Vladimir Putin a šéf dumy Vjačeslav Volodin FOTO: duma.gov.ru / Wikimedia Commons / CC BY-SA 4.0
FOTO: duma.gov.ru / Wikimedia Commons / CC BY-SA 4.0
„Švýcarské zasedání o Ukrajině, které se má konat dnes, ztratilo smysl. Náš prezident Vladimir Vladimirovič Putin včera (14. června, pozn. red.) navrhl vzorec míru nejen pro situaci na Ukrajině, ale i v celé Evropě: je jím neutrální, nezařazený, nejaderný status Ukrajiny, jakož i její demilitarizace a denacifikace,“ napsal na sociální síti Telegram šéf ruské Státní dumy Vjačeslav Volodin. Zároveň tvrdí, že Volodymyr Zelenskyj už není prezidentem.
Podle Volodina má být „status Krymu a Sevastopolu, DNR a LNR, Záporožské a Chersonské oblasti jako regionů Ruské federace zakotven v mezinárodních smlouvách“.
„V tomto ohledu ztrácejí smysl iniciativy předložené bývalým ukrajinským prezidentem Zelenským a podporované Bidenem, Macronem, Scholzem atd. Jednání lze vést pouze jménem občanů vlastní země. Ale Zelenského funkční období skončilo a to mluví za vše. Jediným legitimním subjektem ze strany Ukrajiny je dnes Vrchní rada, jen ta se může podílet na dosahování jakýchkoli dohod. Je správné, aby ukrajinští poslanci začali diskutovat o Putinových návrzích, pokud myslí na své občany a chtějí zachovat stát.
Mimochodem, podle našich informací, které přicházejí po parlamentní linii, někteří poslanci Vrchní rady s tím již začali,“ tvrdí Volodin.
Podle něj nemají ukrajinští poslanci doufat, že USA a Evropská unie vyřeší všechny problémy za ně, protože tím méně občanů země jim zůstane. Ti jsou údajně „pro Washington a Brusel pouze postradatelným materiálem a území Ukrajiny se zmenší“.
Tvrzení, že Volodymyr Zelenskyj už není legitimní hlavou státu, je novým tématem ruské propagandy. Na Ukrajině se kvůli válce odložily prezidentské volby a s názorem, že Zelenskyj už úřad nevykonává, přišel sám Putin. Ten se na setkání s vedením ministerstva zahraničí odvolával na konkrétní ustanovení ukrajinské ústavy. „Již v květnu 2014 Ústavní soud Ukrajiny rozhodl, že ‚prezident je volen na pět let bez ohledu na to, zda byl zvolen v mimořádných, nebo řádných volbách‘. Dále Ústavní soud Ukrajiny poznamenal, že ‚ústavní status prezidenta neobsahuje normy, které by stanovily jiné než pětileté funkční období‘.“
Web Meduza.io ale připomíná, co šéf Kremlu vynechal.
„Důležité je, že 108. článek ukrajinské ústavy říká, že prezident musí vykonávat svou funkci až do zvolení nové hlavy státu. Zároveň ústava výslovně zakazuje konání voleb Nejvyšší rady během válečného stavu, ale zákaz konání prezidentských voleb v jejím textu není. Zastánci teorie o ‚nelegitimitě‘ Zelenského (a takoví zastánci na Ukrajině jsou) interpretují situaci takto: jelikož se podle zákona volby měly konat, ale vzhledem k okolnostem se nekonaly, znamená to, že pravomoci Volodymyra Zelenského vypršely. Měl by rezignovat a předat svůj post předsedovi Nejvyšší rady, jak navrhuje ústava (ta však popisuje scénář ‚předčasného‘ ukončení pravomocí, což současné situaci zcela neodpovídá).“
Odpůrci těchto tezí předkládají své argumenty:
V historii Ukrajiny již byly případy, kdy prezident pracoval déle, než je předepsané funkční období. Kromě toho žádný ukrajinský prezident nikdy nebyl ve funkci na den přesně pět let. Například druhé prezidentské období Leonida Kučmy se kvůli Majdanu a třetímu kolu prezidentských voleb protáhlo na pět let a dva měsíce, poznamenává ruský servis BBC.
Roman Bezsmertnyj, jeden z autorů současné ukrajinské ústavy, bývalý vicepremiér a ukrajinský velvyslanec v Bělorusku, nyní univerzitní pedagog, řekl BBC, že Zelenskyj by měl zůstat v prezidentské funkci, dokud nebude v legitimních volbách zvolen jeho nástupce. Podle Bezsmertného to byl záměr autorů dokumentu.
Lze také poukázat na zákon „O právním režimu válečného stavu“. V něm se výslovně píše, že během válečného stavu je zakázáno měnit ústavu a konat jakékoli volby – včetně prezidentských.
