Ministryně financí Alena Schillerová připouští, že rozpočtový schodek dosáhne 500 miliard korun. V krátké době už počtvrté mění odhady a může být ještě hůř. Letošní propad je kvůli koronakrizi očekáván. Neprovází ho však účinná pomoc ekonomice a Schillerová podobné tempo zadlužování plánuje i do budoucna.
Vláda rozvolňuje restrikce a v následujících měsících se ukáže, jaké následky zanechaly na ekonomickém výkonu a zaměstnanosti. Zatímco v rychlosti a plošnosti zákazů patřila k evropské špičce, s následnou pomocí poškozeným firmám stále zaostává a tápe. O tom svědčí i podraz na obce a kraje, kterým Schillerová bez jejich vědomí sebrala 20 miliard, jež chce nahradit administrativně těžkopádnými a zdlouhavými dotacemi.
Propady ve státním rozpočtu
Premiérovi klíčoví ministři Karel Havlíček a Alena Schillerová balamutí veřejnost propagandou o 1,2 bilionu korun nalitých do ekonomiky. Ve skutečnosti zatím vláda po třech měsících od vyhlášení nouzového stavu uvolnila řádově desítky miliard. Přímá pomoc je na rozdíl od jiných zemí zoufale pomalá, byrokratická a stovky tisíc firem a živnostníků na ni nedosáhnou.
Mezitím dochází k propadu rozpočtových příjmů za současného skokového růstu vládních výdajů o 94 miliard korun. Část výpadku daní a zvýšených výdajů lze jistě přičíst následkům koronakrize, podobně jako ve většině evropských zemí. Jenže ke zpomalování ekonomiky docházelo už dřív. Vláda toho nedbala, nevyužila příznivého období hospodářského růstu k reformám veřejných financí a soustředila se na uplácení svých voličských skupin.
Už únorový schodek rozpočtu 27,4 miliardy korun byl nejhorší od vzniku České republiky a předznamenával mnohem bídnější výsledek hospodaření, než vláda letos plánovala. Květnový propad o 157,4 miliardy už zachytil důsledky krize a tento trend bude pokračovat.
Rekordní schodek půl bilionu
Ministryně Schillerová v této situaci připustila, že schodek státního rozpočtu se může v letošním roce přiblížit 500 miliardám korun. To je dvaapůlkrát více, než dosavadní „rekord“ vlády Jana Fischera z roku 2009 při náběhu tehdejší globální finanční krize.
Letošní pokles sice není vzhledem k mimořádným okolnostem překvapivý, přesto počínání ministerstva financí vyvolává otazníky. Schillerová oznámila půlbilionový zásek do státní pokladny jen měsíc poté, co požádala Sněmovnu o navýšení rozpočtového deficitu na 300 miliard korun.
To však nebyla jediná korekce. Koncem března ministryně financí prosadila navýšení schodku na 200 miliard korun, ačkoli krátce předtím hovořila o 100 miliardách. Najednou jsme pětkrát výš. O čem tato „salámová“ metoda svědčí?
Schillerová nemá vývoj rozpočtu pod kontrolou. Její obraty jsou příliš časté a propastné, což nesvědčí o kvalitní analytické práci. Je to jen nahrávka na smeč opozici, která vládu viní z totální nepřipravenosti na vyrovnání s následky epidemie koronaviru.
Schillerová šermuje stovkami miliard, jako by šlo o „drobné“. Přitom vůbec není jasné, kde tyto peníze vzhledem k dosavadní reálné pomoci ekonomice mizejí, tedy jestli se stát zadlužuje efektivně.
Náhodný generátor čísel
Chaotického a nekompetentního výkonu vlády si všímají i nezávislí ekonomové. Ředitel společnosti Starteepo František Bostl poukazuje na neschopnost ministerstev pracovat s daty a vyhodnocovat je, což zvyšuje nejistotu zvláště v dnešní nervózní situaci. Zmínil i vyjadřování Aleny Schillerové k hospodaření státu, jež na zahraniční investory působí jako náhodný generátor čísel.
„Byť je situace ohledně koronaviru nepřehledná, stát selhává ve sběru dat, a tím pádem nemůže činit adekvátní a správná rozhodnutí, natož je prezentovat. To podrývá stávající pozici České republiky na finančním trhu,“ prohlásil Bostl.
Další ekonomové se pozastavují nad tím, že Schillerová přichází s touto razantní, i když částečně očekávanou korekcí ještě před prázdninami. S čím přijde v září? Skončí při tomto způsobu nakládání s daty třeba na tisíci miliardách?
Stejné tempo dluhů v dalších letech?
Ministryně financí se dostala pod palbu kritiky opozice. Neustále se obrací do minulosti, jak pravicové vlády zadlužovaly zemi v době několikaleté finanční krize, a teď je schopna přibližně stejně zadlužit zemi během jednoho roku. Rekordní schodek bude mít opodstatnění jedině tehdy, pokud bude jednorázový a projeví se ve skutečné pomoci firmám a lidem postiženým krizí.
Takové uvažování vlády nic nesignalizuje, poněvadž Schillerová hodlá v podobném tempu zadlužování pokračovat. O tom svědčí její výroky ke konstrukci státního rozpočtu na příští rok, zatím kopírující letošní vývoj. Nejprve oznámila schodek 200 miliard korun, v polovině května počítala s 300 miliardami. Kolik to vychází dnes?
Tento přístup je velmi nebezpečný, jelikož roztáčí dluhovou spirálu, a to i v situaci momentálně relativně nízkého dluhu. Varuje před ním i expertní Národní rozpočtová rada (NRR), která v posledním stanovisku k vývoji hospodaření konstatuje, že v současné situaci je pomoc zasaženým ekonomickým subjektům ze strany státu nutná, a to i za cenu významného nárůstu deficitu veřejných rozpočtů.
„Nezbytné rozvolnění veřejných financí by však mělo být pouze dočasné a po stabilizační fázi by měl následovat návrat na udržitelnou trajektorii. Z těchto důvodu se NRR domnívá, že uvolnění hranic strukturálního salda není nejen žádoucí, ale ani potřebné,“ píše se v prohlášení.
Cesta do dluhové krize
Národní rozpočtová rada naráží na skutečnost, že vládní koalice společně s komunisty prosadila skandálně ve zrychleném řízení za nouzového stavu novelu zákona o rozpočtové odpovědnosti, rozvolňující pravidla bránící nadměrnému zadlužování až do roku 2027.
„S tím zásadně nesouhlasíme, bianco šek na sedm let nám připadá opravdu nehorázný,“ kritizovala tento plán v Senátu předsedkyně rady Eva Zamrazilová. „Čemu musím bránit z pozice Národní rozpočtové rady, je zbytečné zadlužování české ekonomiky a zhoršování udržitelnosti jejích veřejných financí,“ prohlásila.
Obává se, že tento přístup povede k dluhové krizi a sníží celkovou důvěryhodnost České republiky na finančních trzích, což by se mimo jiné projevilo zhoršením úvěrových podmínek. Zdá se však, že tohle Babišovu vládu příliš netrápí.
Premiér a jeho sebechvalní ministři nepřipustí, že se na nepříznivém vývoji rozpočtu spolupodílí i nezodpovědnost vlády, která nejenže nechce šetřit, ale naopak rozpustila poslední finanční rezervy.
Její snahou bude házet všechna negativa na důsledky epidemie, což je jen část pravdy, která vládu neopravňuje k hazardnímu zacházení s veřejnými penězi. Přesně k tomu se v následujících měsících schyluje.