Europoslankyně Markéta Gregorová (Piráti) FOTO: Markéta Gregorová
FOTO: Markéta Gregorová
Po prvotních reakcích europoslanců na kontroverzní rozhovor známého amerického moderátora Tuckera Carlsona s ruským diktátorem Vladimirem Putinem se situace uklidnila. Evropská unie nyní odmítá, že by proti němu zvažovala sankce. Česká europoslankyně Markéta Gregorová (Piráti) ovšem zdůraznila, že zodpovědnost bychom měli požadovat především po sociálních sítích, které očekávaně propagandistický materiál publikovaly.
Ještě před samotným vydáním rozhovoru moderátora Tuckera Carlsona s prezidentem Ruské federace Vladimirem Putinem se vůči takovému jednání někteří europoslanci vymezili s tím, že by za to měl nést následky. Jednání odsoudili a někteří vznesli návrh na uvalení sankcí na jeho osobu, a to včetně zákazu vstupu do zemí EU. Podle europoslanců jde o napomáhání ruskému válečnému úsilí, a to politikovi obviněnému z válečných zločinů.
„V současné době neprobíhají v příslušných orgánech EU žádné diskuse spojené s touto konkrétní osobou,“ oznámil ovšem později novinářům v Bruselu hlavní mluvčí EU pro zahraniční věci Peter Stano s tím, že blok může na černou listinu zařazovat propagandisty, kteří mají trvalé zkušenosti s manipulací s informacemi s cílem podkopávat suverenitu a územní celistvost Ukrajiny.
Deník FORUM 24 se zeptal českých europoslanců, zda by se k sankcím na Carlsona přiklonili. Někteří by tak vzhledem k jeho spolupráci s Putinem udělali, jiní by volili spíše cestu usnesení o tom, že „Tucker Carlson je užitečný idiot Vladimira Putina a nemá smysl ztrácet čas dalšími debatami o jeho patetické existenci“. Zaznívaly názory, že sankce jsou výjimečným nástrojem, který by měl být používán velmi opatrně, aby se nesnižovala jeho váha, nebo že by to byla jen reklama pro moderátora.
Europoslankyně Markéta Gregorová (Piráti) deníku FORUM 24 původně řekla, že celou situaci vnímá jako individuální selhání ze strany Carlsona a uvalovat na něj sankce z pozice Evropské unie jí přijde přehnané. Spíše bychom si podle ní měli uvědomit, koho chceme jako Evropská unie sankcionovat.
Zodpovědnost bychom měli podle Gregorové požadovat především po některých sociálních sítích. „Pokud se na tom Evropská unie shodne, namísto poněkud problematických navrhovaných sankcí vůči samotnému Carlsonovi by bylo vhodnější obrátit pozornost na samotné platformy X a YouTube, kde byl Carlsonův rozhovor s Putinem publikován,“ řekla deníku FORUM 24 a přiblížila, že technicky by bylo možné využít mechanismy obsažené v zákoně o digitálních službách.
„Tyto mechanismy ale zajistí spíš diskusní platformu než nějakou páku na vymáhání v DSA, která by zajistila stažení toho obsahu. Za formální žádost to ale určitě stojí, protože výsledný obsah zveřejněný na platformách je v současné situaci bezprecedentní a i dle způsobu, jakým jej překlápí ruská státní televize, slouží jako čistá Putinova propaganda a podpora jeho agrese na Ukrajině,“ vysvětlila.
Miliardář a vlastník sociální sítě X Elon Musk se publikováním propagandistického materiálu nebo mediálním etickým kodexem nezabývá. Zaznívající návrhy na uvalení sankcí na Carlsona naopak označil za znepokojující a urážlivý krok vůči americké veřejnosti. Platforma ovšem později přidala pod Muskův příspěvek prohlášení o vyloučení odpovědnosti.
Sankce vůči novinářům a médiím mohou v Evropské unii navrhnout členské státy a své návrhy, které musí být přijaty jednomyslně, musí podložit dostatečnými důkazy. Sankce vůči jednotlivcům a společnostem pak navrhuje diplomatická služba EU pro vnější činnost (ESVČ) na základě posouzení, zda představují hrozbu pro bezpečnost, zájmy nebo základní hodnoty bloku.
