Andrej Babiš (ANO), areál Farmy Čapí hnízdo FOTO: ČTK / Evropská unie
FOTO: ČTK / Evropská unie
Státní zástupce Jaroslav Šaroch odůvodnil své odvolání proti prvoinstančnímu rozsudku v kauze Čapí hnízdo a navrhl, aby odvolací soud zprošťující rozsudek zrušil a věc vrátil k novému rozhodnutí. Ve svém odůvodnění se věnuje účelu vyčlenění společnosti z Agrofertu. Tedy zda obžalovaní předseda hnutí ANO Andrej Babiš a někdejší manažerka holdingu Jana Nagyová pro získání dotace uměle nevytvořili podmínky a tím neobešli zákon. Podle státního zastupitelství se tak stalo. „Byť by bylo možné přijmout obecný závěr, že si chtěli rodinní příslušníci vyzkoušet podnikání, pak konkrétní způsob vyvedení společnosti nenachází žádného odůvodnění v provedených důkazech,“ řekl deníku FORUM 24 mluvčí Městského státního zastupitelství v Praze Aleš Cimbala.
Státní zástupce podal odvolání proti prvoinstančnímu rozsudku v kauze Čapí hnízdo ve středu 12. dubna. V té na začátku ledna rozhodl soudce Jan Šott o nevině obžalovaného bývalého premiéra Andreje Babiše (ANO) a Jany Nagyové. Někdejší manažerka Agrofertu byla obžalována v souvislosti s dotací na stavbu farmy Čapí hnízdo z dotačního podvodu. Babiš pak z napomáhání dotačnímu podvodu.
Odvolání podal žalobce Šaroch jako takzvané „blanketní“. Konkrétní důvody tedy dodal posléze a vzhledem k tomu, že obžalovaným osobám bude odůvodnění odvolání doručeno až soudem, mluvčí Aleš Cimbala jej představil pouze ve stručnosti.
Primárně se státní zástupce měl věnovat otázce sousedního a relevantního trhu. V otázce sousedního trhu Šaroch akceptoval závěry vyslovené nalézacím soudem, ale naopak v případě relevantního trhu se se závěry soudu neztotožnil.
„Státní zástupce se v rámci podaného odvolání věnuje jednak otázce vymezení zeměpisného trhu, tak faktické konkurenci zejména restauračních služeb, neboť v době žádosti o dotaci byla restaurace Farma Čapí hnízdo zamýšlena jako samostatná jednotka,“ uvedl mluvčí a podotkl, že i v dnešních dnech neslouží pouze pro potřeby ubytovaných hostů, ale je přístupná i veřejnosti. To se podle něj stírá s identickou činností jiného restauračního zařízení spadajícího do koncernu. „Státní zástupce má tedy za to, že se především obžalovaná v době podání žádosti o dotaci v krajním případě otázkou působení na společném trhu nezabývala, ačkoliv se zabývat měla, neboť si byla propojenosti podniků vědoma,“ vysvětlil a upozornil, že otázka propojenosti podniků byla pak soudem hodnocena jako prokázaná.
Další otázkou je, zda ze strany obžalovaných došlo k zneužití práva, obcházení zákona, tím, že byly uměle vytvořeny podmínky pro získání dotace, respektive, zda účelem konkrétního způsobu vyčlenění společnosti bylo získání dotace bez jiného ekonomického nebo závažného důvodu. „Stran této části státní zástupce poukazuje na časovou chronologii a soudem nedostatečně zohledněné části výpovědi jednoho ze svědků. Na podporu svých závěrů státní zástupce poukazuje na doslovné znění více částí výpovědi svědka,“ vysvětlil Cimbala.
Po podrobném rozboru jednotlivých zjištění vyplývajících z provedeného dokazovaní je podle státního zastupitelství možné shledat, že hlavním sledovaným cílem souboru všech kroků učiněných obžalovanými při vyvedení společnosti a změně její právní formy bylo získání dotace. Zároveň mluvčí upozornil, že Jaroslav Šaroch rozporuje závěr, podle kterého konkrétní způsob vyvedení společnosti sledoval toliko záměr umožnit podnikání rodinným příslušníkům obžalovaného.
„Byť by bylo možné přijmout obecný závěr, že si chtěli rodinní příslušníci vyzkoušet podnikání, pak konkrétní způsob vyvedení společnosti nenachází žádného odůvodnění v provedených důkazech,“ okomentoval Cimbala.
Vyjma získání dotace nebyl podle státního zástupce zjištěn jiný závažný důvod nebo ekonomický důvod, proč byla zvolena právní forma v podobě akciové společnosti s akciemi na majitele. „Naopak tvrzení o důvodnosti takové operace nekorelují s prokázanými skutečnostmi, kdy jeden z údajných akcionářů akcie nikdy nevlastnil, respektive nedržel a akcionářská práva nevykonával, respektive o tento druh podnikání ani neměl zájem,“ řekl Cimbala s tím, že další údajní akcionáři z řad rodinných příslušníku, byť se například podíleli na výbavě interiéru, či se zabývali problematikou ohledně chovu koní, tak fakticky akcionářská práva též nevykonávali.
V tomto směru podle něj nebyl zjištěn ani žádný důkaz jejich aktivity, například se nikdy nezúčastnili valné hromady. „Naopak řada provedených důkazů a svědeckých výpovědí dokládá zvýšený zájem obžalovaného o udržení si faktické kontroly nad daným projektem, a to nikoliv pouze ve smyslu otcovské pomoci dětem, které chtějí podnikat, ale ve smyslu vlastního zájmu o realizaci svého nápadu,“ dodal. Státní zástupce též poukazuje na následné převody akcií.
V závěru se zástupce Jaroslav Šaroch věnuje otázce faktického převodu vlastnického práva k části akcií. Minimálně stran akcií, které měly údajně patřit svědkovi Andreji Babišovi mladšímu, jde jednak o poznatek, že tím, že akcie fakticky nabyla jiná osoba, než co bylo tvrzeno společnosti ZZN Pelhřimov a.s., čímž tato společnost mohla být uvedena v omyl, tak o skutečnost znejišťující závěr o vyvedení společnosti z důvodu vzniku rodinné firmy.
Závěrečným návrhem tedy je, aby soud odvolací pro uvedené nedostatky zprošťující rozsudek soudu nalézacího zrušil a věc mu vrátil k novému rozhodnutí.
Kauza se týká padesátimilionové dotace na stavbu kongresového areálu Čapí hnízdo ve středních Čechách. Státní zástupce Šaroch vinil Nagyovou z dotačního podvodu a poškození finančních zájmů EU, Babiše z pomoci k dotačnímu podvodu. Podle soudce se ale trestním řízení neprokázalo, že Babiš s Nagyovou vyčlenili společnost Farma Čapí hnízdo z holdingu Agrofertu účelově proto, aby mohli požádat o dotaci pro malé a střední podniky. Důvodem pro vyčlenění firmy byly podle něj spíše rodinné vztahy.
