Andrej Babiš u soudu v kauze Čapí hnízdo. FOTO: Profimedia
FOTO: Profimedia
Dozorový žalobce Jaroslav Šaroch podal odvolání v kauze Čapí hnízdo. Octl se ve dvojím ohni. Pokud by to neučinil, přiznal by totální fiasko obžaloby v citlivém případu, který provázela řada zvratů a politických tlaků. Zároveň bude muset důkazně přidat, protože zatím nezazářil.
Dotační kauza nejlepšího projektu, jaký kdy Andrej Babiš podle svých slov vymyslel, znovu směřuje k soudu. Opoziční lídr je nadále trestně stíhaný. Jeho radost nad prvoinstančním rozhodnutím soudce Jana Šotta byla předčasná, jakkoli mu pochybným načasováním před prezidentskými volbami hrálo do karet.
Spiknutí kartelu
„Je to dobrá zpráva pro celou Českou republiku, pro občany, že žijeme v právním státě a máme nezávislou justici a soud,“ komentoval tehdy Babiš Šottův verdikt. Do té doby kauzu označoval za spiknutí jakéhosi „polistopadového kartelu“, kam kromě politiků tradičních stran záhadně zařadil i zpěváky Tomáše Kluse a Davida Kollera.
Nakonec volby stejně prohrál a soudní řízení hned tak neskončí. To ještě pomíjíme související reklamní větev Čapího hnízda, jež se rovněž znovu dostala do hry. Je ještě vážnější než případ dotace pro účelově vytvořenou firmu z holdingu Agrofert.
Šaroch na rozdíl od některých kolegů, kteří v mediálně exponovaných kauzách avizovali odvolání krátce po rozhodnutí soudu, počkal až na písemné vyhotovení rozsudku. Odvolání odůvodní dodatečně do 5. května, přičemž mluvčí Městského státního zastupitelství v Praze Aleš Cimbala naznačil, kudy se může ubírat.
Slabiny soudce Šotta
Cimbala zmínil slabiny postupu soudce Šotta. Ve výpovědi svědka Jana Bareše vzal v potaz pouze její část, jež má potvrzovat, že děti Andreje Babiše chtěly podnikat a dotace v tom nehrála žádnou roli. Pominul však přitěžující fakt, že se firma ZZN Agro Pelhřimov, jež se proměnila ve společnost Farma Čapí hnízdo, vydělila z Agrofertu až poté, co jeho manažerka Jana Nagyová nabídla sehnat dotaci.
Sporné je i tvrzení soudu, že nebyl spáchán podvod, ačkoli se Šott přiklonil ke zjištění, že Babišův syn Andrej nepodepsal převod části akcií Čapího hnízda do svého vlastnictví. Jeho podpis byl zfalšován a současně přiznal, že neměl zájem v areálu farmy podnikat.
To by bylo v rozporu se žádostí o poskytnutí dotace, jelikož hrubé zkreslení údajů nebo jejich zatajení by znemožňovalo její přidělení. Stejně tak je nejasné, proč se soudce přiklonil k názoru obhajoby, že farma měla na dotaci nárok, jelikož nepodnikala s Agrofertem na společném trhu.
Obžaloba přitom tvrdí opak a dokládá to na několika příkladech. Především ale lze namítnout, že důkazů o propojení Čapího hnízda s holdingem Agrofert je mnohem víc, a soud je nevzal v potaz.
Rozpory s policií a OLAF
Podezření, že Farma Čapí hnízdo byla po celou dobu propojena s mateřským holdingem a neměla na unijní dotaci nárok, konstatoval nejen komisař Pavel Nevtípil, ale i vyšetřovatelé Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF).
Evropská komise na základě závěrů OLAF už před čtyřmi lety pravomocně vyzvala české úřady, aby projekt Čapí hnízdo vyjmuly z operačního programu pro malé a střední podniky, čímž potvrdila neoprávněnost přidělení padesátimiliónové dotace.
Na tomto místě se dostáváme k otazníkům, které vznesl soudce Šott, když kritizoval Šarocha, že se v žalobě odchýlil od policejní verze. Není jasné, proč to udělal, což zapadá do seriálu diskutabilních veletočů státního zastupitelství provázejících celou kauzu.
Šarochovy veletoče
Původně dozorový žalobce akceptoval návrh policie na obvinění jedenácti lidí a její opakované žádosti na vydání Andreje Babiše a Jaroslava Faltýnka k trestnímu stíhání.
Šaroch poté počet obviněných snižoval souběžně s tím, jak tehdejší premiér Babiš prováděl policejní čistky a zvyšoval nátlak na orgány činné v trestním řízení. Nakonec krátce po nástupu ministryně spravedlnosti Marie Benešové v roce 2019 zcela otočil a osvobodil všechny obviněné.
Případ vrátil Šarochovi nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman, i když v okleštěné podobě dvou obviněných – Babiše a jeho manažerky Nagyové. Dozorový žalobce protahoval rozhodnutí o podání obžaloby až za termín sněmovních voleb v roce 2021. Babišovi obhájci ovšem jeho právního veletoče využívali u soudu, že ani sám obžalobě nevěří. Nyní má šanci na druhý reparát, což si vyžádá doplnění důkazů.
Přesto zůstává sporné, že se přístup české justice tak zásadně liší od závěrů OLAF, zveřejněných v roce 2017. O jejich závažnosti svědčí i fakt, že Babiš hystericky označil tento úřad za údajně zkorumpovaný. Nechápe, proč přijel kauzu vyšetřovat, a prý ji jen politizuje.
Co také v závěrech uvedl OLAF?
„Vyšetřování OLAF dospělo k závěru, že rodinné vazby mezi osobami zapojenými do vlastnictví Farmy Čapí hnízdo a.s. a Agrofert Holding a.s. se zdají být takové, že poskytly těmto osobám příležitost působit společně za účelem ovlivnění obchodních rozhodnutí dotčených podniků, což znemožňuje, aby na tyto podniky bylo nahlíženo jako na ekonomicky nezávislé subjekty. Tyto dva podniky lze považovat za propojené v rámci příslušných právních předpisů vzhledem k faktu, že pomocí skupiny fyzických osob jednajících společně tvoří jedinou ekonomickou jednotku.“
„Vyšetřování dále odhalilo, že představitelé příjemce projektu poskytli nepravdivé informace a zatajili důležité informace před orgánem řídícím operační program, když v roce 2008 podali žádost o projekt a podepsali smlouvu o poskytnutí dotace. Zatajené informace ukazují, že společnost příjemce dotace nebyla znevýhodněna tak, jak je to typické pro malé a střední podniky.“
„V souladu s platnými právními předpisy je tudíž Evropská komise oprávněna takovémuto příjemci odmítnout poskytnutí finanční podpory. Bylo by v rozporu s pravidly poskytování státní podpory, neboť takováto podpora bude mít zjevně za následek vážné narušení hospodářské soutěže.“
„Za daných okolností se OLAF domnívá, že příprava a realizace daného projektu byly ovlivněny četnými porušeními národní a unijní legislativy, zejména Doporučení Komise, které definuje malé a střední podniky, Nařízení o strukturálních fondech, které definuje všeobecná pravidla pro získání finanční pomoci, a Nařízení Rady o ochraně finančních zájmů Evropských společenství. Tato porušení legislativy mohou zakládat podstatu pro soudní řízení na základě příslušných opatření českého trestního zákoníku o dotačním podvodu a poškozování finančních zájmů Evropské unie.“
Přihlédnou k tomu i české soudy?
