V polovině prosince se první cestující budou moci svézt novou vlakovou linkou spojující Prahu s polskou Gdyní. Baltic Express bude na svou devítihodinovou jízdu vyrážet čtyřikrát denně, přičemž jeden spoj je plánován jako noční. Jízdenky jsou v prodeji již od konce října.
„Bereme to jako malou revoluci v česko-polských vztazích,“ řekl deníku FORUM 24 Pavel Trojan, ředitel pražské kanceláře Polské turistické organizace. Cestujícím z Česka se totiž otevřou nové možnosti, jak poznat západní a střední část země svých severních sousedů. Zatím se dalo vlakem do Polska dojet přímo pouze přes severní Moravu a například i nejoblíbenější destinace Čechů, Vratislav, postrádala přímé vlakové spojení.
„Polsko pro českého turistu bylo vždycky nejatraktivnější na severu a na jihu, naproti tomu prostředek Češi moc neznají. Baltic Express má šanci to změnit,“ uvedl Trojan s tím, že některá města na trase mají úzkou vazbu na české dějiny. Stejně jako loni se i letos z české strany očekává návštěvnický rekord. Podle odhadů stráví v Polsku alespoň jednu noc kolem půl milionů Čechů, zatímco loni jich bylo 360 tisíc.
Baltic Express bude na své trase zastavovat celkem pětadvacetkrát. Kromě větších měst, jako Pardubice, Vratislav, Poznaň, Bydhošť, Gdaňsk a cílová Gdyně, to budou i menší města, která Češi dosud příliš neobjevili. Místa, kterými bude nový spoj projíždět, představili zástupci tamních turistických organizací ve čtvrtek na polské ambasádě v Praze.
Neprozkoumané Dolní Slezsko
Mezilesí hned za českou hranicí se pyšní 700 let starým zámkem (původně hradem) s hotelem, restaurací a vyhlídkovou věží a stejně jako další města v okolí bylo kdysi součástí českého státu. Následující Kladská Bystřice má krásnou radnici a muzeum s jednou z největších sbírek zápalek v Evropě. Je také skvělým výchozím bodem pro výlety do okolních hor. Kladsko má půvabné historické centrum se „zmenšeninou Karlova mostu“ a pevností.
V Kamenci se nachází zámek kněžny Marianny Oranžské, který byl dlouho v dezolátním stavu, ale teď se postupně obnovuje. Střelín se může pochlubit opravenou radnicí. „Byť je Dolní Slezsko nejblíž, je pro Čechy jednou z nejméně objevených částí Polska,“ podotkl Pavel Trojan.
Romantická Vratislav
Ačkoliv je dolnoslezská metropole na Odře – Vratislav – se svými 840 tisíci obyvateli třetím největším městem Polska, její centrum se dá pohodlně projít pěšky. Atraktivní je během celého roku, ale zvlášť nejstarší část, ostrov Tumski, má své kouzlo po setmění, kdy na něm lampář zapaluje plynové lucerny. Ve městě se rozkládá evropský unikát, Čtvrť čtyř vyznání s pravoslavným, katolickým a protestantským kostelem a synagogou.
Adventní trhy jsou tu hodně živé a barevné, ve stáncích je k mání řada tradičních polských produktů. Svařák (výběr je z několika druhů) si po složení zálohy lze vypít ze speciálního hrníčku, ten si také můžete odvézt jako suvenýr. Přímo na náměstí ve Starém Městě nebo hned u něj najdete několik pivovarských restaurací. Za návštěvu s dětmi stojí vratislavská zoo s Afrikáriem s obřím podvodním tunelem či modelová železnice Kolejkowo.
Velkopolsko není jen Poznaň
Velkopolská metropole Poznaň nabízí brambory na řadu způsobů. Kromě toho má expozici věnovanou kryptologii, neboť právě tamní studenti rozluštili známou Enigmu. Město je také proslulé svatomartinskými rohlíčky, které jsou tu k mání po celý rok. Nádherně opravené náměstí s barevnými měšťanskými domy a radnicí s orlojem, na němž se trkají dva kozlíci, je bezbariérové. Na Dómském ostrově, kde se zrodilo Polsko, můžete navštívit moderní expozici Brána Poznaně (lze přeložit také jako brána poznání).
Pokud ovšem vystoupíte o zastávku dřív, nebo naopak až za Poznaní, máte šanci poznat dvě místa úzce spojená s českou historií. Do Lešna dorazil coby náboženský exulant v roce 1628 Jan Amos Komenský, který tu strávil dohromady 28 let. Při požáru v roce 1656 přišel o materiály k velkému slovníku českého jazyka.
Ve Hnězdně byla roku 977 pochována přemyslovská kněžna Doubravka, manželka Měška I., a roku 999 po své mučednické smrti v Prusku druhý pražský biskup, svatý Vojtěch.
Odbočka do Toruně
Bydhošť se začala dynamicky rozvíjet na konci 19. století po výstavbě říčního kanálu. Jakousi výkladní skříní města by mohl být společně s náměstím ve Starém Městě Mlýnský ostrov. Zajímavostí je muzeum mýdla a dějin špíny a také to, že jde o vodácké město, odkud pochází řada olympioniků. Na nábřeží najdete bezpočet restaurací.
Po přesednutí do jiného vlaku se z Bydhoště za 40 minut dostanete do Toruně, architektonické perly Polska, která měla to štěstí, že se jí vyhýbala válečná destrukce. Nejlépe ji charakterizují tři slova – gotika, Koperník a perník. Po Mikuláši Koperníkovi, který se tady narodil a vzdělával, je v Toruni několik stop, mimo jiné planetárium. Tradiční perník si můžete sami vyrobit v některé z dílen nebo v Živém muzeu perníku, které získalo ocenění jako jedna z nejlepších atrakcí v Polsku.
Tři města v jednom
V Gdaňsku se projděte po Královské cestě a nábřeží a po Zeleném mostě s krásnými výhledy na řeku a okolí zavítejte do moderní čtvrti na ostrově Spichrzów. Za návštěvu stojí Muzeum druhé světové války a loděnice, kde vznikla proslulá Solidarita. Toto období má ve městě také svou expozici.
U loděnic rovněž najdete „skrytou“ hipsterskou čtvrť bohatou na kulturní akce, kterou znají většinou jen místní. Adventní trhy v Gdaňsku patří mezi nejlépe hodnocené v Polsku.
Sopoty znají starší ročníky jako dějiště festivalu, na němž slavili úspěchy Karel Gott a Helena Vondráčková. Především je to ale lázeňské město na břehu Baltu, kterému se také říká polská riviéra nebo polské Monte Carlo. Symbolem Sopot je dlouhé dřevěné molo, polským unikátem pak plážová sauna.
Magda Węgrowiczová, zástupkyně ředitele Pomořanské turistické organizace, doporučuje navštívit Sopoty někdy mezi říjnem a červnem, kdy tu není přelidněno a je tu cítit stará lázeňská atmosféra.
Gdyně je nejmladší z takzvaného Trojměstí, za dva roky oslaví teprve sto let. Ze všech tří měst je ale nejvíce spojena s mořem. Době, kdy odtud Poláci mířili za oceán, je věnováno Muzeum emigrace, umístěné v bývalém přístavním nádraží. Prohlédnout si lze také polský torpédoborec bojující ve druhé světové válce nebo plachetnici Dar Pomorza vyrobenou na počátku 20. století v Hamburku, na níž se kdysi zaškolovali němečtí a později polští námořníci.