KOMENTÁŘ / V únoru to byly přesně tři roky od chvíle, kdy skončilo přechodné období a Velká Británie skutečně vystoupila z Evropské unie po letech vnitřních sporů a náročných jednání s Bruselem. Tehdejší premiér Boris Johnson věštil Spojenému království skvělou budoucnost plnou příležitostí. Zatím to ale vypadá, že se země spíš potýká s problémy. Jako by se potvrzovala slova ze slavného komediálního seriálu Jistě, pane premiére o tom, že sice každý problém představuje příležitost, ale že také existují neřešitelné příležitosti. Zároveň je ale potřeba říci, že i když má brexit, od jehož schválení v pátek uběhlo přesně sedm let, podle většiny odborníků jednoznačně negativní dopady, nenastala ani katastrofa, kterou věštili někteří odpůrci vystoupení z EU.

Turbulentní ovšem nebylo jen období před samotným odchodem ze společného trhu. Neuralgickým bodem bylo a zůstává především postavení Severního Irska. Britská vláda si dokonce sněmovnou nechala schválit zákon, podle kterého se nemusí řídit podmínkami tzv. rozvodové smlouvy. Chvíli to vypadalo, že mezi Londýnem a Bruselem skutečně vypukne obchodní válka. Situace se naštěstí uklidnila, a i když vztahy v některých oblastech zůstaly značně napjaté, tak to momentálně vypadá, že na obou březích Lamanšského průlivu zavládlo křehké příměří.

Dále čtěte

Vyhrajte předplatné Týdeníku FORUM v hodnotě 1490 korun!

Chcete, aby vám naše noviny chodily celý rok do schránky, ale zároveň mít možnost číst je kdekoli a kdykoli? A…

V Londýně také v premiérském úřadě vystřídali Johnsona dva nástupci. Liz Trussová vydržela v úřadu jen chvíli, ale vláda Rishiho Sunaka působí stabilnějším dojmem a samotný premiér pak vystupuje a jedná jako pragmatik. Zároveň je ale zjevné, že Londýn se pod jeho vedením bude čím dál více orien­tovat na Commonwealth. Vývoz do něj od dubna 2021 do dubna 2022 dosáhl patnáctiletého maxima a převýšil tak vývoz do Německa, které je nejvýznamnějším dovozcem britského zboží a služeb v EU.

Britská ekonomika zaostává

Celkově se ale propad objemu obchodu se zeměmi EU ještě ani zdaleka nahradit nepodařilo. Není divu, protože objem zboží dovezeného a vyvezeného do zemí Commonwealthu tvoří jen asi desetinu celku. Velká Británie je na tom ekonomicky nejhůře ze všech zemí G7 a je jedinou vyspělou velkou ekonomikou, která má dle odhadu Mezinárodního měnového fondu letos zažít recesi. I když ekonomickým těžkostem po pandemii koronaviru a v souvislosti s ruskou agresí proti Ukrajině čelí daleko více států, shodují se odborníci z MMF a Bank of England na tom, že brexit ekonomiku Británie zpomaluje.

Vysoké ceny energií, které trápí i Spojené království, by přišly samozřejmě i bez něj, ale třeba pokles v investicích je vedle propadu v mezinárodním obchodě nejviditelnějším následkem. Ten je navíc podle ekonomů do budoucna problematičtější, protože může přinést zaostávání v technologiích, které bude britskou ekonomiku brzdit delší dobu. Stejně tak se odhaduje, že Londýn přišel až o 7000 dobře placených pracovních míst v bankovním managementu. Byť to představuje problém, tak to zároveň nedosahuje úrovně katastrofických odhadů před brexitem.

Díra v rozpočtu

Británie měla v roce 2020 rekordní schodek rozpočtu podobně jako většina ostatních vyspělých zemí z důvodu pandemie koronaviru a opatření namířených proti jeho rychlému šíření. Ovšem ani v následujících letech se zatím nezdá, že by se měl vrátit alespoň pod tři procenta HDP, kde se pohyboval mezi lety 2016 a 2019. V roce 2021 byl 5,2 %, a v minulém roce dokonce 5,5 % HDP země. Velikost schodku i trend jeho vývoje jsou negativní. Čísla z prvních měsíců roku 2023 navíc ukazují, že to v tomto roce bude spíš ještě horší než lepší.

Dále čtěte

Svoboda potřebuje nezávislá média. Podpořte nás a buďme společně silnější

Pokud se médium nerozhodne zpoplatnit svůj obsah na webu, nezbývá mu než se alespoň částečně spoléhat na dobrovolnou podporu čtenářů.

Ani v tomto případě samozřejmě nelze říci, že za to mohou jen následky brexitu, ale podíl na tom nesporně má. Nezaměstnanost je extrémně nízká. Menší byla naposledy v 70. letech minulého století. Naopak má britský pracovní trh problém najít na mnoho pozic zaměstnance a jedná se především o ty, které vykonávali většinou přistěhovalci z chudších zemí EU. To omezuje nejen výkon ekonomiky, ale logicky znamená i menší daňové odvody do rozpočtu. Odchod z Evropské unie tak významně postihl pracovní trh a podle Office of Budget Responsibility (Úřad pro rozpočtovou zodpovědnost) sníží britskou produktivitu v dlouhodobém měřítku asi o čtyři procenta.

Politická nestabilita

Británie za poslední rok a půl také vystřídala dva premiéry a jednu pre­miérku. I když odchod Borise Johnsona byl způsoben spíš skandály z doby koronavirové, pád Liz Trussové už byl téměř výhradně způsoben ekonomickou situací a tím minimálně zčásti i brexitem. Její ekonomický plán nízkých daní natolik vyděsil investory obávající se o udržitelnost veřejných financí, že jen jeho ohlášení výrazně oslabilo libru. Sunak pak musel přistoupit ke zvýšení daní, které je vrací na nejvyšší úroveň v poměru k HDP od 60. let minulého století, a to navzdory nízké nezaměstnanosti.

Opoziční labouristé samozřejmě mají vládu za co kritizovat. Podle mnohých průzkumů svého rozhodnutí nemalá část zastánců vystoupení z EU lituje. Labour party to částečně reflektuje, když volá po produktivnějším vztahu s EU, ale návrat do společenství neplánuje. Nejpozději v lednu 2025, tedy za rok a tři čtvrtě, přitom Británii čekají sněmovní volby. Vládnoucí konzervativci už tedy moc času k napravení situace nemají.

Spolehliví spojenci

Po referendu o brexitu panovaly obavy, zda bude Británie po odchodu z evropské osmadvacítky i nadále přátelským a spolehlivým spojencem. Koneckonců narušení vazeb mezi západními zeměmi bylo jedním z benefitů, které od brexitu očekávalo Rusko. Jak už bylo uvedeno výše, tak zejména otázka Severního Irska k rozporům Londýna s Bruse­lem vedla. Naštěstí ale nedošlo k otevřenému obchodnímu konfliktu. Navíc v bezpečnostních otázkách a v rámci NATO je Spojené království rozhodně pevnou součástí Evropy, byť ne EU. Pravda je, že si rozumí spíše s pozicí zemí východního křídla.

Dále čtěte

Nový prezident. Je to Babišův konec? A co bude dál? Kupte si knihu Český restart

Česká republika je jiná, než byla před několika měsíci. Máme nového premiéra, ale také prezidenta. Čeští novináři v knize Český…

Tehdejší premiér Boris Johnson byl první nejvyšší politický představitel jakékoli západní země, který navštívil Kyjev. Británie pod vedením Rishiho Sunaka jako první přislíbila a také dodala moderní západní tanky. Na ostrovech se ukrajinští piloti cvičí na moderní západní stroje, byť jejich dodání je zatím ve hvězdách. Zvlášť pro Pobaltí a Polsko je teď Londýn významným evropským spojencem, byť už není součástí EU. Nezdá se, že by se to mělo měnit ani po případném vítězství labouristů v příštích volbách, byť to je zatím ještě daleko a je velká otázka, jaká bude situace v době voleb.

Pokus, který (zatím) nevyšel

Zastánci odchodu z EU, kteří svůj názor nezměnili, a těch jsou mezi britskými voliči pořád přes dvě pětiny, pořád věří, že tento krok se vyplatí alespoň z dlouhodobého hlediska. Hlavní roli v tom má hrát možnost uzavírat obchodní dohody s jakoukoli třetí zemí, a nečekat tak na dojednání smlouvy s EU jako celkem. Jenže jednou z hlavních trofejí v tomto ohledu měla být smlouva s USA, kterou tehdejší prezident Donald Trump Británii sliboval ihned, po jejím vystoupení z EU. Teď to ale vypadá, že by mohlo dojít o obnovení jednání o smlouvě mezi USA a EU, což by byla pro Británii rána.

Účast v Transpacifickém partnerství nebo dvoustranné smlouvy se zeměmi Commonwealthu zatím také nevyvážily propad obchodní výměny s EU. Zároveň ale platí, že právě v oblasti Tichomoří jsou země, jejichž ekonomiky patří k těm nejdynamičtěji se rozvíjejícím. Přes ekonomické těžkosti tak při troše optimismu v konečný úspěch brexitu pořád věřit lze. Pro zbytek Evropy je důležité, že se Británie nestala ze člena protivníkem.