Jana Maláčová FOTO: ČTK
FOTO: ČTK
Ministryně práce a sociálních věcí a místopředsedkyně sociálně demokratické strany Jana Maláčová má kandidovat z prvního místa stranické kandidátky v Praze. Stejně tak by se měl na druhém místě kandidátní listiny sociálních demokratů objevit i bývalý předseda Zelených Matěj Stropnický. Kandidátku pro letošní sněmovní volby tento týden schválilo vedení pražské ČSSD. Sociální demokracie dlouhodobě při výběru lídrů v hlavním městě nemá šťastnou ruku a nedaří se jí zde nasadit osobnosti, které by dokázaly získat důvěru voličů v Praze. Stačí se podívat, kdo se na předních místech její kandidátky vyskytoval v minulosti. Letos to není o nic lepší.
Umístit Janu Maláčovou a Matěje Stropnického na pražskou kandidátku nedává vůbec žádný smysl. Oba sice patří mezi intelektuály a vzdělané politiky a političky, kteří jsou s hlavním městem spojení, takže by nešlo o nějaký do očí bijící import odjinud. Maláčová zde žije a pracuje léta a Stropnický byl dokonce náměstkem pražské primátorky. Přesto se však oba v poslední době profilují jako vyhraněné levicové osobnosti, které jsou na straně nižší střední třídy, které těmto lidem naslouchají a hovoří tak nějak od podlahy jejich jazykem a kterým je tento svět rozhodně mnohem bližší než pražské kavárny.
U Stropnického jsou to především lidé z venkova, na které se podle něho zapomnělo, a u Maláčové zase v první řadě důchodci. Tyhle vrstvy (tedy s výjimkou zmíněných venkovanů) samozřejmě najdeme i v Praze, přesto by více sedělo, kdyby Stropnický kandidoval ve Středočeském kraji, kde zakotvil na zámku v Osečanech a kde si pochvaluje kontakt s místními obyvateli, než v Praze, kde se na jeho působení v radě hlavního města kdovíjak pozitivně nevzpomíná.
Pro místopředsedkyni sociálních demokratů by zase pro změnu bylo lepší, kdyby si vybrala nějaký region, kde by více ocenili její důrazně didaktický styl politické komunikace stavějící se rázně a velmi vehementně na stranu „všech, kteří poctivě pracují nebo celý život pracovali, kteří vychovávají děti nebo se starají o své nemocné blízké a dělají všechno správně.“
Výběr ministryně Maláčové a někdejšího zeleného politika Stropnického ovšem nepřekvapí, když se podíváme na to, kdo za ČSSD kandidoval na prvních příčkách do dolní komory parlamentu v minulosti. V posledních sněmovních volbách se v Praze za sociální demokraty jako lídr o hlasy voličů ucházel tehdejší náměstek pražské primátorky Petr Dolínek, dvojkou byl náměstek na ministerstvu zahraničních věcí Lukáš Kaucký (dnes velvyslanec v Bulharsku) a trojkou náměstkyně na ministerstvu zdravotnictví a svého času stranická místopředsedkyně Lenka Teska Arnoštová. Sociální demokracie celostátně získala 7,27 procenta hlasů, ale v Praze pouhých 5,57 procenta.
Strašlivý debakl
Dodejme, že v posledních volbách do pražského zastupitelstva v roce 2018 ČSSD obdržela 2,87 procenta (jako jednička zde kandidoval tehdejší náměstek ministra obrany Jakub Landovský; na čtvrtém místě byl místostarosta Prahy 13 a dnešní politický náměstek na ministerstvu zahraničních věcí Pavel Jaroš, na pátém místě pak Dolínek a na šestém Kaucký).
Je zjevné, že Petr Dolínek jako lídr sněmovní kandidátky v roce 2017 nebyl žádným velkým tahákem, což se později potvrdilo i tím, že ačkoli byl náměstkem primátorky, v komunálních volbách ho pak ČSSD raději schovala až za Landovského, a i tak to byl strašlivý debakl a doklad toho, jak špatně na tom celá tahle parta je.
Ve volbách do sněmovny v roce 2013 si sociální demokracie zkusila dát do čela kandidátky v Praze někoho zvenčí. Jejím lídrem se stal tehdejší předseda Českomoravské konfederace odborových svazů a nestraník Jaroslav Zavadil. Opět nebylo moc trefené dát na první příčku kandidátky v Praze odborářského bosse. Z druhé pozice pak kandidoval místostarosta Prahy 6 Štěpán Stupčuk.
V roce 2010 v Praze z prvního místa kandidoval pozdější ministr vnitra v Rusnokově vládě Martin Pecina (kromě ČSSD byl svého času také členem ODS a později i Zemanovy SPOZ) a z druhé příčky se o hlasy voličů ucházel nechvalně proslulý pražský politik Petr Hulinský. ČSSD tehdy ve volbách získala 22,08 procenta a v hlavním městě jenom 15,17 procenta.
Jednička Petra Buzková
Co se týče hlubší minulosti, za připomenutí stojí, že lídrem pražské kandidátky v roce 2006 byl tehdejší ministr zdravotnictví, dnes si odpykávající několikaletý trest ve vězení, David Rath. Komu se ovšem v čele kandidátní listiny v Praze dařilo a kdo na tom byl výborně i z hlediska preferenčních hlasů, byla Petra Buzková, která zde byla jedničkou hned třikrát po sobě v letech 1996, 1998 a 2002. Pokud o někom můžeme říct, že byl do čela této kandidátky vybrán dobře, tak určitě o ní.
Vypadá to, že si sociální demokraté do určité míry zvykli na to, že je tak trochu jedno, koho v Praze nasadí. Volební výsledek sice nebude žádná sláva, ale na nějaký ten poslanecký mandát pro několik kandidátů na špici kandidátní listiny to stačit bude, a o to jim nakonec šlo. Proto se také na předních místech kandidátky objevoval, kdo se tam objevoval.
Většinou tam byl umístěn ten, kdo buď sám, nebo se svojí stranickou klikou měl ve straně zrovna vliv, případně se tam dodal někdo na ozdobu, kdo sice neměl šanci v Praze oslovit větší množství voličů, aspoň to však pěkně vypadalo, což byl případ odboráře Zavadila, ministra zdravotnictví Ratha a koneckonců se to týká i ministryně Maláčové a bývalého šéfa Zelených Stropnického.
Sleduje to jednoduchou logiku: Nevypadá to zle, ministryně v čele kandidátky působí reprezentativně, bude se o tom mluvit a v případě místopředsedkyně ČSSD je to i uplatnění vlivu předsedy Hamáčka. Na přilákání voličů to ale žádný dopad mít nebude. Přitom jde o jeden ze zásadních faktorů, který by při obsazování předních příček kandidátní listiny měl být brán v potaz. V sociální demokracii ovšem hrají prim jiná kritéria. Proto je na tom ostatně sociálně demokratická strana tak, jak na tom je.
