Miroslav Kalousek, bývalý předseda TOP 09, chtěl v příštím roce kandidovat do Evropského parlamentu. FOTO: ČTK
FOTO: ČTK
Ministerstvo financí předložilo vládě návrh státního rozpočtu na příští rok se schodkem 252 miliard korun. Příjmy by podle návrhu měly být 1,921 bilionu korun, meziročně se sníží o 0,3 procenta. Výdaje by měly klesnout o 2,2 procenta na 2,173 bilionu korun. Na obsluhu státního dluhu má jít v roce 2024 bezmála 95 miliard korun. To nenechalo chladným exministra financí Miroslava Kalouska (TOP 09), podle kterého současná vláda zadluží Česko o zhruba 50 procent více, než se podařilo bývalé šéfce státní kasy Aleně Schillerové (ANO).
„Byl jsem zásadní odpůrce rozpočtové politiky Aleny Schillerové a spolu s dnešními vládními politiky jsem ji věcně a tvrdě kritizoval. Nazývat ji ‚Dluženou‘ však pokládám za poněkud riskantní. Dnešní vláda za svůj mandát zadluží Českou republiku o cca 50 % víc, než se podařilo jí,“ vzkázal Kalousek na sociální síti X. Reagoval tak na zprávu, že na obsluhu státního dluhu má jít v příštím roce bezmála 95 miliard korun. Podle něj totiž řešení na snížení státního dluhu existuje. „Ale bolí to. Čím víc se to ale bude odkládat, tím víc to jednou bude bolet,“ napsal.
„Vláda před časem s velkou slávou prosadila zákon, který ukládá vyčlenit na obranu minimálně 2 % HDP. Vyčleňuje 1,95 %. Osobně v tom velký problém pro obranu nevidím. Jenom nechápu, proč si schvalujeme zákony, které pak nechceme dodržet,“ kritizoval dále Kalousek návrh státního rozpočtu.
Kabinet musí rozpočet projednat do konce září, může ještě jeho parametry změnit. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) ale v tiskové zprávě vzkázal, že nepředpokládá změnu plánovaného schodku, debata se podle něj povede o výdajích jednotlivých kapitol. „Rozpočet vládě předkládám se schodkem 252 miliard korun, na kterém je dohoda vládní koalice. Během září budou pokračovat politická jednání o výdajích jednotlivých kapitol, nicméně schodek rozpočtu by měl zůstat zachován,“ prohlásil ministr financí.
Návrh počítá s poklesem výdajů ve většině rozpočtových kapitol. Nejvíc škrtá v kapitole ministerstva pro místní rozvoj, kde se výdaje snižují o 45,9 procenta, následuje ministerstvo zdravotnictví s poklesem výdajů 26,5 procenta a ministerstvo průmyslu a obchodu s poklesem 26,2 procenta. Největší meziroční růst je v návrhu u kapitoly ministerstva obrany, jehož výdaje by se měly zvýšit o 35,2 procenta na základě nového zákona, který nařizuje výdaje na obranu ve výši dvou procent hrubého domácího produktu.
„V tomto pracovním návrhu rozpočtu je zohledněna mimo jiné priorita, ke které se vláda zavázala a parlament letos schválil – výdaje na obranu. Sociální výdaje jsme udrželi na současné úrovni, takže nehrozí snížení kvality služeb v této oblasti,“ popsal Stanjura. V návrhu rozpočtu se podle něj odrážejí dopady konsolidačního balíčku, který nyní projednává sněmovna a který by měl zlepšit rozpočtové saldo proti letošnímu roku o 97,7 miliardy korun.
Největší výdajovou položkou jsou mandatorní výdaje, které bez zohlednění výdajů na obranu dosahují 1,247 bilionu korun a meziročně vzrostly o 52 miliard. Z toho tvoří 706,2 miliardy korun důchody, jejichž objem meziročně roste o 34,5 miliardy korun.
Hlavní příjmovou položkou je inkaso sociálního pojištění 751,4 miliardy korun, meziročně roste o 63,1 miliardy korun. Daň z přidané hodnoty by měla přinést 386,8 miliardy korun, daň z příjmu právnických osob 198,2 miliardy korun, daň z příjmu fyzických osob 154,3 miliardy korun a spotřební daně 158,7 miliardy korun. V návrhu jsou obsaženy i očekávané příjmy z rozpočtu Evropské unie 126,4 miliardy korun a odvody do rozpočtu EU 60,3 miliardy korun.
Ministerstvo navrhuje financovat rozpočtový schodek zvýšením státního dluhu o 254,6 miliardy korun a zvýšením stavu na účtech státních finančních aktiv o 2,6 miliardy korun. Pro letošní rok stát plánuje hospodařit se schodkem 295 miliard korun. Loni dosáhl deficit 360,4 miliardy korun. V roce 2024 očekává ministerstvo financí schodek 235 miliard korun, o rok později by měl být 220 miliard korun.
