Ilustrační foto FOTO: AdobeStock
FOTO: AdobeStock
Na sobotu 15. června připadá mezinárodní Světový den proti násilí na seniorech a seniorkách. Právě senioři jsou přitom často vystaveni násilí v domácím prostředí, ale i ve veřejném prostoru či službách. Zkušenost se špatným zacházením od blízkých má 29 procent lidí nad 65 let. Ukazuje to výzkum projektu RESTABUS a zkušenosti nevládních organizací, které se zabývají pomocí seniorům a seniorkám. Velké množství zažívá násilí opakovaně, často o tom také s nikým nemluví.
„Víme, že jsou každý rok tisíce seniorů vystaveny fyzickému a psychickému násilí, materiálnímu a finančnímu zneužívání, omezování osobních svobod, podrývání důstojnosti a dalším typům útlaku,“ řekla vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková.
Upozornila na nový zákon o domácím násilí, který v květnu schválila vláda. Ten zavádí jednotnou definici domácího násilí, která nyní v občanském zákoníku chybí, a řeší právě také násilí na seniorech.
15. června je mezinárodním Světovým dnem proti násilí na seniorech a seniorkách, což je podle zmocněnkyně příležitost se podívat na příběhy a data z nových výzkumů, ale také si uvědomit, že my všichni můžeme být svědky podobného jednání.
Na ministerstvu práce a sociálních věcí vznikla v reakci na nejnovější vědecké studie pracovní skupina zaměřená na problematiku bezpečí seniorů a prevenci týrání seniorů. Je tvořena mezioborovým týmem odborníků.
„Cílů pracovní skupiny je několik. Chceme především identifikovat hlavní rizikové faktory a situace, které vedou k různým formám zneužívání a násilí na seniorech. Součástí této snahy jsou i návrhy preventivních opatření a strategií pro ochranu seniorů a příprava námětů na případné změny legislativy, které budou seniory lépe chránit a zároveň poskytnou potřebnou podporu těm, kdo se násilí dopouští třeba jen z přetížení nebo neznalosti,“ vysvětlil ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).
„Důležitým úkolem je také zvýšení povědomí veřejnosti. Problematika zneužívání a týrání seniorů je spojena s vysokými společenskými náklady, kterým lze ale díky prevenci předejít,“ dodal.
Podle výzkumu se s násilím v blízkém vztahu setká 29 procent lidí nad 65 let. Ve veřejném prostoru je to až 39 procent. Svědkem násilí je 41 procent lidí. Výrazně více ohroženou skupinou jsou lidé nad 85 let. Oběti popisují také značné dopady na kvalitu jejich života. Víc než polovina zažívá pocity bezmoci, napětí, víc než třetina potom hněv, nenávist nebo strach. Zmiňují také problémy se spánkem, noční můry, deprese a úzkosti.
Zákonné řešení násilí na seniorech
„Potřebujeme nový zákon a lepší vymahatelnost těch stávajících, včetně podpory rychlejšího a obecnějšího zavádění principů restorativní justice, abychom dekriminizovali to, kde je potřeba především uzdravení vztahů. Potřebujeme i nové a spolehlivější cesty k empirickým datům a jejich adekvátní interpretaci,“ říká Lucie Vidovićová, sociální gerontoložka Centra pro výzkum stárnutí Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity a Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí RILSA.
Nadávky, fyzické trestání a ponižování pacientů se objevují nejen v domácím prostředí a osobních vztazích, ale i v zařízeních pro seniory. „Díky skryté nahrávce se potvrdila podezření, jak personál v jisté LDN zachází s pacienty. Máme důkazy o tom, že někteří zaměstnanci se na klientech dopouštějí násilí a chovají se velmi hrubě. Křičí na ně vulgární urážky, bez zápisu do dokumentace je kurtují. Vůbec nereflektují, že pacient se zmateně nebo agresivně nechová úmyslně, ale proto, že je v deliriu, dezorientovaný, dementní. Jde o vážný systémový problém, který ukazuje na zásadní nedostatek empatického přístupu k těm nejzranitelnějším,“ upozornila advokátka Barbora Steinlauf s tím, že je zapotřebí legislativních změn, které povedou k lepší ochraně práv pacientů.
Mezi možnými změnami uvedla nezávislý stížnostní mechanismus, posílení pravomocí ombudsmana, důslednější práci soudců. Potřebné je podle ní i zavedení nových přestupků, například přestupek špatného zacházení. V současné době totiž z přestupkového řízení odcházejí pachatelé pouze s nízkými pokutami v řádu jednotek tisíc.
Ředitel Gerontologického institutu a zakladatel organizace Život 90 Jan Lorman a kolektiv autorů vytvořili Metodiku, v níž jsou popsány typy zneužívání seniorů, rizikové faktory, příznaky i metody detekce. „Víme, že jen čtvrtina obětí někomu o svém utrpení řekne, nevěří, že se dočká pomoci, bojí se pomsty a nechce poškodit pověst rodiny. Za ochranu před násilím je odpovědný i stát, protože bezpečí je základním lidským právem. Proto potřebujeme zákonné řešení, systém, v němž bude existovat dostupná a široce známá nezávislá instituce, která se bude zabývat individuálními stížnostmi,“ uvedl Lorman.
Život 90 nabízí pomoc na anonymní lince důvěry SENIOR – TELEFON 800 157 157, která je k dispozici bezplatně a nepřetržitě. V roce 2023 na lince proběhlo 240 hovorů ohlašujících násilí a špatné zacházení. Gerontologický institut k tématu také publikoval sérii videoklipů, upozorňujících na málo známé typy zneužívání a zanedbávání. Vydává letáky, kde jsou uvedena místa, kam se oběť nebo svědek může obrátit.
Linku seniorů na čísle 800 200 007 provozuje i organizace Elpida. „Podle našich statistik výskyt tématu domácího násilí v hovorech na Linku seniorů klesá, od roku 2021 až o polovinu v roce 2023. Na vzestupu jsou naopak témata deprese a sebevražedného jednání, která s problémem násilí na seniorech mohou úzce souviset,“ říká Klára Gramppová Janečková z Elpidy.
„Stále platí, že je v případech domácího i obecně seniorského násilí těžké najít odpovídající následnou pomoc, či vůbec volající přesvědčit, že ji mají hledat. U seniorů se také objevuje specifický pocit studu, pokud je agresorem jejich dítě. Trpí jím všechny oběti domácího násilí a přibývá k němu ještě pocit viny a sebeobviňování typu: Je to moje chyba, protože takhle jsem si ho/ji vychoval. Je to moje dítě a nechci jít proti němu,“ dodává Gramppová Janečková. První pomoc v krizi pro seniory a jejich blízké je dostupná na stránkách Něco se stalo.
