KOMENTÁŘ / Když letos v lednu prosákly zvěsti, že Andrej Babiš uvažuje o prodeji vydavatelství Mafra, nešlo jen o spekulace. Nejvážnějším zájemcem byl v té době uhlobaron Pavel Tykač. Nyní má největší šance Michal Strnad, majitel holdingu Czechoslovak Group s úzkými vazbami na okruh bývalého prezidenta Miloše Zemana.
V polovině ledna přinesl server Forbes zprávu, že Babiš hodlá prodat mediální divizi Agrofertu. Kromě deníků Mladá fronta DNES a Lidové noviny sem patří Rádio Impuls, televize Óčko, nebo třeba bulvární časopisy z připojeného vydavatelství Bauer Media.
Co je myšleno vážně?
Tyto informace se objevily týden před druhým kolem prezidentských voleb, takže v té době nebylo možné vyloučit, zda nešlo o součást Babišovy kampaně. Stylizoval se do role „nezávislého“ kandidáta, který nemá s ANO nic společného, a mohl tak ovlivňovat váhavé voliče, jimž vadil jeho střet zájmů.
Jednání s potenciálními kupci však skutečně probíhala. Už tehdy padla jména vážných zájemců Daniela Křetínského a Pavla Tykače, přičemž třetím „vzadu“ byl Michal Strnad vlastnící zbrojařskou skupinu Czechoslovak Group (CSG).
Za hlavního favorita byl původně považován Tykač. Křetínský ovládá podobně velké vydavatelství Czech Media Center a jeho akvizice by pravděpodobně narazila u antimonopolního úřadu.
Po Babišově prohře v prezidentské volbě, již dosud nestrávil, však došlo k obratu. Ačkoli se ještě v únoru zdálo, že je s Tykačem ruka v rukávě, o měsíc později se jednání o prodeji Mafry zbrzdila. Co všechno bylo příčinou, není známo.
Mohlo v tom hrát roli Babišovo rozhodnutí, že se nestáhne z politiky, o čemž uvažoval, a proto bude média ještě potřebovat k revanši v dalších volbách. Také je o něm známo, že svoje firmy zásadně neprodává, ale expanduje.
Zcela určitě v tomto případě nehraje roli jen prodejní cena, ale i profil kupce. Neprodal by média někomu, kdo by šel proti jeho zájmům. A konečně vzhledem k jeho osobnostnímu ustrojení není jasné, co kdy myslí vážně, jelikož je schopen měnit či rušit dohody podle nálady.
Tykač vypadl ze hry
Nyní došlo podle Deníku N k dalšímu posunu. Favorizovaný Tykač vypadl ze hry, jelikož nejvyšší nabídku měl poněkud překvapivě předložit zbrojař Strnad. Zdroje z vydavatelství Mafra tvrdí, že „je to prakticky hotové“. Žádný z aktérů ovšem nechce průběh jednání komentovat.
Bezprostředním impulsem má být novela zákona o střetu zájmů zakazující zákonodárcům vlastnit média. Nedávno prošla v poslanecké sněmovně a nyní ji má schvalovat senát. Nedá se očekávat, že by se proti ní postavil. Naopak nelze vyloučit, že ji ještě zpřísní o zákaz vlastnictví elektronických médií.
Ve hře na šachovnici ještě zůstává ústavní stížnost, kterou avizovalo hnutí ANO v případě, že novela projde. Konečné Babišovo rozhodnutí by proto patrně padlo až po verdiktu Ústavního soudu.
Zbrojař Zemanova týmu
Připomeňme, že holding Czechoslovak Group se po nástupu vlád ANO a ČSSD vypracoval do pozice nejvýznamnějšího domácího dodavatele armádní techniky, profitujícího z exkluzivních vazeb s prezidentem Milošem Zemanem a jeho nejbližším okolím.
Michal Strnad a jeho otec Jaroslav, zakladatel holdingu, měli na Hradě vždycky otevřené dveře a vzájemně se podporovali. Firmy okruhu CSG byly v minulosti největšími oficiálními sponzory Zemanovy prezidentské kampaně a napojené Strany práv občanů, ovládané klíčovým poradcem Martinem Nejedlým a kancléřem Vratislavem Mynářem.
Nejvíce peněz darovala společnost Dako-CZ, kterou Strnadův holding spoluvlastnil s podnikatelem ruského původu Alexejem Beljajevem, považovaným v té době za ruskou spojku ve střední Evropě. Tento příměr si vysloužil díky svým nadstandardním vazbám na kremelské politické a obchodní kruhy v čele s Vladimirem Jakuninem, Putinovým přítelem, zařazeným na americký sankční seznam.
Kancléř Mynář na sebe nedávno upozornil majetkovým přiznáním za rok 2022, kde uvedl příjem 25 milionů korun od schránkové firmy SPV Knovíz bez kanceláří, dohledatelných byznysových aktivit a porušující zákon tím, že nezveřejňuje účetní uzávěrky. Podle zjištění serveru Seznam Zprávy se kolem této firmy pohybovali obchodní partneři Michala Strnada, i když zástupci CSG ohlašují, že s touto transakcí nemá holding nic společného.
Prezident Zeman ocenil Jaroslava Strnada státním vyznamenáním a sám se označil za „neplaceného agenta“ Tatry, vlajkové lodi holdingu. Vrcholem jejich úzkých vazeb byl podpis memoranda o spolupráci CSG s jedním z účastníků obřího tendru na dodávku bojových vozidel pěchoty za 60 miliard korun na Pražském hradě za Zemanovy přítomnosti. Nová vláda tendr zrušila a Strnadův favorit neuspěl.
Věstníky zbrojařské skupiny
Co by tedy znamenalo, kdyby Agrofert prodal Mafru Strnadovi? Šlo by o unikátní anomálii, kdyby největší mediální dům v zemi vlastnila zbrojařská skupina. Mohla by si tak pojistit svůj vliv, který ztrácí po odchodu Miloše Zemana a jeho týmu z Hradu. Současná vláda a prezident Petr Pavel nejsou její krevní skupina a silnější mediální podpora prosazování vlastních obchodních zájmů v armádě by se jistě hodila.
Tato konstelace by mohla vyhovovat také Babišovi, který by byl patrně schopen se Strnadem uzavřít dohody. Jistě by ji uvítal i Zemanův okruh v čele s Nejedlým. Kontroverzní lobbista sice tvrdí, že nikdy nepomáhal Strnadům v byznysu, ale veřejně je chválil, jak pozvedli domácí zbrojní průmysl.
Co by to znamenalo pro redakce Mladé fronty DNES a Lidových novin, ať už v jakémkoli složení? Musely by nejspíš hlouběji proniknout do tématiky armádní techniky, aby mohly lépe obhajovat produkty svého nového majitele a ostřelovat jeho konkurenci. Oligarchizace médií v domácích poměrech by dostala další bizarní rozměr.