
Šéf Hlavního ředitelství vojenské rozvědky ukrajinského ministerstva obrany Kyrylo Budanov FOTO: Wikimedia Commons/ Головне управління розвідки Міністерства оборони України / CC BY 4.0
FOTO: Wikimedia Commons/ Головне управління розвідки Міністерства оборони України / CC BY 4.0

Během letošního roku dojde k příměří na Ukrajině, řekl v rozhovoru s ázerbájdžánským novinářem Eynullou Fətullayevem šéf Hlavního ředitelství rozvědky ukrajinského ministerstva obrany Kyrylo Budanov. Některé evropské země uvažují o vyslání svých vojáků na Ukrajinu v roli mírových sil dohlížejících na ukončení války. Podle Budanova však „neexistuje jediná země, kde by nasazení mírových sil fungovalo“.
„Je to paradoxní situace,“ poznamenal Budanov. „Navzdory tomu, že výchozí pozice stran jsou diametrálně odlišné – v rámci možností – si myslím, že k příměří dospějeme ještě letos,“ dodal v rozhovoru Budanov. „Jak dlouho bude trvat a jak bude účinné, je jiná otázka.“ Šéf ukrajinské rozvědky zároveň zdůraznil, že jde pouze o jeho osobní názor.
Některé evropské země uvažují o vyslání svých vojáků na Ukrajinu v roli mírových sil dohlížejících na ukončení války, kterou Rusko vede proti Ukrajině. Britský premiér Keir Starmer údajně hodlá příští týden navrhnout americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi rozmístit na Ukrajině mírové síly z evropských zemí o síle až 30 tisíc vojáků.
„Co nejpozorněji sledujeme všechny tyto zprávy a sledujeme všechna – někdy protichůdná – oficiální prohlášení Evropanů v tomto směru. Vzbuzuje to v nás znepokojení, protože jde o možné vyslání vojenských kontingentů zemí NATO na Ukrajinu,“ řekl podle agentury Reuters mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov.
Z hlediska bezpečnosti Ruska má tento záměr „zcela jiný význam“, poznamenal Peskov s tím, že rozmístění vojáků ze zemí NATO na Ukrajině je pro Rusko nepřijatelné.
Podle Budanova „neexistuje jediná země, kde by nasazení mírových sil fungovalo“. „Lze to považovat za záruku?“
Šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov v úterý v Rijádu po jednání s americkou delegací prohlásil, že vyslání aliančních sil na Ukrajinu, i kdyby to bylo pod jinými prapory, například členských států nebo EU, by Rusko pokládalo za „přímé ohrožení“. Zároveň Rusko během jednání požadovalo, aby NATO odvolalo svůj slib z roku 2008, že jednoho dne poskytne Ukrajině členství v alianci, a odmítlo myšlenku, že by členské síly NATO mohly být strážci míru na základě příští dohody o příměří na Ukrajině.
„Otázka NATO je složitá,“ poznamenal v rozhovoru Budanov. Podle něj v současné době neexistuje žádný jiný formát, který by „dával záruku, nikoliv deklaraci něčeho nebo naději na něco.“
Dodal také, že Rusko se nepřestane snažit destabilizovat situaci uvnitř Ukrajiny. „Ani Rusové, ani my nebudeme schopni přijít s něčím radikálně novým a rozsáhlým. Vše už bylo vypracováno. Ano, pokusy (o destabilizaci Ukrajiny, pozn. red.) budou. Ale to je v pořádku – každá akce má protiopatření,“ uzavřel šéf ukrajinské rozvědky.
Kreml podle mluvčího souhlasí s novou administrativou USA, že by bylo lepší vyřešit konflikt na Ukrajině mírovými prostředky, ale konkrétních kroků v tomto směru je zatím málo. „Musíme být trpěliví,“ řekl Peskov.