Dozorový státní zástupce Jaroslav Šaroch se poprvé vyjádřil k zastavení stíhání Andreje Babiše a dalších obviněných v kauze Čapí hnízdo. Kriminalistům prý chyběly důkazy, což podrobněji nerozvedl. Zůstává tak příliš mnoho otazníků a pochybností.

[ctete postid=“268820″ title=“Blamáž státního zastupitelství aneb Proč selhali Šaroch, Erazím i Bradáčová?“ image=“https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2019/09/Erazím-385×230.jpeg“ excerpt=“Kauza dotačního podvodu farmy Čapí hnízdo končí ostudnou blamáží státního “ permalink=“https://www.forum24.cz/blamaz-statniho-zastupitelstvi-aneb-proc-selhali-saroch-erazim-i-bradacova/“]268820[/ctete]

Podivný byl už způsob, jakým bylo toto rozhodnutí puštěno do světa. Nepotvrzený Šarochův verdikt řízeně unikl do médií předčasně v rozporu se zákonem ještě před jeho předáním obviněným. To umožnilo hladší strávení pro mnohé šokující „změny právního názoru“, jelikož je takový krok po podání návrhu na obžaloby velmi vzácný a zcela výjimečný.

Šarochův „advokát“

Proto bylo netrpělivě očekáváno pečlivé odůvodnění tohoto obratu po necelých čtyřech letech vyšetřování. Byl nejvyšší čas, jelikož za Šarocha začal hovořit obhájce z Babišova okruhu Josef Bartončík, který dnes tvrdí, že názor státního zástupce se po celou dobu vyšetřování nezměnil. „Od začátku to měl v hlavě srovnané,“ prohlásil na Šarochovu adresu, jako by byl součástí jeho advokátní kanceláře.

Chce tím Bartončík naznačit, že dozorový žalobce dvakrát posvětil žádost vyšetřovatelů Poslanecké sněmovně o vydání Andreje Babiše k trestnímu stíhání, aniž si byl jist, že mají v rukou pádné důkazy? Podruhé dokonce v době, kdy se stal šéf ANO po vyhraných volbách předsedou vlády a prováděl čistky ve státní správě? Uváděl tehdy poslance mandátového a imunitního výboru při jednání v důvěrném režimu v omyl? Nebo snad dostával Babišův okruh obhájců nějaké jiné, speciální informace?

Erazím jasno nevnesl

Jasno nepřinesla ani tisková zpráva Šarochova nadřízeného, vedoucího Městského státního zastupitelství v Praze Martina Erazíma. Vystavil „dobrozdání“ už po týdnu ještě z dovolené, aniž prostudoval velmi objemný spis. Do věci vnesl více rozporů, než odpovědí na základní problémy kauzy.

Podle Erazíma vedlo dokazování k závěru, že Farma Čapí hnízdo podmínky definice malého a středního podniku splňovala. Neprokázalo se prý její propojení s Agrofertem přes Babišovy rodinné příslušníky, jelikož si obě firmy v podnikání nekonkurovaly ani nesjednocovaly svoji činnost na společném trhu. Šarochovo usnesení podle něj není v rozporu se závěry OLAF, které ovšem hovoří o pravém opaku.

Důkazy prý nestačily

Šaroch se vyjádřil velmi stručně a obecně pro server iRozhlas (16. 9. 2019), aniž cokoli vysvětlil. Především projevil uspokojení, že se už ožehavou kauzou nemusí zabývat, a může se věnovat jiným případům. „Podle mého názoru prostě ty důkazy nesvědčily o spáchání trestného činu,“ řekl pouze.

Na to se prý nemohlo přijít dříve, ale až procesním dokazováním. Nic víc. Nelze se tedy divit, že se po takto nevěrohodné komunikaci městského státního zastupitelství otvírá prostor pro spekulace, co za tímto veletočem ve skutečnosti je.

Špatná vizitka pro právní stát

Za neuvěřitelné považuje dosud zveřejněné důvody zastavení stíhání i bývalá ústavní soudkyně a senátorka Eliška Wagnerová. „Jestli to stálo na tom, jestli je něco malý nebo střední podnik, a čtyři roky o tom budu přemýšlet, to tedy pardon, to je velmi špatná vizitka pro právní stát,“ oponovala v Otázkách Václava Moravce (15. 9. 2019).

Podle Wagnerové neposiluje důvěru v právo ani to, když trestně stíhaná osoba zastává vládní funkce, a zároveň jsou utajeny důvody zastavení jejího trestního stíhání.

Stojí za zmínku, že ve stejném pořadu vystoupil prezident Unie státních zástupců Jan Lata, který se k Šarochově postupu projevil mnohem shovívavěji. Ačkoli nemůže znát spis, i on se de facto ztotožnil s jeho závěry, které se prý mohly časem vyvinout.

Tato unie sdružuje necelou třetinu státních zástupců a je úzce navázána na pražskou vrchní státní zástupkyni Lenku Bradáčovou. Bradáčová přitom v samotných počátcích kauzy Čapí hnízdo v lednu 2016 dosadila do funkce Erazíma, jehož profesní kvality velmi ocenil i tehdejší ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO). Dá se proto očekávat, že Lata prezentuje i názory pražské vrchní žalobkyně, která nad touto kauzou vykonávala dohled. Slovy Wagnerové je tedy výsledek i její velmi špatnou vizitkou.

Které otázky a rozpory by mělo Městské státní zastupitelství v Praze zodpovědět a vysvětlit?

Dvojí metr

Z procesního hlediska je patrný zásadní rozdíl už v samotném způsobu vyšetřování Čapího hnízda. Proběhlo bez nasazení odposlechů (odposloucháván a zastrašován byl naopak vyšetřovatel případu Nevtípil), policejních razií, domovních prohlídek, zatýkání, zajišťování počítačů a mailové komunikace a mediálního humbuku. Takto mohla včas zmizet řada listinných či elektronických důkazů.

To se naopak odehrávalo v řadě jiných realizací v režii pražského a olomouckého vrchního státního zastupitelství (razie na Úřadu vlády, Vidkun, Beretta, Pelta, Oleo Chemical, civilní rozvědka, Kapsch, Dopravní podnik…). Takto diametrálně odlišný přístup k právům obviněných dosud nebyl náležitě vysvětlen, jelikož stejnému metru nic nebránilo.

Proč státní zastupitelství nejednalo v době, kdy byl Babišův syn krátce před sdělením obvinění nelegálně ukryt na okupovaný Krym a nebezpečný Donbas, odkud poslal policii zprávu o svém únosu? Tento krok lze vyhodnotit jako maření vyšetřování a zakládá vazební důvod v ustanovení § 67 písm. b) trestního řádu.

Babiš junior, jeden z „anonymních“ akcionářů Čapího hnízda, dodnes nebyl vyslechnut. Nikdo však ani nezabránil jeho rovněž tehdy obviněnému otci vycestovat do Švýcarska, kde syn z nevysvětlených důvodů pobývá v „exilu“, což lze v jiných případech vyhodnotit jako nezákonné ovlivňování svědků. Proč tak nebylo učiněno?

Rozpory s OLAF

Jelikož Šaroch zatím neobjasnil vůbec nic, rozpory lze nalézt ve vyjádření jeho nadřízeného Erazíma. Závěry a doporučení OLAF z prosince 2017 tvrdí něco jiného.

Není známo, jak se státní zástupci vypořádali se závěrem, že byla při přípravě a realizaci projektu Čapí hnízdo vážně porušena pravidla, zasahující finanční zájmy EU. Byla přitom porušena „četná ustanovení příslušné národní a unijní legislativy“. Na tomto základě Agrofert vrátil 50 milionů korun evropské dotace, nešlo o žádné gesto dobré vůle.

[ctete postid=“267188″ title=“Babiš si nemůže stěžovat aneb Dvojí metr žalobců v kauzách Čapí hnízdo a razie na Úřadu vlády“ image=“https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2016/08/Robert-Šlachta-a-Ivo-Ištvan-385×230.jpg“ excerpt=“Překvapivý vývoj kauzy Čapí hnízdo, kdy státní zástupce Šaroch změnil názor a hodlá “ permalink=“https://www.forum24.cz/babis-si-nemuze-stezovat-aneb-dvoji-metr-zalobcu-v-kauzach-capi-hnizdo-a-razie-na-uradu-vlady/“]267188[/ctete]

Není známo, jak se vypořádali se zjištěním, že zástupci farmy poskytli nepravdivé či neúplné informace při žádosti o dotaci. „Zatajené informace prokazují, že se příjemce nepotýkal se znevýhodněními, která jsou typická pro malé a střední podniky, a proto má Evropská komise právo takovému příjemci poskytnutí finanční podpory odmítnout,“ píše se ve zprávě. Už jen tento fakt zakládá podezření z podvodného jednání.

OLAF už tehdy vyvrátil dnes prezentované a nijak nové námitky, že Agrofert a z něj účelově vyčleněná Farma Čapí hnízdo nebyly propojené firmy. Odkazuje se nejen na evropskou legislativu, ale i na skutečnost, že skrze společné jednání skupiny fyzických osob tvořily jeden ekonomický celek.

Nejlepší Babišův projekt

Státní zástupci neodpověděli ani na další problém „nejlepšího projektu“, jaký kdy Andrej Babiš vymyslel. Luxusní farma za miliardu korun, což je z hlediska definice malého a středního podniku eufemismus, si sice s Agrofertem nekonkurovala. Nebýt ale masivního pumpování stovek milionů korun z podezřele vysokého objemu reklamy výlučně firem holdingu v celém průběhu její samostatné existence, nemohla by přežít ani rok. Nezaplatila by ani platy svých zaměstnanců.

A pokud bylo vše v pořádku, proč bylo vlastnictví Farmy Čapí hnízdo rodinnými příslušníky Andreje Babiše, o kterém opakovaně lhal, netransparentně zakrýváno anonymními akciemi, což také zmínila zpráva OLAF?

Nezodpovězených otázek, svědčících o od počátku koordinované symbióze Agrofertu a jeho „dceřiné firmy“, visí ve vzduchu mnohem víc. Co udělá nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman? Jediný může hypoteticky Šarochovo rozhodnutí zvrátit, ale příliš se tomu věřit nedá.