„Chceme mít takový výsledek, aby se na nás nemohli ostatní domluvit a křičet, že musejí vytvořit protibabišovskou koalici, protože jsme prý ohrožení demokracie, což je pitomost,“ sdělil Andrej Babiš deníku Právo. Průzkumům preferencí úplně nevěří, čísla se mu zdají nadsazená. Jakou roli vůbec hrají tyto průzkumy, které se v poslední době často mýlily?

Předseda hnutí ANO poskytl Právu rozhovor (24. 6. 2017), ve kterém se vyslovil z obav z vlastní izolace. Zřejmě to bude jeden z leitmotivů jeho kampaně. Sehrává roli ostrakizovaného bohatýra, který chce „bojovat proti těm korupčním systémům a vlivovým skupinám, které si zprivatizovaly stát a odstranily ho z vlády, protože ohrožoval jejich kšefty“. Stěžuje si nejúspěšnější lobbista polistopadové historie, který si uměl přes svoje vlivové skupiny velmi efektivně ohlídat svoje kšefty se státem.

Mocenské zájmy a kšefty

„Strany si na levici a pravici jen hrají, a když sedí ve vládě, tak mají stejný program, který se točí kolem mocenských zájmů a kšeftů, který nyní ještě obohatil program Antibabiš,“ prohlašuje oligarcha, aby se vymezil, že na rozdíl od ostatních žádné mocenské zájmy a kšefty nemá. Až na ty miliardové státní dotace, daňové úlevy, veřejné zakázky a výhodně kvetoucí obchody jeho firem se státními institucemi typu Čepro nebo Správa státních hmotných rezerv.

[ctete]135857[/ctete]

Při vhodné povolební konstelaci, pokud by antisystémové strany ANO, KSČM, případně Okamura, nezískaly parlamentní většinu, by se tato varianta hypoteticky mohla ocitnout ve hře. Jde o to, zda se opět nemýlí výzkumné agentury, což je pravidlem i v tomto volebním období. Babišova nedůvěra k aktuálním průzkumům je jistě nelíčená, sám očekává zisk kolem 24 procent. Zřejmě dobře ví, o čem mluví. Naznačuje snad, že mohou být manipulovány?

Tvrdíkovský efekt

V paměti jsou dosud mediální výstupy šéfa volebního štábu Jaroslava Tvrdíka před volbami 2010, kdy se „podle výsledků výzkumu agentury STEM pro ČSSD potvrzoval růst náskoku levice před pravicí.“ Ještě měsíc před volbami Tvrdík hlásil, že sociální demokracie získá 33 procent. Skutečnost však byla diametrálně odlišná. Dosáhla jen 22 procent a Jiří Paroubek odstoupil, protože přes těsné vítězství nesestavil vládu.

Skutečností ovšem také je, že čerstvému hnutí ANO pomohly průzkumy a jejich interpretace při vstupu do nejvyšší politiky. Výborné kontakty štábu ANO s některými agenturami pro výzkum veřejného mínění se přitom tradují už od volební kampaně do poslanecké sněmovny na podzim 2013.  Co se tehdy odehrávalo?

Andrej Babiš pochopil, že průzkumy preferencí lze využívat jako marketingový nástroj, pokud se s ním pracuje v médiích. V době razie na úřadu vlády v polovině roku 2013 se preference hnutí ANO pohybovaly mezi 0,5–2 procenty. Babišovi a jeho stratégům muselo být jasné, že pokud se neobjeví průzkumy, které budou včas signalizovat volitelnost ANO, budou jeho šance v předčasných volbách omezené. Také mu jistě někdo poradil, že u podobných průzkumů nejsou podstatná absolutní čísla, ale trendy.

Selhání veřejnoprávní České televize

První průzkum, ukazující schopnost ANO proniknout do poslanecké sněmovny, byl zveřejněn už 19. srpna 2013, v době sotva začínající kampaně, na kterou bylo Babišovo hnutí podivuhodně připraveno. Agentura Ppm Factum Research v interním průzkumu pro ANO změřila, že se jeho preference pohybují kolem 5 procent. Tuto informaci zveřejnily některé servery, Babišovy deníky, Právo i Česká televize, což lze považovat za závažné selhání.

Opravdu nebývalo zvykem, aby veřejnoprávní televize zveřejňovala průzkumy zadané stranickými sekretariáty, a nebylo to zvykem ani v dalších mainstreamových médiích se zdůvodněním, že nejsou věrohodné. V případě hnutí ANO Česká televize učinila nevysvětlitelnou výjimku, a jako v minulých letech v případě Strany zelených přispěla k jeho zviditelnění.

Následně se v médiích objevovala řada komentářů, předpovídajících možný úspěch „nových stran“ proti „starým“, což potvrzovala i následná šetření. Už začátkem září signalizoval průzkum agentury Médea Research hnutí ANO 13,1 procenta. Trend jeho růstu se nakonec potvrdil. I když faktorů, které mu pomohly k nečekanému úspěchu, bylo samozřejmě víc, je zjevné, že na počátku jeho startu k politické moci stály interní průzkumy, následně bezprecedentně šířené v médiích.

Co následovalo? Hnutí ANO sice bylo úspěšné, ale zatím všechny jeho výsledky v tomto volebním období zůstaly za očekáváním. Zatímco mu průzkumy ve volbách do Evropského parlamentu v roce 2014 signalizovaly až 25 procent, nakonec těsně vyhrálo se 16 procenty.

Vítězství ANO v komunálních volbách téhož roku bylo nadhodnocováno. Celkový zisk 14,6 procent hlasů a 1600 zastupitelských mandátů není přes úspěch ve velkých městech v porovnání s minulostí oslnivý, a roztříštěnost politické scény přinesla celkově vyrovnanější výsledky, než bylo prognózováno.

Úspěch Babišovy formace nebyl monstrózní ani v loňských volbách do krajských zastupitelstev. Zvítězila ziskem 21 procent jakožto nejhorším výsledkem v historii krajských voleb, a to jak na počet hlasů, tak na počet mandátů.

Spojí se Zaorálek s Babišem?

Znepřehledňujícím faktorem je nebývale velké množství agentur, zveřejňujících průběžné výsledky volebních preferencí. V současné době jich publikuje minimálně osm a často se neshodnou nejen v absolutních číslech, ale i v trendech, například kdo tratil na květnové vládní krizi. Většina agentur změřila pokles ČSSD, zatímco část z nich i u hnutí ANO, kam se přelévá část levicových voličů, přičemž jiná část pravicových se vrací z „vandru domů“. Preference hnutí ANO se v posledních průzkumech pohybují od 24,8 do 33 procent, zatímco u ČSSD od 10 do 20,4 procent.

Je otázkou, co mělo ve skutečnosti znamenat přepřahání sociální demokracie údajně v reakci na vývoj preferencí několik měsíců před volbami, pokud nešlo o manévr vrátit do hry Sobotkou zavrženou koalici s Babišem. Zaorálek nepůsobí tak nesmiřitelně a do případné Babišovy vlády by podle kuloárových zpráv šel. Jisté je, že si s ním oligarcha rozumí lépe než se Sobotkou, i když teď na sobě nenechají nit suchou.

[ctete]135622[/ctete]

„Náš vztah se změnil v momentě, když jsem řekl, že jsme byli společně na snídani a normálně spolu mluvili. Jelikož ale v ČSSD se za jeden z nejzávažnějších zločinů považuje to, že se bavíte s Babišem, tak to chtěl napravit,“ komentoval jejich současné vzájemné přestřelky šéf hnutí ANO. Mimochodem, věděl o této snídani Bohuslav Sobotka a další členové vedení ČSSD?

Teprve čas ukáže, co měl tento manévr znamenat a zda přece jen nedostane šanci dnes málo pravděpodobná protioligarchická fronta. Jestli se totiž znovu nepotvrdí efekt „tvrdíkovských“ průzkumů, zvláště pokud se zhruba třetina voličů rozhoduje několik posledních týdnů před volbami.