Místo jasného postupu proti pandemii tady máme sérii opatření, která budí dojem, že je někdo spíše vylosoval. O uvolňování restrikcí se dá říci to samé. Do toho přichází fantasmagorický plán na vývoj české vakcíny, což je něco podobného, jako kdybychom se chtěli sami pustit do vesmírných letů s českou posádkou. Proč to někdo dělá? Nejspíš na příslušných místech nesedí kompetentní lidé.
Pokud jde o vývoj české vakcíny proti nemoci COVID-19, zdá se postoj odborníků celkem jasný. Prorektor Univerzity Karlovy a vedoucí výzkumné skupiny Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR Jan Konvalinka pro Český rozhlas řekl: „Všechno je tady špatně – nápad přichází moc pozdě, s malými investicemi, je poměrně zastaralý a nestojí za ním lidé, kteří prokázali, že by něco takového mohli zvládnout.“ Nezpochybňuje, že naše země má odborníky a zkušenosti, takový projekt je ale podle něj zcela mimo síly malé země, jakou je Česko: „Kdybychom se do toho měli pustit, tak jedině v rámci mezinárodní spolupráce. Naše země je na vlastní vakcínu moc malá. Stejně jako je malá na vývoj českého mobilu nebo rakety na Mars.“
Nezdá se mu ani strategie dalšího postupu: „Zejména postrádám jasný plán týkající se strategie testování a dalšího chování k virové epidemii. Teď už bychom měli mít mnohem jasnější představu, jak se budeme k viru a k našim obyvatelům chovat.“ Jan Konvalinka doufá, že se snad nejpozději v pondělí 11. května od vlády dozvíme něco jasnějšího.
Stejně tak kriticky se o vývoji české vakcíny vyslovil v Právu 7. května:
„Ty šance jsou nulové. K dnešnímu dni existuje přes stovku kandidátních vakcín po celém světě, nejméně sedm z nich je v různém stadiu klinického testování, investují se do toho nikoli desítky milionů korun, jak to má být u nás, ale miliardy dolarů. Na vlastní český výzkum je teď už pozdě a nedává smysl. Navíc cesta, kterou chtějí kolegové zřejmě jít, nedává ani dobrý smysl imunologicky. Zdá se totiž, že ani samotný virus nevyvolává stoprocentní imunitní ochranu, natož pak jeho usmrcená varianta. Proto většina z té více než stovky dalších přístupů používá rafinovanější způsoby, jak vybudit imunitní odpověď organismu očkovaného jedince.“
Potřebě investovat miliardy bychom stejně neunikli, ani kdybychom vakcínu přece jen vytvořili, protože ty peníze jsou potřeba na klinické testování. U nás to nejde provést, protože nemáme dost potenciálních nakažených ani velkou světovou firmu na výrobu. „Doba českých uliček je už za námi,“ tvrdí vědec.
Jan Konvalinka je podepsán pod prohlášením Učené společnosti, ve kterém se námitky proti tomuto nápadu shrnují. Tam je to řečeno poměrně drsně, protože snaha vyvinout vakcínu „českou cestou“ a za pár korun „zcela zlehčuje závažnost celé problematiky a vyvolává podezření, že u zrodu stáli lidé bez kompetentních znalostí a potřebných zkušeností nejenom z oblasti výzkumu a výroby vakcín“.
V den vyhlášení „české cesty“ přišla z Bruselu zpráva o částce 7,4 miliardy eur, které se podařilo získat v evropské sbírce na vývoj účinné vakcíny.
Německo slíbilo věnovat 525 milionů eur, Francie půl miliardy, Británie dá na výzkum léků a vakcíny v přepočtu přes 400 milionů eur, což je víc než polovina celé částky, kterou chce země dát na boj s koronavirem. My jsme se moc nepředali. Česko, Slovensko, Polsko a Maďarsko věnují po 750 tisících eur. Je to další ukázka toho, jak je tento kout Evropské unie solidární a jak spolupracuje. Jaké to na nás vrhá světlo, a to ještě navíc v souvislosti se siláckými postoji některých visegrádských představitelů, je snad jasné. Přispět na mezinárodní projekt by zřejmě nevzbudilo takové nadšení lidu a nepřispělo k větší oslavě jeho vůdců.
Od doby, kdy se u nás na počátku března objevily první případy nemoci COVID-19, uplynulo už dost času. Vláda zatím projevila svou schopnost především ve vyhlašování různých zákazů. To není nutné automaticky kritizovat, protože země, které se na to vykašlaly, dopadly hůře. Jde spíše o chaotičnost, která napáchala škody a nejspíš měla za následek zbytečné oběti na životech. O drtivých dopadech na ekonomiku, které přinesou oběti všeho druhu, není třeba mluvit. Pokud někdo tvrdil, že zemi řídí nemehla, platí to dnes zcela jednoznačně.