Web Středoevropan.cz byl donedávna jedním z nejúspěšnějších dezinformačních webů v České republice. Jeho šéf Filip Vávra s kořeny v neonacistické scéně ještě před několika měsíci tvrdil, že web sleduje až 200 tisíc unikátních návštěvníků měsíčně. V dubnu se ale odmlčel jak na internetové stránce, tak na sociálních sítích.

V únoru si Filip Vávra na Facebooku postěžoval, že mu sociální síť smazala profil Středoevropan „s 32 tisíci fanoušky, dvěma roky práce a desítkami otitulkovaných videí s několika miliony zhlédnutí“. Profil založil znovu a pokračoval s řádově menší základnou necelých dvou tisíc followerů. Proč byl obsah profilu problematický, o tom níže.

Nejúspěšnější videa na facebookové stránce Středoevropan.cz měla do té doby kolem půl milionu zhlédnutí a tisíce sdílení. Například video z rozhovoru německé novinářky s neznámým občanem v Chemnitzu mělo 18 tisíc sdílení. Jiné video z projevu Viktora Orbána pak 16 tisíc sdílení.

Podle služby Monitora vyvolávaly články publikované na Vávrově webu ze 71 % negativní reakce jako rozhořčení, vztek, pocit nespravedlnosti či nenávist.

Co papež neřekl

Web Středoevropan.cz v minulosti prokazatelně šířil mnoho dezinformací a manipulací. Několik příkladů za všechny:

Web jako první vypustil informaci o útoku v Brně, ve kterém údajně měli figurovat žadatelé o azyl, tedy uprchlíci. Filip Vávra tehdy nekriticky přepsal video od skupiny Slušní lidé, kteří konflikt popsali ve svůj prospěch, aby měl co největší mediální pozornost bez ohledu na fakta. Později se ukázalo, že v případu žádní uprchlíci nefigurovali a daní útočníci žili v ČR již mnoho let.

Jako další příklad manipulace může posloužit článek, který se snažil nadpisem a úvodními odstavci lidem vsugerovat, že „Francie snižuje legální věk pro sex na 13 let“, ale skutečný stav věcí se čtenář dozvěděl až zastrčenou uprostřed článku. Zákon se ve Francii měl naopak zpřísnit a jakýkoliv styk s dítětem mladším než 13 let by byl brán automaticky jako znásilnění.

Středoevropan psal i o údajném znásilnění psa, který prý byl nalezen mrtvý v uprchlickém táboře Skaramagka v Řecku. Ve skutečnosti web Zoosos.gr sice opravdu psal o smrti psa, ale o znásilnění zde nebylo ani slovo.

Vávrův web jako první také šířil hoax o údajných platebních kartách od OSN a George Sorose. Web Manipulátoři.cz prokázal, že karty fungují úplně jinak, než jak psal Vávra. Ten šířil i falešný citát papeže o migrantech.

Web Středoevropan.cz se nachází i na seznamu stránek se sporným obsahem Konspiratori.sk. Seznam vytváří odborná komise. Na autory projektu se Vávra obrátil a požádal o vymazání ze seznamu stránek. U administrátorů však neuspěl.

Středoevropan Vávra

Filip Vávra je obecně považován za zakladatele neonacistické organizace Národní odpor (NO). Ta na konci 90. let minulého století navázala na činnost pražské pobočky mezinárodní neonacistické organizace Blood and Honour.

Hnutí bylo založeno na nadřazenosti bílé rasy a antisemitismu. Organizace se hlásila k ideologii nacionálního socialismu a používala symboly a kombinace barev odkazují k hitlerovskému Německu. Kolem NO se pohybovali pachatelé rasově motivovaných trestných činů.

Filip Vávra na své dětství v reportáží Na vlastní oči z roku 1999 vzpomíná takto. „Já jsem vyrůstal v poměrně rušný čtvrti, kde docházelo ke střetům naší bílé většiny s cikánama, a od malička jsem je neměl rád, vždycky jsem toužil po nějakém hnutí odporu, kde se bílý kluci sjednotí a cikánům to ukáží. Cikání mají někde své kořeny a myslím, že by se mohli vrátit zpátky ke kořenům, tam, kam patří.“

Vávra byl o řadu let později také velmi aktivní v nepokojích na litvínovském sídlišti Janov. „Scénku si přehrajeme s jiným režisérem a početným bílým komparzem,“ sliboval na svém webu v roce 2008 návrat na sídliště poté, co odtamtud extremisty vyhnali tamní Romové.

Sám Vávra byl již v šestnácti letech stíhán za útok na pražský gay klub a výtržnost před židovskou synagogou. V roce 2010 ho policie obvinila z trestného činu podněcování k nenávisti vůči skupině osob nebo k omezování jejich práv a svobod. Souviselo to se šířením materiálů s neonacistickou tematikou.

Loni soud obvinění zastavil. Státní zástupkyně Zdeňka Galková však podala proti usnesení soudkyně Dany Šindelářové stížnost.

„Filip Vávra patřil k nejdůležitějším ideologům, ale i organizátorům českého neonacistického hnutí. Nejprve jako mladý skinhead v 90. letech, následně jako zakladatel Národního odporu. Vždy patřil mezi hlavní ideology celého hnutí,“ hodnotí Vávrovo působení v extremistické scéně politolog Jan Charvát.

„Současně ale byl pokládán svými vlastními spolubojovníky za nespolehlivého, včetně toho, že byl obviněn brněnskými chuligány z toho, že je policejním konfidentem, a příliš naivního. Přesto do značné míry určoval směr, kterým se české neonacistické hnutí ubíralo,“ dodává.

Vylepšit Wikipedii

Filip Vávra se snaží od své minulosti odstřihnout. Například na české Wikipedii se snažil několikrát přizpůsobit článek o sobě tak, aby byl spíše propagací jeho osoby, a rovněž v něm o sobě mazal nepohodlné informace.

Stránka o Filipu Vávrovi byla ve stručné podobě založena na začátku ledna 2018. Vávra se následně opakovaně snažil upravit informace týkající se webu Středoevropan.cz. Naprosto změnil původní vyznění článku v této části a uvedl, že web je zaměřen na „zprostředkování zpravodajství z Evropy a ze světa, které je obvykle tradičními médii opomíjeno.“

Dále uvedl, že „v článcích úzkostlivě dodržuje citace na originální zdroje“. Zde je tak patrná snaha o prezentaci webu Středoevropan.cz jako seriózního a objektivního informačního zdroje.

I při editacích stránky na konci prosince 2018 se Vávra snažil bagatelizovat zpochybňování objektivity webu Středoevropan.cz, když se snažil u citovaného zdroje vyvolat dojem, že nikdo jiný krom webu Manipulátoři.cz jeho web nezpochybňuje. Toto však bylo opět obratem smazáno správci, jelikož se nejednalo o pravdu – s odkazem na web Konspiratori.sk. Na úpravy reagoval Vávra bagatelizací a zpochybňováním také tohoto dalšího zdroje.

Pro své přátelé na svém Facebooku ale sdílí Filip Vávra velmi kontroverzní obsah. „Toužím po občanské válce. Nesnáším tu druhou polovinu republiky,“ napsal třeba v návaznosti na pálení trenek prezidentem Zemanem v zahradách Pražského hradu.

„Jestli nemám rád víc, než policajty, tak bílý lidi, co poslouchají hip-hop a dokonce chodí na koncerty. Jak to někdo pustí, tak mám vždy chuť tomu člověku šlápnout na krk,“ vyznal se jindy. „Ať jde celej fotbal do prdele. Už mi tu o tý umrdaný hře nepište,“ napsal poté, co se kapitánem českého národního týmu stal Theodor Gebre Selassie.

Jako Milada Horáková

Loni 30. května Obvodní soud pro Prahu 1 zastavil Vávrovo stíhání. Obviněn byl původně za to, že dne 4. 12. 2008 po Praze vylepoval samolepky hnutí Národní odpor.

Soud ve svém usnesení dovodil, že došlo za dobu stíhání „ke zcela zásadní změně společenské a politické situace, a to zejména stran přístupu k vyjadřování o problematice národnostní otázky, migrace a stran pravicových a vlasteneckých názorů a jejich veřejného prezentování“.

V usnesení dále stálo, že „politický extremismus jako takový nelze v dnešní době, kdy existuji základní lidská práva, a v dané společensko-politicko-kulturní situaci, pokládat a priori za trestný“.

Podle soudu není možné dávat rovnítko mezi nacismus a národní socialismus: „Vždyť i JUDr. Milada Horáková byla členkou České strany národně sociální, a dovoluje si ji snad někdo z tohoto titulu označit za (neo)nacistku?“ uvedl dále v usnesení soud.

Podle informací Práva z loňského září ale podala státní zástupkyně proti usnesení stížnost a soud s Filipem Vávrou tak nekončí.

Není sám

Filip Vávra není jediným, kdo má kontakty s neonacisty a zároveň vystupuje jako novinář. Dominik Bastl je jeden z těch, o kterých se v souvislosti s dezinformacemi, propagandou a nenávistnými příspěvky zatím příliš nepsalo. Přitom patří k aktivním osobám v pravicově extremistické scéně již řadu let. Svůj kanál na Youtube provozuje již devět let a tento kanál má v současné době asi šest tisíc odběratelů.

Zajímavostí ovšem je, že se pohybuje prakticky na všech důležitých pravicově-extremistických akcích. Ve svých videích hojně propaguje DSSS (1, 2, 3), tedy nástupce zakázané Dělnické strany, která byla soudem rozpuštěna i kvůli napojení na neonacismus.

Propaguje také aktivity antisemity Adama B. Bartoše či podporuje Miroslava Sládka. Točil také zapálení vlajky EU aktivistou Martinem Zapletalem. Mezi jeho oblíbené knihy patří například pamflet„Hitlerovi Češi“ od Lukáše Beera, která popírá Hitlerův negativní postoj k Čechům a de facto je propagací nacismu (propagační video zde).

Kromě toho ho ovšem můžeme spatřit i mezi lidmi, kteří o sobě tvrdí, že extremisté nejsou. Například se objevil po boku prokremelského aktivisty Žarka Raptora Jovanoviče či Zdeňka Chytry (viz níže), Jiřího Černohorského nebo Jany „Yngland“ Hruškové na „nevítání“ Angely Merkelové v Praze (spatřit ho můžete v čase po 24:00 vedle Milana Kubince).

Dalším příkladem může být Michal Urban, který pochází z prostředí Autonomních nacionalistů. Zakládal v Čechách pobočku Generace identity, kterou nejednou zmiňovala zpráva o extremismu jako krajně-pravicovou (1,2,3). Urban publikoval na svém blogu na zpravodajském webu iDnes nesnášenlivé texty. Například účastníky pochodu Prague Pride nazýval úchylnými exhibicionisty.

Čest, svoboda… a antisemitismus

Styky mezi dezinformační scénou a neonacistickým a antisemitským prostředí jsou zřejmé i u představitelů hnutí Čest, svoboda, respekt. Zdeněk Chytra je v Česku jednou z hlavních postav kampaně proti tzv. Globálnímu paktu o migraci.

Je také i častým šiřitelem hoaxů a nejrůznějších bludů. Jako třeba toho, že Istanbulská úmluva se bude vztahovat i na pedofily, nebo například toho, že prý útočná válka vedená Německem není již trestná.

Parlamentnílisty.cz dokonce píší o Chytrovi jako aktivistovi AfD. Sám Chytra tvrdí, že „jen“ pracuje pro organizaci místopředsedkyně AfD Beatrix von Storchové. Zdeněk Chytra má i styky s pravomocně odsouzeným antisemitou Adamem B. Bartošem. Pro Národní demokracii napsal dokonce brožuru.

Další představitel spolku Čest, svoboda, respekt Jiří Černohorský nedávno vystoupil na veřejném slyšení ohledně Istanbulské úmluvy v Poslanecké sněmovně. Černohorský je i pravidelným šiřitelem hoaxů.

Na Facebooku sdílel i video, které pochází z protestů proti summitu G20 v Hamburku, a nařkl z násilností „imigranty s větším obsahem pigmentu“. Záběry ale zachycují město po řádění levicových i pravicových radikálů, kteří zde bojovali s policií.

Ne prokremelský, ale protiunijní web

Server Středoevropan.cz nezapadá do kategorií proruské či proputinovské, jako například weby Sputnik CZ, Aeronet, AC24 nebo Nová republika.

Petra Vejvodová z Masarykovy univerzity v Brně řadí server spíš do kategorie protievropských (anti-EU) serverů:

„Nesledují politické zájmy jiných zemí a nesnaží se nabídnout jinou alternativu. Prostě a jednoduše nemají rády EU, z různých důvodů. Typicky to jsou různé weby propagující nacionalismus, etnopluralismus a myšlenku národního státu neomezovaného liberálním projektem sjednocené Evropy, odmítající multikulturalismus a globalizační síly, kapitalismus,“ tvrdí.

Filip Vávra se ve svých článcích chvalozpěvům na Rusko či jeho prezidenta vyhýbá, společným pojítkem se zmiňovanými konspiračními a dezinformačními weby však zůstává boj proti migraci nebo multikulturalismu.

Na částečně společné čtenáře s proruskými dezinformačními weby ale ukazuje žebříček stránek, na které lidé přešli hned ze Středoevropana. Na prvních třech místech se umístily weby aeronet.cz, sputniknews.com a parlamentnilisty.cz bez toho, aby na sebe v článcích nebo na sociálních sítích přímo odkazovaly.

Text Jana Cempera a Radky Balajkové vznikl ve spolupráci s organizací Transitions. HlídacíPes.org ho publikuje se souhlasem autorů.

Převzato ze serveru Hlidacipes.org.