Podle šéfa Rady České televize Jana Bednáře existuje velký tlak na ČT a výtky týkající se hospodaření jsou jen zástupné. Cílem útoků je zpravodajství a publicistika. Řekl to v rozhovoru pro Hospodářské noviny. Podle něj je tu riziko, že když budou chtít strany KSČM, SPD a ANO televizi ovládnout, půjde tomu jen těžko zabránit.

Šéf Rady ČT v podstatě říká to, na co některá nezávislá média upozorňují už dlouho. Pokud dojde k tomu, že nebudou schváleny dvě výroční zprávy ČT, pak by padla televizní rada: „Je to reálná možnost. Určitá část politického spektra o to má nesporně zájem. A poslance k tomu zřejmě silně tlačí i prezident Miloš Zeman. Myslím ale, že Sněmovna alespoň některé výroční zprávy schválí.“ Jenže není jasné, kolik jich bude. Ve sněmovně leží tři zprávy o činnosti a tři o hospodaření za roky 2016, 2017 a 2018.

Bednář říká: „Divil bych se ale, kdyby byly schváleny všechny. Tím by se poslanci připravili o páku proti ČT. Potřebují asi, aby nad ČT stále visel Damoklův meč.“

Předseda Rady ČT líčí dění na neveřejném semináři o činnosti ČT v Poslanecké sněmovně a říká, že tam byla „obskurní atmosféra“.  Bylo tam přes 40 poslanců, kteří mohli klást otázky generálnímu řediteli a radě.

„Padla tam spousta podezření, že se neprovádějí dostatečně kontroly, ztrácejí se peníze a podobně. Vysvětlovali jsme, že se nic takového neděje a že k takovým podezřením chybí jediný důkaz, ale mnoho poslanců jsme nepřesvědčili. Měl jsem pocit, že některé poslance, kteří byli hlavně z řad SPD, KSČM a hnutí ANO, naše odpovědi na jejich otázky vlastně nezajímají… Podezření, že se někde krade nebo že nebylo zadáno správně nějaké výběrové řízení, se dá vlastně vycucat z prstu a vždycky to ČT poškodí. Je ale evidentní i z mnoha mediálních výstupů, že kritikům ČT ve skutečnosti vadí hlavně několik lidí a pořadů v ČT. Václav Moravec, Marek Wollner, Nora Fridrichová. Pořady jako Reportéři ČT, 168 hodin. Ale pod tlakem je celé zpravodajství.“

Nominace do jiných mediálních rad jsou v poslední době také pozoruhodné: „Byli zvoleni lidé, kteří jsou vzhledem ke své minulosti velmi problematičtí, například Petr Žantovský v Radě ČTK, pan Kňourek v Radě Českého rozhlasu.“

A pak je tu klíčová otázka, zda se dá zabránit tomu, abychom tu neměli do voleb 2021 v podstatě vládní televizi jako v Polsku.

Na to Jan Bednář říká: „Obměna Rady ČT do té doby bude veliká. Takže pokud bude sněmovní většina chtít, tak se tomu v podstatě zabránit nedá. Bude samozřejmě záležet na tom, jak aktivní budou obhájci skutečně nezávislé ČT. Mezi poslanci je také řada těch, kdo si myslí, že by televize neměla být fakticky zestátněna nebo jinak decimována. A svým způsobem v tom hraje velkou roli občanská společnost.“

Tolik rozhovor v HN.

Je třeba připomenout, že u nás nemáme státní média. Česká televize a Český rozhlas jsou média veřejné služby. Přesto se po nich někteří politici stále sápou, aby se jim povedlo provést to, co se už stalo v Polsku a Maďarsku. Tam státní stanice jsou a staly se hlásnými troubami vládní strany. Pomocí provládní propagandy, která se šíří do poslední vesnice a domácnosti je možné ovlivňovat volební výsledky. U nás k tomu můžeme připočíst média Agrofertu, který teď jakoby nepatří Andreji Babišovi, ale sedí tam jím dosazení lidé a bdí nad nimi Monika Babišová. Jejich dosah je 3,5 milionu lidí.

Kdyby se povedlo zpacifikovat ještě i veřejnoprávní média, samozřejmě pod rouškou „objektivity a vyváženosti“, byla by to hezká pomůcka na zabetonování politického stavu na dlouhou dobu.