Ruský prezident Vladimir Putin FOTO: Kancelář prezidenta Ruské federace
FOTO: Kancelář prezidenta Ruské federace
Americké zpravodajské služby varují, že Rusko může podniknout „rozhodnou odvetnou akci“, pokud Spojené státy a jejich spojenci umožní Ukrajině provádět údery Západem dodanými raketami dlouhého doletu hluboko na ruském území, aniž by se změnil průběh války. S odkazem na americké představitele to ve čtvrtek napsal americký deník The New York Times.
Americké zpravodajské služby popsaly řadu možných odvetných opatření ze strany Ruska, pokud Spojené státy dají Ukrajině „zelenou“ k útokům. Údajně může jít o zintenzivnění sabotáží v Evropě, jako je žhářství, až po potenciální útoky na americké a evropské vojenské základny.
Američtí představitelé se domnívají, že za většinou nedávných sabotáží v Evropě stojí ruská GRU. Ruští agenti už podle magazínu Foreign Policy údajně zintenzivnili sabotážní operace a hybridní útoky v šedé zóně na Západě. Kampaň, kterou Západ spojuje s Ruskem, zahrnuje žhářský útok na podnik v Londýně napojený na Ukrajinu a vlnu kybernetických útoků s cílem narušit evropské železniční sítě v zemích na východním křídle NATO. Cílem této operace bylo podle ministra dopravy Martina Kupky (ODS) i Česko.
Jde ale i o rušení signálů GPS v pobaltských státech a neúspěšné plány na sabotáž amerických vojenských základen v Německu. Další česká stopa je potom u nezdařeného pokusu o zapálení autobusů v Praze. „Existuje zde podezření, že útok byl organizován a financován pravděpodobně z Ruska,“ prohlásil premiér s tím, že jde o součást hybridní války, která je proti České republice vedena. Stejně tak Rusko zřejmě stojí i za požárem největšího varšavského nákupního centra.
Zdroje amerického deníku se domnívají, že pokud bude Ukrajině umožněno používat západní zbraně dlouhého doletu k úderům na ruské území, bude Rusko nadále působit skrytě a nebude podnikat otevřené útoky na americká a evropská zařízení, aby snížilo riziko většího konfliktu.
Americké zpravodajské služby zároveň pochybují, že pokud bude Ukrajincům povoleno použít rakety dlouhého doletu, radikálně to změní průběh konfliktu. Ukrajina má omezený počet raket a není jasné, kolik dalších zbraní jí budou schopni poskytnout její spojenci. Kromě toho Američané uvedli, že po počátečních úderech ruské síly pravděpodobně přesunou muniční sklady, velitelská stanoviště, útočné vrtulníky a další zařízení mimo dosah raket.
Podle zdrojů The New York Times zatím není jasné, jak se americký prezident Joe Biden rozhodne. Vladimir Putin už ale během středečního zasedání ruské bezpečnostní rady na téma jaderného odstrašování představil některé změny v ruské jaderné doktríně.
Návrh zásad podle Putina rozšiřuje „kategorii států a vojenských aliancí, na které se vztahuje jaderné odstrašování, a seznam vojenských hrozeb, k jejichž neutralizaci jsou přijímána opatření jaderného odstrašování“.
Zároveň se v aktualizované jaderné doktríně Ruské federace navrhuje, aby „agrese proti Rusku ze strany jakéhokoli státu, který nemá jaderné zbraně, avšak za účasti nebo s podporou státu s jadernými zbraněmi, byla považována za společný útok na Ruskou federaci,“ dodal Putin.
Putinovo oznámení o změnách v ruské jaderné doktríně přišlo právě v době, kdy Ukrajina tlačí na Spojené státy, aby jí povolily útočit na vojenské základny na ruském území Západem dodanými zbraněmi. Pokud by spojenci Ukrajině tyto útoky povolili, podle změn, které ve středu oznámil Vlaidmir Putin, by tento krok mohl znamenat válku mezi Ruskou federací a Severoatlantickou aliancí.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dlouhodobě naléhá na západní země, aby umožnily použití dodaných raket dlouhého doletu k úderům na ruské území. USA poskytly Ukrajině raketové systémy dlouhého doletu ATACMS, Velká Británie rakety Storm Shadow a Francie podobné rakety SCALP. Ukrajinské ozbrojené síly tyto zbraně použily k úderu na ruská zařízení na anektovaném Krymu.
Deník The Guardian počátkem září informoval, že Spojené království povolilo Ukrajině zasáhnout Rusko raketami Storm Shadow. Podle listu The New York Times je Spojené království připraveno údery povolit poté, co k této otázce zaujme stanovisko americký prezident Joe Biden, „protože případná ruská reakce by mohla ovlivnit bezpečnost celé koalice“.
