Generální inspekce bezpečnostních sborů odložila vyšetřování akce Šlachtových celníků, kteří nezákonně zneužili ke sledování civilistů elitní vojáky. Deník FORUM 24 zjistil, že odpovědní činitelé lhali před parlamentními kontrolními orgány. Kdo a proč tento skandál kryje? Projevily se úzké vazby nového ředitele GIBS Dragouna na Šlachtův okruh?
Za normálních okolností by už dávno padaly hlavy. Právní stát stojí na základech, kdy jeho instituce musí vyžadovat dodržování práva, padni komu padni. Je přitom nepřijatelné, aby samy porušovaly zákon. To se stalo v případě tajné akce Celní správy, zaštítěné jejím náměstkem generálního ředitele Robertem Šlachtou. Celý skandál je umocněn snahou odpovědných míst tuto spornou aktivitu krýt a manipulovat s fakty.
Společné cvičení?
Na tento případ upozornil Ekonomický deník, který zjistil, že Celní správa od jara 2017 sledovala v Moravskoslezském a Olomouckém kraji skupinu osob, podezřelých z prodeje padělaných cigaret. Byly kvůli tomu povoleny odposlechy i sledování podezřelých, jenže loni v červnu došlo k nestandardní iniciativě.
Pátrací sekce Celní správy řízená Robertem Šlachtou v rámci operace s krycím názvem „Richard“ požádala o spolupráci elitní armádní jednotku 601. skupiny speciálních sil z Prostějova, jejímž prvořadým úkolem je působení ve vojenských misích NATO.
Se Šlachtovým vědomím adresovala Generálnímu štábu Armády ČR oficiální žádost podle „ustanovení § 7 trestního řádu o součinnost při realizaci opatření týkající se sledování osob a věcí“ s cílem odhalit organizovanou trestnou činnost. Celníci požádali o svolení komunikovat přímo s velitelem 601. skupiny.
Žádost termínově hořela a obratem byla téhož dne předložena náčelníkem Generálního štábu Alešem Opatou k podpisu tehdejší ministryni obrany Karle Šlechtové. Aby operace nebudila příliš pozornosti, byla vzápětí armádou přikryta tzv. součinnostním cvičením celníků a vojáků.
V rozporu se zákonem
Problém spočívá v tom, že zákon něco takového neumožňuje. Podle trestního řádu může sledování osob vykonávat pouze policejní orgán. Celníci nedisponují vyšetřovacími kompetencemi, jaké má policie, stejně tak je nemají vojáci. Armáda se nesmí účastnit „ostré“ akce proti civilistům v rámci trestního řízení, natož ji maskovat cvičením.
Dodnes nikdo věrohodně nevysvětlil, proč se tento nepochopitelný manévr odehrál. Odkazy, že to byla už dříve běžná praxe, nikdo nedoložil žádnými dokumenty. Pokud by to byla pravda, svědčilo by to jen o neuvěřitelné anarchii a masivním porušování zákonů.
Jestliže by zjevnou nezákonnost tohoto postupu potvrdil soud, mohlo by dojít ke zmaření zajištěných důkazů a zbytečnému ztížení rozkrytí trestné činnosti. Přitom stačilo standardně požádat o sledování policii, což Šlachta neučinil patrně z osobních důvodů, protože z ní odešel ve zlém.
Zneužití elitní jednotky
Jakmile se tento případ dostal na veřejnost a zaujal pozornost opozice, začala jej vyšetřovat GIBS. Podezření ze zneužití bezpečnostních složek je vážný problém a v jednom případě dokonce dodnes ospravedlňuje obří policejní razii stovek policistů, která vedla k pádu vlády. Paradoxně ve Šlachtově režii.
Operace „Richard“ proběhla podle zjištění Ekonomického deníku následovně. Celníci požádali o sledování rodinného domu a jeho okolí v Havířově, kde se pohybovaly podezřelé osoby. Do dvoudenní akce bylo nasazeno osm vojáků.
Sledování prováděli v civilu, používali civilní armádní auta, dokumentovali nestandardní činnost v objektu za pomoci dalekohledů, fotoaparátů a mobilních telefonů. Fotografie a záznamy předali svému veliteli a ten je předal vyšetřovateli celníků. Jelikož v září začal se skupinou distributorů padělaných cigaret soud, jen stěží lze tuto operativní akci považovat za pouhé cvičení.
GIBS kauzu odložila
Následující průběh kauzy je stejně skandální jako její začátek. Ministr obrany Lubomír Metnar a ministryně financí Alena Schillerová, pod kterou spadá Celní správa, předkládali poslancům zkreslené a nepravdivé informace s jasným cílem nepříjemnou kauzu sprovodit ze světa. Ocitli se v rozporu se zjištěními GIBS, ale i s průběhem soudu.
Inspekce v polovině října případ v tichosti odložila, ale její závěry působí jako výsměch veřejnosti. Dragounovi inspektoři přiznali, že žádost Celní správy o spolupráci armády při sledování byla v rozporu s trestním řádem, jelikož „příslušníky 601. skupiny nelze žádat o takovou součinnost, jelikož tato jednotka není orgánem činným v trestním řízení“.
Současně však vyhodnotili, že skutečná činnost vojáků údajně nekorespondovala se žádostí, jelikož nebyla sledováním ve smyslu trestního řádu, ale pouhým „skrytým pozorováním okolí zájmového objektu se sběrem informací, které je možné provést v rámci výcviku“. Proto GIBS dospěla k závěru, že celníci zákon neporušili, a případ odložila.
Vojáci pochybili?
Dostala se tím ovšem do rozporu s dalším závěrem, kdy posuzovala i trestní odpovědnost příslušníků armády. Jejich jednáním prý mohlo dojít k porušení podmínek stanovených zákonem, ale nikoli k trestnému činu.
„Mohlo však dojít k naplnění skutkové podstaty kázeňského přestupku, přičemž pochybení mohlo spočívat ve schválení, přípravě a realizaci součinnostního výcviku, které bylo v rozporu s podmínkami pro realizaci vojenských výcviků,“ uvádí GIBS v tiskové zprávě.
Pokud to shrneme, tak Celní správa naformulovala žádost v rozporu se zákonem, ale podle inspektorů nijak nepochybila, zatímco mají být kázeňsky potrestáni vojáci, kteří na její požadavek přistoupili a akci provedli. Tato podivná komedie se nelíbí opozici.
„Připadá mi unfair, aby byli kázeňsky řešeni příslušníci armády, kteří byli možná v dobré víře uvedeni v omyl žádostí Celní správy. Budeme se ptát, proč inspekce neměří stejným metrem a nepostihne iniciátora této akce,“ reagoval pro deník FORUM 24 místopředseda Výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS).
Děkovný Šlachtův dopis
Žáček také potvrdil, že byly poslancům předkládány nepravdivé informace. Rozpor vidí v tom, že byli ubezpečováni, že nedošlo k přenosu zjištěných informací mezi vojáky a celníky, a přitom u soudu vyšlo najevo, že byly předány i písemné dokumenty a fotografie. Jak ovšem zjistil Ekonomický deník, celníci tuto zprávu účelově vyjmuli ze spisu a obešli tak i dozorovou žalobkyni tohoto případu.
Další lež spočívala v tom, že Celní správa zpočátku popírala existenci děkovného dopisu, který poslala náčelníkovi Generálního štábu Opatovi. Deník FORUM 24 zjistil, že dopis odešel dne 15. června 2018, tedy bezprostředně po provedené akci.
„Za vynikající a vstřícnou spolupráci příslušníkům 601. skupiny speciálních sil…, přičemž Vámi prováděnými operativními úkony dochází k řádnému objasnění skutkově náročné trestné činnosti,“ poděkoval osobně Robert Šlachta. I tento dopis prokazuje, že nešlo o cvičení, ale o ostrou akci, která přinesla výsledky.
Co vězí za tak pochybným a rozporným rozhodnutím GIBS? Její nový ředitel Radim Dragoun, který do funkce nastoupil před rokem jako člověk loajální premiéru Babišovi, může být v této věci jen stěží objektivní.
Dragoun na jedné vlně se Šlachtou
Dragoun byl vybrán úzkým a provázaným okruhem žalobců a policistů. Od počátku projevoval náklonnost detektivům z bývalého ÚOOZ, které lanaří do inspekce. Klíčovou pozici jeho náměstkyně pro trestní řízení dnes zastává Pavla Foglar Marušincová, manželka klíčového Šlachtova spolupracovníka Marka Foglara.
Foglar dříve informačně vytěžoval Andreje Babiše a později byl hlavním vyšetřovatelem razie na Úřadu vlády. Nový šéf inspekce, který byl za věrné služby už po roce povýšen do hodnosti generála, tedy proti Šlachtovi nepůjde, protože je stejné krevní skupiny.
Skandální případ však ještě nekončí. Opozice ho chce vrátit na sněmovní půdu výborů pro bezpečnost a obranu. Šlachta už sice oznámil, že odchází do civilu, a dušuje se, že to není kvůli této ostudné kauze. Přesto by neměly jeho partyzánské kousky na hraně zákona, jimiž byl proslulý, vyšumět do vytracena. Babišův aparát ho však bude jistě nadále krýt, vždyť mu tolik pomohl.