Generální ředitel České televize Jan Souček FOTO: ČTK / Šimánek Vít
FOTO: ČTK / Šimánek Vít
S vyslovenými názory se nemohu ztotožnit, odmítl generální ředitel České televize Jan Souček kritiku ze strany radních, kteří mu nejprve udělili tři výtky a následně přiznali pouze desetiprocentní bonus za loňský rok. Někteří z nich dokonce mluví o jeho konci v čele veřejnoprávní televize. Souček výhrady ke své práci odmítá, podle svých slov je ale nebere na lehkou váhu. Napsal to v otevřeném dopise, který adresoval právě členům Rady ČT.
Podle Součka televizní radní hlasovali o výtkách, které mu udělili v polovině března, bez rozpravy, a navíc prý neměli k dispozici všechna fakta. I přesto je však nebere na lehkou váhu. Podle svých slov měl ale také dost času o jejich textu přemýšlet a dohledat všechny souvislosti. „Budu rád, pokud třeba i vy s odstupem času budete ochotni s otevřenou myslí projít moji argumentaci. Veškerou mediální komunikaci v této věci jsem doposud zcela utlumil. Mimo jiné i pro mé přesvědčení, že právě vy byste měli být prvními adresáty tohoto mého zformulovaného postoje,“ napsal v obsáhlém dopise členům kontrolního orgánu.
Rada ČT šéfovi veřejnoprávní televize vyčetla nestandardní přiznávání odstupného, nadbytečné znepřístupňování částí smluv, takzvané začerňování, i komunikaci s veřejností formou, která poškozuje dobré jméno veřejnoprávní televize.
Radní Vlastimil Ježek v odůvodnění výtky zmínil případ zaměstnance, který ve zkušební lhůtě po čtyřech odpracovaných měsících dostal odměnu ve výši 2,5násobku mzdy, a přiznání odstupného ve výši šesti platů manažerovi, který odešel po šesti měsících.
Vyplácení „zlatých padáků“
Souček proto ve svém obsáhlém dopise věnoval vysokému odstupnému pro bývalé zaměstnance zvláštní pozornost. Ohradil se proti tvrzení, že by šlo o nestandardní odměny nad rámec kolektivní smlouvy. „Na přelomu let 2023 a 2024 jsem zjistil, že můj předchůdce uzavřel konkurenční doložky s asi 130 zaměstnanci,“ upřesnil Souček. „Taková doložka je běžná v manažerském prostředí – zaměstnanec se zavazuje, že po určitou dobu nebude pracovat pro konkurenci, a zaměstnavatel mu za to po tuto dobu vyplácí odměnu ve výši jeho předchozího platu. Cílem je chránit společnost nebo instituci před únikem strategických a důvěrných informací,“ přiblížil šéf veřejnoprávní televize.
Generální ředitel podle svých slov po nástupu do funkce „nadbytečné užívání konkurenčních doložek okamžitě změnil“. „Konkurenční doložky se od počátku loňského roku uzavírají pouze s vrcholovým managementem (cca 20 osob) a většinou jen na období 3 až 10 měsíců,“ vysvětlil Souček. Právě tuto formu doložky měl podle něj i zmíněný manažer, který v říjnu 2023 do televize nastoupil a po půl roce odešel. V případě manažera, který odešel během zkušební lhůty a u nějž rada kritizovala výši kompenzace, zdůvodnil výplatu nutností dokončit klíčové projekty.
V dopise se Souček věnuje mimo jiné i medializovanému případu nejmenovaného zaměstnance, který dostal odstupné ve výši 17 mezd. Podle šéfa České televize částka vznikla jako kombinace konkurenční doložky, zákonných nároků a podmínek v kolektivní smlouvě. „Tato částka byla vyplacena v souladu se zákonem a smluvními závazky, přesto se stala vděčným mediálním tématem,“ upozornil generální ředitel.
„Druhý případ byl ještě výraznější – 20 platů vyplacených v roce 2022. Tento případ ale s mým vedením nijak nesouvisí, protože v té době byl generálním ředitelem Petr Dvořák. Otázkou je, proč podobné částky z roku 2024 byly podrobeny tvrdé kritice, ale nevadily o dva roky dříve,“ vzkázal Souček.
Zároveň upozornil na stanovisko dozorčí komise, která je poradním orgánem Rady ČT. Ta ve svém závěru konstatovala, že z dostupných dat nebyly identifikovány případy, kdy by bylo odstupné přiznáno a vyplaceno nad rámec zákoníku práce nebo kolektivní smlouvy. Doporučila pouze zpřesnění interních pravidel pro používání konkurenčních doložek. „Takové úpravy však v ČT proběhly už zhruba rok předtím, než jste mi tuto výtku vůbec vznesli,“ připomněl Souček s tím, že o této změně byla komise informována.
„Už loni jsem nařídil interní audit“
Souček také zpochybnil tvrzení o nadměrném „začerňování“ smluv. „Rozsah znečitelňování smluv uveřejňovaných Českou televizí je téma, které rezonuje na jednáních Rady ČT už posledních deset let, a považoval jsem jej i já za velmi důležité pro vnímání České televize jako nanejvýš transparentní instituce,“ bránil se šéf televize s tím, že už na počátku jara 2024 nařídil interní audit v této věci. Ten podle něj opravdu odhalil, že odpovědní pracovníci, kteří zajišťují „začerňování“ smluv, v některých případech zahrnují do obchodního tajemství i části smlouvy, které nezbytně chráněny být nemusí. Ve svém dopise však radním vzkázal, že od loňského roku platí nové interní pokyny, které tuto praxi zlepšily.
I přesto se však podle Součka vedení veřejnoprávní televize po udělení výtky obrátilo na advokátní kancelář Rowan Legal se žádostí o provedení nezávislé kontroly oprávněnosti rozsahu znečitelňování zveřejňovaných smluv. „Závěr kontroly je následující: Žádná ze zkoumaných smluv není znečitelněna nadbytečně nebo v rozporu s interními pravidly,“ napsal ředitel.
Souček rovněž odmítl tvrzení o předčasném ukončení údajné kampaně týkající se financování ČT. Prohlásil, že žádná taková kampaň nezačala. Kritiku za údajné výhrůžky rušením kanálů považuje podle svých slov v dopise za nepochopení odpovědi na novinářský dotaz. Argumentoval také výroky svého předchůdce Petra Dvořáka, který podobná omezení navrhoval již v roce 2022.
„Souček udělal všechno špatně“
Jedním z hlasitých kritiků Součka je již zméněný radní Ježek. Podle něj není manažerem na takové úrovni, aby byl schopen řídit Českou televizi. „Těch chyb, které udělal, bylo velmi mnoho,“ prohlásil v nedávném rozhovoru pro Aktuálně.cz. Řediteli vytýká personální politiku, kterou označil za tragickou. Nespokojený je také s okolnostmi zrušení pořadu 168 hodin nebo nedávným pozastavením publicistických pořadů na ČT24. „Pokud vím, tak o některých rozhodnutích, jako například o zrušení zmíněné publicistiky, se i členové nejvyššího managementu dozvěděli buď ráno před tím, než k tomu došlo, anebo dokonce až z médií,“ dodal Ježek.
Kritikou na adresu Součka nešetřil ani bývalý dlouholetý člen Rady České televize René Kühn, který v roce 2020 kontrolnímu orgánu krátce předsedal. „Bez přehánění udělal od nástupu do své funkce všechno špatně,“ řekl před týdnem deníku FORUM 24. Rovněž jako Ježek zmínil personální chyby.
„Tady bych připomněl naprosto ostudný tender na pozici ředitele ostravského studia České televize, který byl vyhlášen ve chvíli, kdy všichni zainteresovaní věděli, kdo nahradí tehdejšího ředitele Miroslava Karase,“ narážel Kühn na výběrové řízení, ve kterém loni uspěla Gabriela Lefenda, když porazila devět zájemců včetně již zmíněného Karase.
Bývalý člen Rady ČT zmínil také loňský odchod Jana Maxy, který působil v managementu České televize dvanáct let. Od roku 2012 zastával pozici ředitele vývoje pořadů a programových formátů, od roku 2020 vedl nová média a od roku 2023 divizi digitálních služeb. Maxu nyní zlákala komerční televize Prima, kde od letošního května povede streamingovou službu Prima+.
„Řada schopných lidí byla de facto odejita nebo v některých případech raději sami odešli,“ posteskl si Kühn nad děním ve veřejnoprávní televizi pod vedením Součka s tím, že nebyli, až na některé výjimky, nahrazeni minimálně stejně kvalitními lidmi.
„Očekával bych, že uvidím něco nového“
Kühn pak kritizoval i postup při rušení některých pořadů. „Obecně se očekává, že když nastoupí nový ředitel, tak má samozřejmě plné právo dělat tu televizi trochu jinak. Ale nikoho by nenapadlo, že na jedné straně zrušíte určité formáty, ale na druhou stranu je zjevné, že namísto nich nemáte připraveno vůbec nic,“ naráží například na publicistický pořad 168 hodin, který ve vysílání po jeho zrušení nahradila talk show Lucie Výborné.
Za rok a půl ve funkci pak podle Kühna prý Souček nepřišel v programové nabídce České televize s ničím novým. „Už několik měsíců bych očekával, že uvidím něco nového,“ zkritizoval.
Nespokojený je také s komunikací veřejnoprávní televize ohledně navýšení koncesionářských poplatků. „Žongloval s výroky typu, že když se nezvýší poplatky, tak pravděpodobně zruší programy ČT:D, ČT art a ČT sport. Kdyby si přečetl Zákon o České televizi, tak by věděl, že veřejnoprávní televize musí provozovat alespoň čtyři celoplošné programy,“ narážel Kühn na fakt, že po zrušení Součkem zmíněných stanic by zůstaly pouze tři, konkrétně ČT1, ČT2 a ČT24. S něčím takovým by zároveň musela souhlasit také Rada ČT.
