Nenávist Miloše Zemana vůči americkému velvyslanci v České republice dostává další rozměr. Prezident totiž vycítil novou možnost, jak se Andrew Schapira zbavit a tak k urážlivým výrokům v médiích, které na velvyslance směřuje v průběžných dávkách, prásknul amerického diplomata přímo jeho novému šéfovi, Donaldu Trumpovi. Problém je v tom, že Zeman, jak je jeho nechutným zvykem, opět lhal.

Andrew Schapiro rozhodně nepatří mezi osobnosti, které by samy neměly máslo na hlavě. Jeho přátelský vztah s Andrejem Babišem vyvolává velmi vážné otázky. Zemanovy útoky jsou však přehnané a neakceptovatelné. Ideové rozepře mezi naší hlavou státu a americkým velvyslancem bují již delší dobu, ale zatím se vždy držely pouze v českých vodách a za mořem vnímali pouze jakési Zemanovy výkřiky do tmy. Nyní má však spor skutečný státnický rozměr.

Miloš Zeman totiž euforii z volby Trumpa vůdcem USA, kterou sdílí třeba s Vladimirem Putinem, využil k tomu, aby nově zvolenému prezidentovi Spojených států oznámil, že není spokojený s úředníkem, který si v Praze dovoluje být k němu kritický. A navíc se nezúčastnil oslav státního svátku na Pražském hradě. Když si odmyslíme Zemanovy teze o tom, jak má Schapiro na Hrad dveře zavřené, zbývá ještě jedna drobná skutečnost. Velvyslanec 28.října na ostudném předávání vyznamenání byl.

Zeman tak ve stylu tří známých opiček ukázal, že kromě nedoslýchavosti v otázkách kritických reakcí na jeho chování, není nesilnější ani ve zrakové zdatnosti. Nebo zkrátka vyplivl první jedovatou slinu, která ho při pomyšlení na Schapira napadla. Pokud si však český mocipán myslel, že nově zvolený prezident zámořské velmoci jako na svůj první úkol bude myslet na odvolání velvyslance v zemi, o které tuší tak možná to, že z ní pochází jedna z jeho bývalých manželek, zřejmě se pletl. Zeman si bude muset počkat na setkání Trumpa s Putinem, který mu teprve vysvětlí, kteří přední politici si zaslouží naslouchání, a kteří nejsou Rusku a potažmo USA dostatečně poddajní.