Valné shromáždění OSN minulý čtvrtek schválilo rezoluci navrženou Ruskem o boji proti oslavování nacismu. Návrh podpořilo 133 států, 55 zemí včetně Česka se zdrželo a Ukrajina se Spojenými státy hlasovaly proti. Šéfkomunista Vojtěch Filip zuří a chce konec ministra zahraničí Tomáše Petříčka.
Co se vlastně odsouhlasilo? V rezoluci se uvádí: „Valné shromáždění vyjádřilo hluboké znepokojení nad oslavováním nacismu, neonacismu a bývalých členů SS, stavěním památek, pomníků a pořádání veřejných demonstrací oslavujících nacismus a neonacismus.“
Filip hned v pondělí spustil: „Považuji to za mezinárodní ostudu a absolutní selhání šéfa české diplomacie, který by měl neprodleně rezignovat nebo by měl být okamžitě odvolán.“
Předseda našich komunistů se tak připojuje k ruskému ideologickému tažení, jehož cílem je poslední dobou maskovat podíl SSSR na posílení režimu Adolfa Hitlera. Byl to Stalinův Sovětský svaz, který uzavřel s Německem dohodu, jež se dnes vydává za akt obrany, který měl Moskvě pomoci získat čas, než nakonec válka vypukne. Kremelské komentáře k této historické události fascinují svým cynismem, který prozrazuje i smýšlení dnešní Putinovy mocenské kliky. Šlo prý o strategické „posunutí hranice“ na západ. Těžko říct, jestli si v Kremlu uvědomují, jak některé země v sousedství Ruska reagují na zmínky o posouvání hranic, čímž se myslí okupace podle momentálních zájmů východní mocnosti.
Nic z této mlhy nijak nevysvětluje, proč Moskva gratulovala Wehrmachtu k vítězství nad Polskem a po svém vlastním vpádu zorganizovala masové vraždění polských důstojníků a inteligence. Také proč v době, kdy Velká Británie bojovala o přežití, SSSR dodával do posledního dne, než byl sám napaden, nacistům strategicky významné suroviny. Není divu, že za připomínky paktu Ribbentrop-Molotov z roku 1939 může být člověk v dnešním Rusku soudně stíhán. Zatímco Rusko zuří kvůli zamýšlené stavbě pomníku vlasovcům v pražské obci Řeporyje, staví se u nich nové pomníky Stalinovi. Stalin má přitom na svědomí smrt milionů vlastních občanů.
Že se Česká republika při hlasování v OSN zdržela, je minimum, co se dá udělat. Nacistické zločiny nikdo nepopírá, ale Rusko by si mělo nejdřív zamést před vlastním prahem a vyřešit si svou minulost. Pro začátek ať své účelové pohádky nevnucují druhým. Ani násilím, ani slovně. U Moskvy máme zkušenost, že tam není nikdy daleko od slov k činům. Přinejmenším pokud jde o vyhrožování. Sliby o pozvednutí života tamních obyvatel se nějak neplní.
