Šéf Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus věří, že se letos podaří porazit současnou pandemii onemocnění covid-19. Podle něj je však potřeba široká mezinárodní spolupráce. Řekl to ve svém novoročním projevu. V něm zároveň varoval před „úzkoprsým nacionalismem a hromaděním vakcín“, informovala britská televize BBC.
Už je to dva roky, kdy se v Číně začalo šířit neznámé onemocnění vyvolávající zápal plic. Jednalo se o nový druh koronaviru, kterým se po celém světě nakazilo už více než 278 milionů lidi a téměř 5,5 milionu jich zemřelo. K masivnímu rozšíření nepochybně přispělo i dlouhé mlčení Číny o tomto problému. Tamní úřady pak odmítly poskytnout odborníkům WHO primární data o prvních případech covidu-19.
Koronavirus tak pořád zůstává součástí každodenní reality pro lidi na celé planetě, v platnosti mnohdy zůstávají cestovní omezení i tvrdé restrikce. Generální ředitel WHO se i přesto dívá do budoucnosti optimisticky. Jak uvedl ve svém projevu, ve srovnání s počátky pandemie má už lidstvo v současnosti mnoho prostředků pro boj s onemocněním covid-19, které nový koronavirus vyvolává.
Tedros však zároveň upozornil, že přetrvávající nerovnoměrná distribuce vakcín ve světě zvyšuje riziko dalších, potenciálně nebezpečných mutací koronaviru. „Úzkoprsý nacionalismus a hromadění vakcín, jak se dělo v některých zemích, podkopaly rovnost a vytvořily ideální podmínky pro vznik varianty omikron. A čím déle bude taková nerovnost přetrvávat, tím vyšší bude riziko, že se virus bude nadále vyvíjet. A to způsoby, kterým nedokážeme zabránit ani je předpovídat,“ prohlásil šéf WHO s tím, že pokud ukončíme tuto nerovnost, ukončíme i současnou pandemii.
Šéf WHO zároveň mluvil i o nízké globální proočkovanosti. Většina obyvatel Evropy, Severní a Jižní Ameriky byla naočkována minimálně první dávkou vakcíny, připomíná BBC. Cíle Světové zdravotnické organizace úplně naočkovat minimálně 40 procent obyvatelstva naopak nedosáhla většina afrických zemí.
Tedros už v minulosti kritizoval bohatší země za to, že se vrhly na celosvětové zásoby vakcín a následně plně naočkovaly většinu své populace, zatímco v chudších státech se lidé nedostali často ani k první dávce.