Měla by se EU změnit ve Spojené státy evropské? (ilustrační foto) FOTO: AdobeStock
FOTO: AdobeStock
Pokračující ruskou agresí na Ukrajině a potlačováním protirežimních protestů v Íránu se dnes budou zabývat ministři zahraničí zemí Evropské unie. Měli by rozšířit sankce proti íránským činitelům odpovědným za omezování lidských práv v blízkovýchodní teokracii. Chystají se hovořit také o novém balíku postihů proti Rusku, který minulý týden navrhla Evropská komise. Zelenou patrně dostane navýšení unijního mírového fondu, z něhož evropský blok financuje dodávky zbraní Ukrajině.
Podpora Ukrajiny a další tlak na Rusko hrají v posledních devíti měsících prim na všech ministerských schůzkách a stejně tomu bude i dnes. Své unijní kolegy na úvod zasedání na dálku informuje o nejnovějším vývoji zimních bojů a potřeb ukrajinských obyvatel i armády ministr zahraničí Dmytro Kuleba. Zástupci vlád členských zemí se poté budou bavit o tom, jak Kyjevu efektivně pomáhat proti útokům na civilisty a energetickou infrastrukturu.
Měli by se shodnout na přidání dvou miliard eur (48,7 miliardy korun) do Evropského mírového nástroje (EPF). Balík schválený před vypuknutím války měl pro období let 2021 až 2027 obsahovat 5,7 miliardy eur na podporu demokracie zejména v mimoevropských státech. EU z něj však již letos uvolnila 3,1 miliardy na nákupy zbraní a dalšího vojenského materiálu pro Ukrajinu a fond se výrazně ztenčil.
Vedle schválení nových lidskoprávních sankcí namířených proti íránským činitelům se ministři budou bavit i o íránské vojenské podpoře Ruska. Pohovoří i o nově navržených postizích vůči Rusku, mezi nimiž je například zákaz vývozu pro vojensky využitelné technologie, jako jsou například motory do dronů. Ty by se nově nemohly posílat nejen do Ruska, ale právě i například do Íránu, který ruskému režimu drony dodává. Na formální schválení postihů ale podle diplomatů patrně nedojde, několik dnů od návrhu komise nestačilo k jejich předjednání.
