Vicepremiér a ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) se pustil do šéfky poslanců hnutí ANO Aleny Schillerové. Důvodem je přestávka, kterou si bývalá šéfka státní kasy vyžádala na středečním jednání sněmovny. Válek tak podle svých slov nestihl kulatý stůl k řešení nedostatku léků, který svolal poslanec Kamal Farhan (ANO). Schillerová si přestávku vyžádala proto, aby oddálila schvalování návrhu, kterým chce skupina koaličních poslanců zpřísnit zákaz vlastnictví médií vrcholnými politiky.
„Poslancům ANO se opět nechce pracovat, tak si vzali přestávku ve sněmovně, čímž změnili program nejen všem ostatním poslancům, ale i ministrům, kteří nyní míří na uspíšené jednání vlády. Kvůli tomu nestihnu kulatý stůl k řešení nedostatku léků, svolaný poslancem Kamalem Farhanem,“ rozčílil se na sociální síti ministr zdravotnictví Válek.
„Pokud by s tím tedy pan poslanec měl problém, ať si to vyříká s poslankyní Alenou Schillerovou, která o přestávku požádala. Když tak činila, byl v sále. Nevím, jestli jde ze strany poslanců ANO o zlomyslnost, nebo neschopnost. V každém případě je to ale jejich zodpovědnost,“ pokračoval Válek na twitteru.
Schillerová si jeho slova nechtěla nechat líbit. „Stačí to říct na rovinu. Prostě jste na kulatý stůl k nedostatku léků přijít nechtěl. Začínáme ve 14 hodin, vláda také původně měla začít ve 14, ale teď jste sám potvrdil, že jednat budete dříve. Váš tweet tedy nedává žádný smysl, ale to vlastně ani celé vaše současné angažmá,“ pustila se do Válka šéfka Babišových poslanců.
To však ministr zdravotnictví odmítl, podle něj mělo jednání vlády začínat o půl třetí. „Kdybyste svou neochotou pracovat neměnili program všem ostatním, tak mě tam máte. A teď mě s dovolením omluvte, musím se věnovat jednání vlády a ne s vámi diskutovat, proč se vám nechce naplňovat mandát poslankyně,“ vzkázal Válek.
Zpřísnění zákazu vlastnictví médií
Schillerová přestávkou pro poslanecký klub hnutí ANO oddálila schvalování návrhu, kterým chce skupina koaličních poslanců zpřísnit zákaz vlastnictví médií vrcholnými politiky. Na středečním jednání sněmovny to označila za zneužití vládní novely, která by měla podle představy kabinetu změnit řízení Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a hnutí.
„Hrubě se nám nelíbí to, že neškodný zákon byl zneužit k přílepku,“ zdůvodnila žádost o přestávku Schillerová. Koaličními poslanci prosazované doplnění by se mohlo dotknout aktivit předsedy hnutí ANO Andreje Babiše. Piráti kvůli tomu zvažují svolání mimořádné schůze. Nynější schůzi, která začala zhruba před měsícem, poslanci na základě dohody frakcí ukončili. K dalšímu plenárnímu zasedání se sejdou za dva týdny.
Navrhované zpřísnění zákazu vlastnictví médií politiky a přijímání dotací a investičních pobídek v ustanovení zákona o střetu zájmů, který je znám jako lex Babiš, označovali poslanci ANO za přílepek už při únorovém projednávání novely. Neúspěšně se pokoušeli debatu přerušit buď do konce roku 2024, nebo alespoň do příští schůze sněmovny. Helena Válková (ANO) navrhla projednávání vrátit do fáze, v níž by bylo možné návrh koaličních poslanců v čele s Jakubem Michálkem (Piráti) upravovat.
Zákon není proti Babišovi
Michálek odmítal tvrzení ANO, že jím prosazované změny míří proti jedné osobě, tedy expremiérovi a předsedovi ANO Babišovi. „Není tomu tak, že by ten zákon byl proti jednomu člověkovi, spíše je tedy jeden člověk proti tomuto zákonu,“ prohlásil poslanec.
Poslanecký pozměňovací návrh zejména mění ustanovení, které zakazuje veřejným funkcionářům provozovat rozhlasové a televizní vysílání a vydávat periodický tisk. Aby nebylo možné zákaz obcházet, má se vztahovat na skutečného majitele provozovatele médií, nikoli na ovládající osobu. Stejně tomu má být u společností v případě zákazu přijímání dotací a investičních pobídek, který míří na členy vlády.
Předloha dále upravuje pokuty za porušení zákazu provozování některých médií. Funkcionáři, který by se dopustil přestupku prostřednictvím firmy, by mohl dohledový úřad uložit podle návrhu sankci až do tří procent aktiv této společnosti. Před pokutou by úřad navíc nejprve uložil vhodné opatření, například prodej média, což bylo součástí vládních výhrad.
Babiš po nabytí účinnosti ustanovení o zákazu vlastnictví médií a získávání dotací a investičních pobídek v roce 2017 vložil akcie svých firem Agrofert a SynBiol do svěřenských fondů. Pod Agrofert spadá i mediální skupina Mafra, která patří k největším mediálním domům v Česku.