Ruský podnikatel Jevgenij Prigožin, který zemřel minulý týden při pádu soukromého letadla, stál kromě žoldnéřské Wagnerovy skupiny také za takzvanou Agenturou pro výzkum internetu. Nejznámější ruská trollí farma se od začátku své existence stala symbolem ruské propagandy. Skončila letos v létě po neúspěšném Prigožinově puči proti Kremlu.

Před ruskou invazí na Ukrajinu byl šéf wagnerovců Jevgenij Prigožin známý i pod přezdívkou „Putinův kuchař“. Měl blízké vztahy s ruským prezidentem a vlastnil gastronomické impérium Concord. 

Vedle gastronomie podnikal ale také v oblasti informací. Součástí jeho byznysového portfolia byla také nechvalně proslulá základna takzvaných „kremlobotů“ – Agentura pro výzkum internetu v Petrohradu. 

S ní se snažil ovlivňovat veřejné mínění v západních zemích a prosazovat ve světě obchodní a politické zájmy Ruska. Se svou armádou trollů na sociálních sítích se měl také pokoušet zasahovat do amerických prezidentských voleb nebo šířit anti-ukrajinské dezinformace.

Uvnitř trollí farmy

„Práce v nóbl kanceláři, plat 25 tisíc měsíčně. Náplň práce: psaní komentářů na webové stránky, psaní tematických příspěvků na blogy a sociální sítě. Tvorba reportáží. Pracovní doba je flexibilní. Výplata týdně, obědy zdarma. Možnost zaškolení.“

Tak v roce 2013 ruské opoziční médium Novaja Gazeta popsalo, jak Agentura pro výzkum internetu verbovala první trolly. Svět se díky infiltraci novinářů dozvěděl o tom, jak funguje ruská manipulační mašinerie:

„Prošli jsme pohovorem a poskytli kopie pasů, bez kterých by nás nepustili dovnitř. Byli jsme si jistí, že nás odhalí, naši novinářskou činnost lze zjistit na pár kliknutí myší. Přesto se dostáváme na pracoviště,“ popisují novináři.

Na obrazovkách pracovních počítačů nacházejí po svých předchůdcích screenshoty. Jde o příspěvky kritizující Ameriku či opozičního politika Alexeje Navalného: „Ve Státech je to prý přeplněné a mrakodrapy to mají dokazovat, lidé jsou nevrlí a chamtiví. Filmy jsou údajně bez duše, zatímco ruská kinematografie se zvedá z kolen. Stovky komentářů jsou plné klišé a stereotypů.“

60 procent reality, zbytek propaganda

V roce 2015 do agentury pronikla také ruská novinářka a aktivistka Ljudmila Savčuková. Strávila tam přes dva měsíce, kdy se podílela na tvorbě dezinformačního obsahu, aby zmapovala postupy, jakými se trollí farma řídí. Tehdy v petrohradské centrále udájně pracovalo zhruba čtyři sta lidí. 

Popsala takzvaný „model 60/40“, což znamená, že šedesát procent obsahu odpovídá serióznímu a objektivnímu zpravodajství a zbytek tvoří propaganda. „Běžný čtenář to neodliší. Byli tam lidé, kteří psali velké, dlouhé propagandistické texty. Ti dostávali jedny instrukce. Pak další, kteří psali krátké zprávy,“ popsala s tím, že šlo o nepřetržitý proces, nehledě na svátky a víkendy.

Savčuková následně sama agenturu zažalovala z důvodu porušování pracovního práva. Výplata byla na ruku a práce vedena načerno. Novinářka žalobou údajně chtěla přitáhnout pozornost úřadů, protože organizace „předstírá, že neexistuje, ačkoli o ní celý svět ví“.

Cílem agentury i podle dalších analýz nikdy nebylo šířit jednu „lživou pravdu“, ale rozšířit řadu různých zmanipulovaných příběhů a pomocí nich fragmentizovat a rozdělovat společnost. 

Trollové na sebe brali například identity skutečných Američanů a s nimi se pak skrze kampaně na sociálních sítích snažili radikalizovat ostatní či ovlivňovat jejich rozhodování v prezidentských volbách volbách roku 2016. Podněcovali skandály, šířili falešné zprávy.

„Tak, jak to umíme…“

Ačkoli Prigožinův vliv na Agenturu pro výzkum internetu byl dlouhodobě známý, především z hlediska financování, teprve letos v únoru své napojení šéf wagnerovců veřejně přiznal.

„Nikdy jsem nebyl jen mecenášem Agentury pro výzkum internetu. Vymyslel jsem ji, vytvořil jsem ji a dlouho jsem ji řídil. Byla založena, aby chránila ruský informační prostor před hulvátskou agresivní propagandou protiruského narativu ze Západu,“ přiznal tehdy v prohlášení na telegramovém účtu Wagnerovy skupiny.

K prohlášení došlo jen pár měsíců poté, co Prigožin přiznal snahy o vměšování do amerického volebního procesu: „Vměšovali jsme se (do amerických voleb), vměšujeme se a budeme se vměšovat i nadále. Opatrně, přesně, chirurgicky a po svém, jak to umíme.“ 

Jenže válka na Ukrajině řadu věcí změnila. Prigožin se začal soustředit především na velení wagnerovců a jejich aktivity v konfliktu. Postupně začal zpochybňovat kompetence velení ruské armády a kritizovat její přístup k jeho žoldákům. Armáda skupině údajně nedodávala potřebnou munici, což mělo vést k omezení její bojeschopnosti a významným ztrátám.

To Prigožina vedlo k zahájení červnové vzpoury, kdy se svou skupinou táhl na Moskvu a obsadil několik ruských měst. Nakonec ale po dohodě s Kremlem zprostředkované běloruským prezidentem Aleksandrem Lukašenkem své muže stáhl. 

Následně odešel do exilu v Bělorusku a o jeho pohybu se od té doby vědělo jen málo. V Rusku byl Prigožin zbaven majetku, a to včetně mediální skupiny, jejíž součástí byla i Agentura pro výzkum internetu. 

Přestože podle dostupných informací trollí farma hledala nového majitele, agentura Reuters na začátku července informovala o tom, že propagandistická továrna končí, včetně celého Prigožinova mediálního holdingu.

Vyšlo na webu Hlídacípes.org