Miloš Zeman se vyslovil pro jakousi „Mnichovskou dohodu“. Prodal by Vladimiru Putinovi celkem levně Krym, čímž měl zřejmě na mysli nejen Autonomní republiku Krym, nýbrž i přístavní město Sevastopol.

Zeman nevyslovil myšlenku, že by se Ukrajina měla vzdát okupovaného Krymu a Sevastopolu, poprvé. Tentokrát však zazněla v zahraničí a před hodně kamerami. Proto takový poprask. Podle Zemana bychom měli ustoupit proto, že je přičlenění (nebo, chcete-li, ukradení) tohoto ukrajinského poloostrova k Ruské federaci „hotová věc“.

Proč se však Zeman nedívá na problém obráceně? Spojené státy, Evropská unie i některé další státy zavedly výběrové, úzce zaměřené sankce vůči prominentům kolem prezidenta (dříve premiéra a ještě dříve zase prezidenta) Vladimira Putina a dále rovněž sankce vůči vybraným, úzce vymezeným nebezpečným odvětvím (či tzv. výrobě dvojího užití). Tyto sankce lze také považovat za „hotovou věc“. Zemanova rada by tedy mohla naopak znít, že by Rusko mělo okupaci ukončit, protože jinak sankce nebudou zastaveny.

Krym je navíc, jak Zeman zapomíná, stále ještě do značné míry závislý na Ukrajině, pokud jde o pitnou vodu i elektřinu, i když se to ruská vláda postupně snaží změnit.

Od jakého okamžiku chce vůbec Zeman Putinovo rozpínání zastavit? Až ruská armáda obsadí třeba Lotyšsko, protože bude chtít „zachránit“ tamní Rusy před svobodou, vysvětlí Zeman, že je to hotová věc a Lotyši by si za to měli na oplátku aspoň o něco říct?

Někteří lidé tvrdí, že má Rusko na Krym nárok. Jednak proto, že si to tak přála většina obyvatel Krymu v referendu, takže krádež byla odhlasována, a pak také z historických důvodů, protože ruská carevna Jekatěrina Velikaja v 18. století poloostrov vyhrála v boji proti Osmanům.

Referendum, které na Krymu proběhlo, však bylo ilegální (resp. nelegální), jak konstatoval ukrajinský ústavní soud. O tom, že ani z hlediska průběhu nesplnilo mezinárodní standardy, ani nemluvě. Přístav Sevastopol je navíc okupován na základě pouhého obecního referenda. V takových anketách je možné se ptát, zda si obec pořídí obecního kozla, ale v žádném případě přece nelze rozhodnout o odtržení vesnice či města od republiky.

I kdyby však na Krymu někdy proběhlo legální a třeba i pro celou Ukrajinu závazné referendum, v němž by si tamní obyvatelstvo vyhlásilo nezávislost, bylo by následné připojení k Ruské federaci porušením Budapešťského memoranda z roku 1994. V něm Rusko slíbilo, že bude respektovat tehdejší hranice Ukrajiny a ta se za to vzdala veškerého svého jaderného arzenálu. Pokud tedy nyní ruská vláda od této dohody fakticky ustoupila, měla by přinejmenším Ukrajině vrátit její jaderný arzenál (samozřejmě obnovený, v dobrém stavu). Proč Zeman nezmínil možnost takového „obchodu“? Proč chce místo toho prodat Krym pouze za suroviny?

Výběrové sankce zjevně fungují. Ruská armáda už s takovou vehemencí nebojuje na východní Ukrajině, dokonce se k účasti na bojích po boku tamních teroristů (separatistů) ani oficiálně nepřiznává, a už vůbec si Rusko s výjimkou provokací ve vzdušném prostoru a výsostných vodách našich spojenců nedovolilo obsazovat další státy.

Jediné sankce, které výrazně poškozují nevinné lidi, jsou přitom plošné sankce vyhlášené ruskou administrativou vůči evropským (a některým dalším) zemědělcům a jejich ruským zákazníkům.

Za zmínku v souvislosti s Krymem stojí v neposlední řadě ještě také to, že Úřad vysokého komisaře OSN v září 2017 oznámil, že se za tři roky ruské okupace na poloostrově výrazně zhoršilo dodržování lidských práv, samozřejmě zejména vůči menšinám.