Podnikatel Andreas Zivy, spolumajitel firmy Ameropa a generální ředitel holdingu, který významně pomohl k byznysovému vzestupu Andreje Babiše, je podle vyšetřovatelů klíčovou postavou největší úplatkářské kauzy v dějinách Norska. Napsal to server HlídacíPes.org.
Obvinění je výsledkem mnohaletého vyšetřování případu mezinárodní korupce, kauzy Yara, jež vedou norské úřady. Komplikovaný případ úplatků spojených s největším světovým výrobcem hnojiv, společností Yara, rozplétá norský Okokrim, úřad pro vyšetřování ekonomických a environmentálních zločinů, již od roku 2011.
Hlavní linie kauzy se týká uplácení syna bývalého libyjského premiéra a ministra ropného průmyslu Šukriho Ghanema z doby vlády Muammara Kaddáfího. Uplácelo se ale také v Nigérii a Tunisku.
Typický karuselový podvod
„Yara je typickým příkladem přeshraniční korupce, kde se platby skrývají pod kontrakty a účty v zahraničí a přes řadu zemí. Je pak velmi těžké tok peněz vystopovat. Důkazy jsou ve třinácti různých jurisdikcích,“ říká vyšetřovatelka norského Okokrim Marianne Djupeslandová. Jinými slovy, jedná se o typický karuselový podvod, s nimiž si předsevzal bojovat právě Andrej Babiš.
Ve schématu vztahů a vazeb v kauze Yara, který Djupeslandová prezentovala při představení práce úřadu Okokrim, se objevil i rámeček se jménem „Mr. Zivy, Nitrochem“.
„Nemůžeme oficiálně zmiňovat žádná konkrétní jména,“ odpověděla Djupeslandová na dotazy ohledně osoby „Mr. Zivy“, tedy švýcarského podnikatele Andrease Ziveho.
Informaci, že v kauze figuruje firma Nitrochem, která patří i v Česku známé společnosti Ameropa, ale Djupeslandová potvrdila: „Nitrochem byl použit jako prostředník pro předání úplatku. Pro svou roli v případu je firma vyšetřována ve Švýcarsku.“
Úřad švýcarského generálního prokurátora Michaela Laubera na dotaz server HlídacíPes.org potvrdil, že se případem podezření z korupce u společnosti Nitrochem zabývá, a to již od ledna 2012. „Vyšetřování se rozšířilo i na dvě konkrétní osoby. Detaily z vyšetřování jsou ale neveřejné,“ odepsala na dotaz Linda von Burg ze švýcarské prokuratury.
Ze známých faktů nicméně vyplývá, že obviněnými jsou Andreas Zivy a ředitel Nitrochemu Beat Ruprecht.
Ameropa a Agrofert
Společnost Ameropa a sám Andreas Zivy v lecčems připomínají český Agrofert a Andreje Babiše. Firma podniká především v zemědělství a zaměřuje se hlavně na produkci hnojiv a obilí. Andreas Zivy je nejen podnikatel, ale – podobně jako Babiš – i politik. Je členem švýcarské pravicové liberální strany FDP, jež letos v říjnu spolu s populistickou SVP vyhrála parlamentní volby.
A co je podstatné, Ameropa v minulosti významně pomohla Andreji Babišovi v jeho podnikatelském vzestupu. Agrofertu byl například švýcarský partner významně nápomocen při nákupu německého výrobce čpavku SKW Piesteritz, který je nyní vůbec nejvýnosnějším podnikem Babišova holdingu Agrofert.
Jak napsal novinář Tomáš Pergler v knize Babiš, příběh oligarchy, s Ameropou, respektive s Andreasem Zivym, se Babiš zná už od 80. let. „Postupně jsme budovali kontakty, je to dlouhodobý vztah,“ vzpomínal Andreas Zivy v roce 2004 v rozhovoru pro časopis Týden.
V roce 1996 se Ameropa stala minoritním akcionářem Agrofertu. V době, kdy se Agrofert snažil získat společnost Unipetrol, byla dokonce vydávána za většinového vlastníka společnosti.
I když se ukázalo, že Ameropa většinu v Agrofertu nikdy neměla, Babišovi tehdy toto „krytí“ Ameropou pomohlo zbavit se nepříjemnosti s firmou Ost Finanz und Investment (O.F.I). Ta se v roce 1995 podílela na navýšení základního jmění Agrofertu, získala většinu akcií a pomohla Andrejovi Babišovi odpoutat Agrofert od původně mateřského Petrimexu. Dodnes však není jasné, kdo za O.F.I. stál, uvádí HlídacíPes.org.
„Babiš vždy mluvil o pomoci bývalých spolužáků ze švýcarského lycea, kde rok studoval. To představovalo reputační problém. V červnu 2001 Babiš řekl, že vážným uchazečem o většinový podíl je Ameropa,“ píše ve své knize Tomáš Pergler.
[ctete]34897[/ctete]
Agrofert jen občas nakupuje močovinu
Ameropa vlastnila ve skutečnosti jen 40 procent Agrofertu. „Komunikace s českými médii je úkolem Agrofertu, nám to neumožňují ani jazykové znalosti,“ vysvětloval nejasnosti kolem výše podílu Andreas Zivy ve vzácném rozhovoru pro týdeník Euro. Rozhovor tehdy poskytl Istvánu Lékovi, současnému šéfredaktorovi Babišových Lidových novin a Babišovu příteli.
Celý podíl Ameropy při cestě za kompletním ovládnutím Agrofertu později koupil sám Babiš.
Agrofert a Ameropa jsou dnes podle mluvčího Agrofertu Karla Hanzelky v obchodním kontaktu už jen nahodile: „Od Ameropy sporadicky nakupujeme močovinu. Žádná jiná spolupráce neexistuje,“ tvrdí Hanzelka.
Na seznamu Interpolu
Andreas Zivy figuruje i v dalším kriminálním případu. Ruské úřady na něj dokonce vydaly mezinárodní zatykač, a Zivy se tak ocitl v databázi mezinárodně hledaných osob Interpolu.
Ruská firma Togliattiazot, jejímž akcionářem je i Ameropa (respektive Nitrochem), měla v letech 2008–2011 prodávat své výrobky do Švýcarska Nitrochemu výrazně pod cenou. Švýcaři je pak prodávali třetím stranám za běžnou tržní cenu. Výsledkem schématu je podle ruských úřadů daňový únik ve výši zhruba 100 milionů dolarů (přes 2,5 miliardy korun) a ztráta pro firmu ve výši 550 milionů dolarů.
Šéf Ameropy Jan Kadaník, práce všeho druhu
Generálním ředitelem Ameropy je nyní Čech Jan Kadaník. Ten do švýcarské firmy přišel v roce 2007 z pozice ředitele pro strategii holdingu Agrofert.
Jak napsal investigativní novinář Jaroslav Kmenta ve svém článku Haló, tady Babiš v časopisu Reportér, Kadaník v 80. letech vystudoval zahraniční obchod na Vysoké škole ekonomické. Hned po revoluci začal podnikat. V roce 1993 se stal společníkem ve firmě MTC Trading, která podnikala s odpady. Tam působil až do roku 2001.
Pak si ho vyhlédl Andrej Babiš. Do Agrofertu přišel Kadaník jako externí poradce. Ale brzy povýšil. Od roku 2002 zastával funkci ředitele pro strategii a do jeho působnosti spadaly především akvizice, fúze a finanční řízení skupiny. Kadaník byl tehdy po majiteli Babišovi druhým nejmocnějším mužem celého holdingu.
Kadaník mimo jiné také zajišťoval pro Babiše kontakt se členkou vedení České konsolidační agentury Radkou Kafkovou, která byla v roce 2011 pravomocně odsouzena k ročnímu trestu vězení a pokutě za korupci. Policie z odposlechů věděla, že Kadaník s Kafkovou řeší problémy kolem firmy Aliachem.
Radka Kafková měla také v roce 2005 jako jedna z prvních informace o úmyslu vlády zařadit dluhy společnosti Kostelecké uzeniny, o jejichž převzetí tehdy Andrej Babiš usiloval, pod Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond. Ihned kvůli tomu kontaktovala Kadaníka, píše ve svém článku Jaroslav Kmenta.
Necelý rok po zatčení Kafkové se Jan Kadaník rozhodl v Agrofertu skončit.
[ctete]35221[/ctete]