Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) FOTO: ČTK
FOTO: ČTK
ČSSD a komunisté v rozpočtovém výboru nepodpořili návrh státního rozpočtu ministryně financí Aleny Schillerové na příští rok. Je to další doklad eroze vládní koalice, která začala neshodami kolem zrušení superhrubé mzdy. Finální podoba rozpočtu je nejasná, další vývoj je otevřený.
V posledních měsících dochází k rozvolňování koaličních vztahů, které dnes vrcholí projednáváním státního rozpočtu. Je jisté, že schodek 320 miliard korun projektovaný Schillerovou je hausnumero, které nemá žádný racionální základ. Nicméně vláda se na něm shodla a soulad narušily až následné spory o způsob nahrazení superhrubé mzdy daní z příjmu z hrubé mzdy.
Pokrytectví ČSSD
Poté, co prošly daňové změny poslaneckou sněmovnou, je nyní na tahu senát. Ať už rozhodne jakkoli, na rozporu mezi hnutím ANO a ČSSD se nic nezmění. Je ovšem docela nehorázné, pokud na rozpočtové odpovědnosti náhle pokrytecky bazíruje zrovna sociální demokracie, která má v osobě ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové generátor na zvyšování mandatorních sociálních výdajů.
Nápady ministryně prudce zvyšovat prakticky všechny sociální dávky dávají tušit, že odpor ČSSD vůči výraznějšímu snížení daní je veden pouze obavou, že nebude mít dost peněz na vlastní masivní přerozdělovací programy.
Babišova mašinérie nyní narazila v rozpočtovém výboru. Jeho členové s výjimkou poslanců ANO neschválili usnesení, které doporučuje plénu poslanecké sněmovny schválit státní rozpočet se schodkem 320 miliard korun. I když může konečné hlasování dopadnout jinak, jedná se o výrazný signál vnitřního rozkolu. Důvody neúspěchu ministryně Schillerové jsou z pohledu jednotlivých aktérů odlišné.
ČSSD vadí, že státní rozpočet nezohledňuje snížení daní z příjmů schválené poslaneckou sněmovnou. Jenže výpadek příjmů, i když nižší, zahrnovala i poslanecká varianta Jana Hamáčka zavést daň z příjmů ve výši 19 a 23 procent z hrubé mzdy a zvýšení odpočitatelné položky na daňového poplatníka.
Výbor navíc neodsouhlasil žádný pozměňovací návrh ČSSD na přesun položek v rámci rozpočtu, včetně navýšení výdajů ministerstva kultury o 300 milionů korun. To jen potvrzuje nynější nulovou úroveň komunikace koaličních partnerů.
Komunisté proti NATO
Komunisté, o jejichž podporu se Babišova vláda při schvalování státního rozpočtu opírá, zase neuspěli s ořezáním armádních výdajů o 10 miliard korun. To poslední, co si družina Vojtěcha Filipa přeje, je aspoň částečné naplňování spojeneckých závazků naší země vůči NATO.
Nemůže překvapit, že takto strukturovaný státní rozpočet nepodpořila opozice. ODS, která prosazuje nízké zdanění příjmů, chce tento krok vyvážit výrazným snížením výdajů a přepracováním státního rozpočtu tak, aby schodek klesl o 80 miliard korun, odpovídajících výpadku příjmů.
Tady bude zajímavé sledovat, jak se k úsporám postaví hnutí ANO, které veškeré finanční rezervy pravicových kabinetů rozfofrovalo a za jehož vlád došlo k rekordnímu bujení vládních výdajů a státního aparátu. Ukáže se, zda Babišovo populistické hnutí umí jen vykrádat programy konkurence, ale nezajímá ho celkový kontext stavu veřejných financí.
Co bude dál?
Senát zcela jistě nepřijme současný sněmovnou schválený tvar daňového balíčku Aleny Schillerové, prohlubující schodek státního rozpočtu na příští rok o dalších 130 miliard korun. V jaké podobě ho vrátí do sněmovny, zatím není jasné.
Další vývoj je otevřený. S pravděpodobností hraničící s jistotou se však dá předpokládat, že státní rozpočet nakonec podpoří v jakémkoli stavu osvědčená koalice ANO, ČSSD a KSČM – bez ohledu na momentální silácké řeči a stavění se na zadní. Jakýkoli jiný vývoj by byl velkým překvapením.
