Ministryně financí Alena Schillerová se rozloučila s náměstkem Ondřejem Závodským, který nařídil kontrolu podezřele nízkých nájmů služebních bytů, kde bydlí ona i ředitel Generálního finančního ředitelství Martin Janeček. Navíc inicioval kontrolu užívání sporných zemědělských pozemků, týkající se i Agrofertu. Že by jen souhra náhod?
Menšinová vláda hnutí ANO začala úřadovat. Ačkoli nemá vyjednanou důvěru, provedla krátce po svém jmenování bleskové čistky. Do konce roku musí z úřadů odejít více než sedmdesát lidí, většinou politických náměstků. Služební zákon to sice umožňuje, nicméně razantní průběh akce vyvolává pochybnosti, zda v některých případech nejde o vyřizování osobních účtů.
Velice dobré reference
V první řadě se jedná o náměstka ministra financí pro oblast majetku státu Ondřeje Závodského, kterého Andrej Babiš jmenoval v únoru 2014. „Pan Bělobrádek mi nabídl na ministerstvo člověka, který má velice dobrou reputaci ve společnosti. Jeho reference jsou velice dobré,“ komentoval tehdy exministr financí nástup známého whistleblowera do úřadu.
[ctete postid=“172787″ title=“Ministerstvo financí opakovaně selhává, Schillerová by měla rezignovat“ image=“http://forum24.cz/wp-content/uploads/2017/12/Schillerová-Babiš-vláda-385×230.jpeg“ excerpt=“Problémy kolem ministerstva financí narůstají. Po aktuálním nálezu o EET se dostalo “ permalink=“http://forum24.cz/ministerstvo-financi-opakovane-selhava-schillerova-by-mela-rezignovat/“]172787[/ctete]
Spolupráci si dlouho nemohl vynachválit ani Závodský. „Dostal jsem za úkol udělat pořádek v hazardu, v majetku státu nebo ve starých ekologických zátěžích nebo jejich sanací. A dostal jsem absolutně volné ruce. Nevím, jestli bych dostal takto široký mandát od někoho jiného,“ liboval si na portálu Neovlivní ještě loni v srpnu.
Dnes je situace diametrálně odlišná. „Několik minut po nástupu paní ministryně mi bylo řečeno, že je zájem od 1. ledna mou sekci zrušit,“ řekl Závodský. Z jeho mediálních vystoupení jasně vyplývá, že rozchod neprobíhá v rukavičkách, a sám nevyloučil právní kroky proti svému odvolání.
Postěžoval si, že ministryně Schillerová první den pozurážela všechny jeho kolegy a oznámila mu, že není spokojená s tím, jakým způsobem řešil problém hazardu. Tento spor nyní ponechme stranou, protože do hry v poslední době vstoupily dva nové faktory.
Podezřele levné byty
Reportéři Českého rozhlasu v polovině října zveřejnili zprávu, že tehdejší náměstkyně ministra financí pro daně a cla Alena Schillerová a ředitel Generálního finančního ředitelství Martin Janeček bydlí ve služebních bytech v centru Prahy s podezřele nízkými nájmy.
Schillerová platí za byt 1 + 1 včetně energií 4952 korun měsíčně, ačkoli jsou v lokalitě tržní nájmy za podobné bydlení minimálně třikrát až čtyřikrát vyšší. Janeček bydlí v garsonce poblíž Václavského náměstí za necelé 3000 korun, z toho polovinu mu ještě hradí Generální finanční ředitelství, které byty vlastní.
Ředitel tohoto úřadu s průměrným měsíčním platem včetně odměn 150 tisíc korun tak za ubytování v centru Prahy platí pouhých 1493 korun, což je až čtyřikrát méně, než na kolik přijdou podobné jednolůžkové pokoje s vlastním sociálním zařízením studenty na vysokoškolských kolejích.
Ministerstvo financí začalo prověřovat, zda jsou tyto nájmy přiměřené, přičemž kontrolu nařídil Závodský. Pokud by zjistila, že stát utrpěl škodu, měl by náměstek povinnost podat trestní oznámení, což by mediálnímu obrazu obou vysoce postavených představitelů státní správy jistě neprospělo. Kontrola má skončit v lednu, nicméně její osud je teď ve hvězdách.
Neoprávněné čerpání dotací
Druhou nepříjemnou lapálii přinesl čas po volbách. Shodou okolností další reportáž Českého rozhlasu týmu Janka Kroupy zjistila, že Agrofert neoprávněně hospodaří na 1700 hektarech zemědělské půdy s nevyjasněným vlastnictvím. Čerpá na ně evropské dotace, což může být v rozporu se zákonem. Dělo se tak i v době, kdy Andrej Babiš působil ve funkci ministra financí, což ho staví do odlišného světla než další zemědělské podniky, které čelí podobnému problému.
I v tomto případě nařídil Závodský kontrolu, kterou podepsal dva dny před jmenováním vlády. „Je potřeba prověřit, zda skutečně nedochází k neoprávněnému užívání ze strany nějakého nestátního subjektu, a za předpokladu, že ano, tak jakým způsobem příslušná státní organizace vymáhá tedy platbu za toto užívání,“ zdůvodňoval svůj krok s tím, že prověřovány budou všechny zemědělské podniky, které užívají spornou státní půdu.
Jen stěží si lze představit, že by tyto dva případy neměly vliv na rychlý odchod Závodského z resortu. I v tomto případě je osud kontroly, která má rovněž skončit v lednu, nejistý.
Závodský není první
Na ministerstvu financí to není první případ neslavného konce. S podobným věhlasem nastoupil v téže době první náměstek ministra Lukáš Wagenknecht. Stal se Babišovým mediálním trumfovým esem, jehož úkolem bylo posílit interní audity v rezortu. „Nejde jen o evropské peníze, ale o veřejné rozpočty vůbec. Ty tady pořádně nekontroluje nikdo,“ sliboval tehdy šéf hnutí ANO.
Časem nastaly komplikace. O rok později začaly zevnitř rezortu prosakovat zprávy o sporech mezi ministrem a jeho prvním náměstkem, které měly gradovat kvůli tendru na supervizi elektronických pokladen. Wagenknecht odmítl podepsat zakázku s firmou BDO IT bez výběrového řízení s tím, že se nenechá zavřít.
Krátce nato se rozhořel konflikt mezi ním a ministryní pro místní rozvoj Karlou Šlechtovou (ANO) kvůli monitorovacímu systému, sledujícímu čerpání dotací z evropských fondů. Náměstkův audit odhalil závažná pochybení v tendru, jehož výběrovou komisi tehdy vedl Babišův státní tajemník Jan Sixta.
Wagenknecht odeslal výsledky auditu proti vůli Šlechtové Evropské komisi, což může ve svém důsledku znamenat, že stát přijde o stovky miliónů korun. Výše škody závisí na výsledku policejního vyšetřování. To byla zjevně poslední kapka, po které ministr svého „auditorského jestřába“ o několik týdnů později odvolal.
Fraška „protikorupčního“ boje
Co z těchto dvou případů vyplývá? Andrej Babiš si dával zpočátku hodně mediálně záležet na tom, že myslí svůj boj proti „zkorumpovanému Palermu“ vážně. Proto oslovoval protikorupční aktivisty, aby s ním šli dělat do státní správy pořádek.
[ctete postid=“170635″ title=“Ivo Ištvan umetá cestu Aleně Schillerové. Jak dopadnou další kauzy hnutí ANO?“ image=“http://forum24.cz/wp-content/uploads/2017/12/Schillerová-Rusňák-385×230.jpeg“ excerpt=“Olomoučtí žalobci podmíněně zastavili trestní stíhání vlivného podnikatele a sponzora “ permalink=“http://forum24.cz/ivo-istvan-umeta-cestu-alene-schillerove-jak-dopadnou-dalsi-kauzy-hnuti-ano/“]170635[/ctete]
Někteří z nich mu na to kývli. Mezi nimi Ondřej Závodský a Lukáš Wagenkecht, oba dokonce ověnčeni cenou Nadačního fondu proti korupci Karla Janečka. Oba nakonec odešli ve zlém. Babiš totiž ani na vteřinu nepředpokládal, že by se toto „dělání pořádku“ mohlo obrátit proti němu. Takoví pomocníci jsou k ničemu.
Vláda hnutí ANO sestavená z naprosto loajálních ministrů proto musí překopat i nižší články rezortů. Nikdo nesmí rušit „klid na práci“ aktivitami, které by mohly budovatelské vládě Agrofertu znepříjemnit život. Nějaké šťourání, zda někdo nemá na právě dobytých úřadech neoprávněné výhody na úkor daňových poplatníků, je nepatřičné, vnitřní kontrola nežádoucí.
Z Babišova „protikorupčního“ boje se stala fraška. Nikdy ho nemyslel vážně ve stylu padni komu padni. Použil jej jen jako vějičku pro příliš důvěřivé voliče v zájmu uchopení moci v zemi. A protikorupční iniciativy, včetně Karla Janečka, nejsou zvláště nyní po volbách slyšet.