Bývalý prezident Václav Klaus drtivě zkritizoval rozpočtovou politiku vlády, která podle něj rozvrátí veřejné finance a zadluží budoucí generace. Současně má ovšem zvláštní pochopení pro ministryni financí Alenu Schillerovou, ačkoli je za tento tristní stav do značné míry zodpovědná.

Dále čtěte

Premiérův výpad na šéfku rozpočtové rady Evu Zamrazilovou postrádá úroveň i argumenty

Premiér Babiš polemizoval s názory předsedkyně Národní rozpočtové rady Evy Zamrazilové, která varuje před zadlužováním země. Použil přitom zavádějící nebo…

Václav Klaus byl hostem pořadu Partie v televizi Prima, kde se opřel do plánovaného půlbilionového deficitu státního rozpočtu a přístupu vlády, jak se chce vypořádat s následky koronakrize. Jako při každé příležitosti se obsedantně obouval do opozice, ale použil přitom stejné argumenty, které zazněly při oponentuře letos už třetího navýšení rozpočtového schodku.

Konec světa

Klause „absolutně děsí“ rekordní červnový schodek rozpočtu ve výši 195 miliard korun. Připomněl, že jeho vlády udržovaly vyrovnané státní rozpočty, a „to, co se děje teď, je pro něj konec světa“. Stát rozhazováním peněz nic nevyřeší.

„My pouze rozvrátíme své finance. Způsobíme, že dluhy budou splácet nejen naše děti a vnuci, ale i vnuci našich vnuků. To je pro mě naprosto nepřijatelné. Sen o tom, že se proinvestujeme tím, že do toho budeme lít peníze, neexistuje,“ varoval. Zpochybnil tak i vládní podpůrné programy, vyvolávající polemiku kvůli jejich reálnosti a efektivitě.

Klaus ztrhal i neochotu posledních dvou vlád šetřit. „Kdyby stát měl schovány peníze a měl je připravené, kdyby si dělal nějaké zásoby, kdyby v posledních pěti, šesti letech mimořádného úspěšného růstu neměl každou chvíli v rozpočtu dluh, pak by to mohl v tuto chvíli vydávat,“ prohlásil.

„Tu přeregulovanou a přestátněnou ekonomiku musíme znovu osvobodit,“ požaduje exprezident a připomněl, že „vůbec nikdo neříká nahlas, že máme větší podíl dotací na hrubém domácím produktu, než má drtivá většina ze třiceti zemí OECD. My máme šest procent dotací na HDP, zatímco průměr OECD je jen dvě procenta.“

Schillerovou velmi respektuji

S tím vším se dá souhlasit. Klausova vyjádření se neliší od argumentů opozice a nezávislých ekonomů, včetně Národní rozpočtové rady. Na dotaz, zda důvěřuje ministryni financí Aleně Schillerové, ovšem odpověděl vyhýbavě. „Myslím si, že by bylo lepší, kdyby ve vládě bylo sedmnáct Schillerových, než kdyby tam byla jedna Schillerová a šestnáct Maláčových. Takhle bych to zjednodušil.“

Nejde o náhodnou slovní ekvilibristiku. Klaus se v březnovém rozhovoru pro Echo 24 svěřil, že ze současné vlády „velmi respektuje jednu osobu, a to je ministryně financí. Paní Schillerová má schopnost uvažovat v nějakém větším obraze,“ prohlásil v době, kdy únorový vývoj státního rozpočtu signalizoval obrovský propad už před nástupem koronakrize.

Klaus se tehdy nevymezil vůči ministryni financí, ale vůči „fenoménu“ ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové, jako by ona byla hlavním strůjcem katastrofální rozpočtové politiky a rozházela všechny rezervy, ačkoli byla ve vládě rok a půl. To by bylo opravdu velké zjednodušení.

ANO tuneluje program ČSSD

Klaus nesrozumitelnou slabostí pro Schillerovou popírá vše, co v minulosti prosazoval. Za všechno, za co dnes pranýřuje vládu, v první řadě odpovídají ministryně financí a premiér Andrej Babiš, který z marketingové tváře „odpovědného hospodáře“ v Sobotkově vládě sklouzl k prvoplánovému populismu.

Dále čtěte

Ivan Trojan: Těžkostem chci čelit s čistým štítem. Vychází nové číslo Revue FORUM

Ivan Trojan ve filmu svého bratra Ondřeje hraje postavu naprosto odlišnou od toho, kým se sám cítí být. Přesto v…

Hnutí ANO systematicky tuneluje program slabé sociální demokracie, tedy i Jany Maláčové. Souznějí v rekordním navyšování sociálních dávek a dalších mandatorních výdajů, regulací a posilování moci státní byrokracie. Schillerová někdy zachází ještě dál, jako v případě slev na jízdné pro studenty a seniory.

Posun Babišova hnutí doleva po posledních volbách je způsoben tím, že se mu podařilo přetáhnout většinu voličů starší generace ČSSD a KSČM, čemuž pružně přizpůsobuje svůj fluidní program. Od Maláčové se jako od sociální demokratky výdajová expanze očekává, ovšem Schillerová v této disciplíně nezůstává pozadu.

Za vlád ANO rekordně stoupl počet státních zaměstnanců a jejich průměrné mzdy skokovým navyšováním výrazně předběhly průměrné mzdy v soukromé sféře. I za to Klaus vládu správně kritizoval, ovšem ani tady nevnímá odpovědnost Schillerové, která se tím neustále chlubí.

Přebujelé dotace? Doména ANO

Klaus se vůbec nevyjádřil ke skandálnímu rozvolnění rozpočtových pravidel prosazenému Schillerovou, které vládě umožňuje schvalovat rozpočtové schodky v řádu stovek miliard korun nejen příští rok, ale až do roku 2027. Kdyby něco takového svého času napadlo zešílivšího ministra financí v jeho kabinetu, vyhodil by ho ze dveří, a možná i z vlády.

Kritika přebujelých dotací je plně namístě, ale dnes jsou doménou hnutí ANO, které tvrdě hájí zájmy Agrofertu i na evropské půdě. Právě Schillerová exceluje ve vymýšlení nových dotačních titulů, jako v případě náhrady sdílených daní obcím, kterým za jejich zády doslova ukradla 12 miliard korun na částečnou úhradu kompenzací pro živnostníky.

Je přitom nepřehlédnutelné, že se bývalý prezident zaměřuje na ostřelování Maláčové, ale nekomentuje problém Babišova střetu zájmů na evropské úrovni, týkající se bezprecedentního zneužívání miliardových evropských dotací. O důvodech lze jen spekulovat, ale absence adresnosti jeho torpédování erárních penězovodů oslabuje.

Dále platí, že hlavní propagátorkou chimérické bilionové pomoci ekonomice a manipulačních formulek, že se z krize proinvestujeme, je opět Schillerová.

Symbol represí

V neposlední řadě nejde jen o přístup Schillerové k veřejným rozpočtům, který nevládní odborná sféra odmítá stále hlasitěji, ale i o její působení v roli náměstkyně pro daně a cla ministra financí Andreje Babiše. Vlády s největší odpovědností hnutí ANO jsou nejvýkonnější v produkci nových povinností, represí vůči podnikání, sankcí a kontrol v takové míře, jako nikdy v polistopadové historii.

Do veřejnosti je šířena atmosféra strachu, fízlování a nedůvěry vůči všem podnikatelům, a na tuto optiku jsou nastaveny státní úřady. Do kontrolního koloběhu vstoupili utajení „agenti“ z Celní správy. Finanční správa byla pod dohledem náměstkyně Schillerové motivována k často nezákonnému zaklekávání na firmy a pouštění žilou živnostníkům.

Striktně je pokutovala i za neúmyslné marginální přestupky. Na druhé straně zůstaly bez povšimnutí zahraniční podněty na daňové úniky Agrofertu kvůli nadměrné reklamě.

Neexistuje tedy izolovaný „fenomén Maláčová“, ale „fenomén Babišovy vlády“ podporované komunisty, což se rovněž podepisuje na jejím rozhazovačném apetitu. Ministryně financí jim naslouchá pozorněji než ČSSD. Ani to exprezident nevidí?

Pokud Klaus hovoří o sedmnácti Schillerových ve vládě, může to někdo brát nikoli jako nepovedený bonmot, ale jako hluboké nedorozumění, případně šíření poplašné zprávy.