Půlroční nejistota kolem americké pomoci Ukrajině v boji proti ruskému agresorovi skončila. Dolní komora Kongresu v sobotu 20. dubna odhlasovala podporu Ukrajině ve výši přibližně 60 miliard dolarů na další vojenskou pomoc. Součástí balíčku by měla být i dodávka střel ATACMS. Pro bylo 311 hlasů, proti 112 hlasů.
Dlouhotrvající spory mezi republikány a demokraty, zda poskytnout Ukrajině další půjčku, jsou u konce. V sobotním hlasování o čtyřech zákonech byla tato pomoc schválena spolu s pomocí Izraeli, Tchaj-wanu a také se „Zákonem o míru prostřednictvím síly ve 21. století“, který poskytuje prezidentovi právo na nové sankce proti Rusku a Íránu a opatření proti Číně.
Již v pátek se ve Sněmovně reprezentantů konalo procedurální hlasování o každém z výše uvedených návrhů zákonů. Navrhovaný postup podpořilo 316 členů dolní komory Kongresu USA, 94 bylo proti. K rozhodnutí stačila prostá většina 218 hlasů.
Předtím republikáni ve Sněmovně reprezentantů čtyři měsíce blokovali projekt administrativy Joea Bidena, který kromě pomoci zahraničním partnerům zahrnoval také alokace k posílení opatření proti nelegální migraci a posílení jižní hranice USA. Téma migrace se tak stalo hlavním bodem, proč byla pomoc Ukrajině tak dlouho blokována.
Pro Ukrajince je hlavní, že byla pomoc schválena, byť o něco málo nižší, než byla původně zamýšlena. Z původních 61,4 miliardy dolarů došlo k poklesu na 60,03 miliardy dolarů.
Poprvé je také v návrhu zmíněn závazek prezidenta převést na Ukrajinu taktické raketové systémy dlouhého doletu ATACMS. Hlava státu by sice mohla teoreticky takový přesun zablokovat, ale v takovém případě by to muselo být veřejně zdůvodněno Kongresu.
Rozdělení do čtyř hlasovacích bloků vytvořil předseda Sněmovny reprezentantů, republikán Mike Johnson, aby případný odpor skupiny zákonodárců vůči jedné části neznamenal odmítnutí celého balíku. Americká média podotýkala, že Johnson zákony k hlasování na plénu předložil s podporou demokratů a navzdory opozici konzervativního křídla Republikánské strany.
„Johnson dal přednost národnímu zájmu před svým vlastním,“ pronesl úvodem rozpravy předsedův stranický kolega a předseda výboru pro zahraniční věci Michael McCaul.
Návrh teď poputuje do Senátu, kterým by měl podle očekávání projít. Prezident Joe Biden jej podle předchozích prohlášení poté urychleně podepíše.