Válka Ruské federace proti Ukrajině trvá již skoro dva měsíce. Putinova brutální invaze nejprve vykolejila i kované rusofily. Teď ale vidíme, jak se proruská pátá kolona postupně vrací do starých kolejí. Vymýšlejí si důvody, proč bychom měli ruské tažení chápat či tolerovat, a zpochybňují zločiny okupantů. Západ má údajně zpytovat svědomí, zda se nedotkl ruské hrdosti, když neprojevil dostatečné porozumění pro Putinovu frustraci kvůli tomu, že prý nezískal pro Rusko dostatečné bezpečnostní záruky po rozšíření NATO. A Ukrajina by se měla kát z přílišného nacionalismu, a kdo ví, zda tam vážně někde nejsou nebezpeční nacisté.

Jak postupuje čas, tak si část veřejnosti zvyká na válku. Debata o tom, zda náhodou není vina na obou stranách, se již jeví jako legitimní součást svobodné výměny názorů. Relativizace pravdy je bohužel obvyklým jevem všude tam, kde funguje svoboda slova. Civilizovaná společnost, která si svoji svobodu opravdu zaslouží, proto musí hájit fakta proti bludům a chránit pravdu proti jejímu překrucování. Lhaní není legitimní nikdy, je pouze legální, pakliže nevede k otevřené propagaci násilí nebo k popírání genocidy a válečných zločinů, které Rusové na Ukrajině páchají. A relativizace takových zvěrstev je jen mírnější formou lži.

PŘEDPLAŤTE SI TÝDENÍK FORUM A ČTĚTE JEDINEČNÉ TEXTY O RUSKÉ VÁLCE

To, co se děje na Ukrajině, je jedním velkým státním zločinem. Pachatelem je ruský stát. Všechny úvahy o chybách Západu nebo Ukrajiny by byly namístě, kdyby ruská armáda nenapadla a nevraždila nevinné lidi.

Tím hlavním tématem pro naše přemýšlení je naopak to, proč se Ruská federace, její vedení a její vůdce pustili do tak ohavné akce, která přináší tolik zmařených lidských životů a tolik utrpení, a to včetně zabíjení dětí. Kde se v Rusku rodí takové zlo? Tato otázka je vrchovatě legitimní a je v obecném zájmu najít odpovědi. Tak, jako se na to ptáme u každého státního zločinu, který poznaly moderní dějiny v různých částech světa a u různých národů.

Nikdy nesmí jít o paušální obviňování lidí určité národnosti. To je nepřijatelný princip kolektivní viny. Chronické opakování státní zločinnosti v ruských autoritářských režimech ovšem vyvolává oprávněné otázky po příčinách v tamní společnosti, mentalitě, a hlavně v politických systémech minulosti i současnosti. Ať už šlo třeba o antisemitské pogromy v dobách carského režimu, nelítostný teror řízený Leninem a Stalinem, sovětské invaze a okupování podmaněných zemí nebo současné zločiny Vladimira Putina a jeho kamarily.

Aktuální vydání Týdeníku FORUM věnuje tomuto tématu svoji titulní stranu a dvanáctistránkovou mimořádnou přílohu. Na tuto otázku jsme hledali odpověď ale již od počátku invaze. Ptali jsme se řady expertů, připravili jsme rozhovory i s výjimečnými ruskými osobnostmi a snažili jsme se postihnout hlavní zdroje zločinného chování ruského státu.

Z řady odpovědí, z esejí a rozhovorů, které v posledních týdnech shromáždila redakce Týdeníku FORUM, lze sestavit stručný katalog příčin zla, jež chronicky produkuje ruský stát:

1. Autokracie, samoděržaví: Potlačuje svobodnou diskuzi, kritickou kontrolu moci a dává průchod agresi a manipulaci.

2. Zbožňování velkého státu, v němž je jeho rozsah a síla zásadní hodnotou, vedle níž je individuální lidský život téměř bezcenný.

3. Neexistence rozvinuté plurality v politice, v médiích a občanských institucích umocňuje občanskou pasivitu nezdravě velké části společnosti.

4. Nacionalismus neboli mylné přesvědčení o mimořádných vlastnostech a mimořádném poslání národa.

5. Absence dekomunizace. To, že neproběhlo dostatečné veřejné odsouzení minulých státních zločinů, umožňuje páchání zločinů nových.

6. Militarismus neboli vzývání brutální síly jako významné společenské hodnoty.

7. Intolerantní ideologie. Spojování státu s bigotním náboženstvím či s fanatickou doktrínou je chronickým problémem ruského státu.

Těchto sedm příčin zla není ani zdaleka vyčerpávající odpovědí na fenomén, který má své složité historické pozadí. Jedná se o celý komplex psychologických a patologických motivů zla, jež nyní vidíme u putinovské mocenské elity. Jde ale zejména o to, že aktuální zlo se nevylíhlo náhle v choré hlavě zakomplexovaného diktátora.

Chceme vyjádřit, že vražedná a odporná válka Ruska proti Ukrajině je výslednicí dlouhodobé kumulace systémových chyb a patologických inklinací, kterými se vyznačuje ruský stát. Nikoli všichni Rusové. I mnoho Rusů je vždy a opakovaně obětí ruského státu a jeho chronické nemoci. A řada svobodomyslných Rusů touto nemocí nesmírně trpí. Nelze ale ani na okamžik zapomenout na to, že před utrpením nevinných lidí na Ukrajině v těchto dnech všechno ostatní bledne.

Z našich textů o realitě ruské společnosti a o zdrojích tamní státní zločinnosti doporučujeme:

Putinův oponent Javlinskij: Ruský národ nese za Putinův režim plnou odpovědnost

Volodymyr Zelenskyj jako lídr, který vzdoruje brutální ruské agresi

Ruský historik Andrej Zubov: Pokud Putina nezastavíme na Ukrajině, půjde dále do Evropy

Cesty za ruskou duší: Svědectví české fotografky Dany Kyndrové

Zaujaly vás tyto články? Kupte si Týdeník FORUM v trafice nebo si jej předplaťte ZDE.