsa ale podporuje kancléřku 57 procent voličů mezi osmnácti a jedenadvaceti lety.

„Být konzervativní je zase v módě,“ říká Conrad Clemens, který vede mládežnickou organizaci CDU. Jak se posouvaly politické postoje Angely Merkelové od konzervativní pravice do středu politického spektra, měnily se také názory mladých Němců. Nedávné studie například ukazují, že si stále více váží rodinných hodnot, poukazuje Clemens.

Média objevila ještě jeden skrytý opěrný bod kancléřky – nejčtenější bulvární deník Bild. Kritici listu poslední roky vyčítají, že je vůči kancléřce příliš shovívavý. Bild podpořil Merkelovou i během uprchlické krize, kdy ji řada médií pranýřovala za ohrožení bezpečnosti země. Někteří tradiční čtenáři Bildu dokonce utekli k radikálnějším plátkům. Bild se ale nikdy neuchýlil k rozdmýchávání hysterie. Podle odborníků sehrála jeho tichá podpora (rozuměj absence brutální kritiky) kancléřky ve volbách důležitou roli. Deník každodenně zasáhne miliony čtenářů a na jejich názory má velký vliv.