Úplné uzavírky hranic narušují životy lidí a volný přeshraniční obchod. Světová zdravotnická organizace (WHO) je navíc nevnímá jako nejefektivnější opatření v boji proti koronaviru. Prohlásila to dnes předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová s odkazem na Česko a další země, které v posledních hodinách v rámci prevence šíření nemoci přestávají přes své hranice pouštět cizince.
Brusel podle ní dává přednost zdravotním kontrolám na hranicích, pro které připraví společnou unijní strategii.
„Mají silný společenský a hospodářský dopad, narušují životy lidí a přeshraniční obchod,“ kritizovala uzavírky hranic von der Leyenová.
Komise je podle ní v kontaktu se členskými zeměmi a chce je přesvědčit o tom, aby volily „přiměřená opatření“.
„Co můžeme udělat a co bychom měli udělat, je provádět kontroly zdravotního stavu, ať již na vnějších hranicích, na vnitřních hranicích, nebo v rámci území členských států,“ míní šéfka unijní exekutivy. Ministři vnitra zemí EU podle ní o návrhu dnes debatují s komisařkou pro vnitřní věci Ylvou Johanssonovou.
EK kvůli koronaviru uvolní pravidla o rozpočtech a státní pomoci
Evropská komise co nejrychleji umožní členským státům EU poskytovat pomoc odvětvím zasaženým koronavirem. Brusel je také připraven uvolnit rozpočtová pravidla zemím, které kvůli šířící se nákaze čelí hospodářskému propadu. Oznámili to dnes místopředsedové komise Margrethe Vestagerová a Valdis Dombrovskis, kteří spolu s předsedkyní Ursulou von der Leyenovou představili plán na zmírnění ekonomických dopadů pandemie koronaviru. EK podle své šéfky hodlá zřídit fond investic v celkovém objemu 37 miliard eur (963 miliard Kč).
„Jsme připraveni aktivovat klauzuli o flexibilitě v rámci Paktu stability a růstu,“ prohlásil Dombrovskis s odkazem na rozpočtová a dluhová pravidla EU. Pakt zavazuje členské země udržovat státní dluh pod hranicí 60 procent hrubého domácího produktu (HDP) či jej snižovat. Rozpočtové deficity zároveň nesmějí překročit tři procenta.
Zmíněná klauzule umožní zemím, které se dostanou do hospodářských potíží, tato pravidla dočasně uvolnit. O podobnou vstřícnost už požádala Itálie, která je v Evropě nejvíce zasaženou zemí a přijala nejdrastičtější omezení s velkými dopady na ekonomiku.
Firmy podnikající například v cestovním ruchu či dopravě, které se dostanou do velkých problémů kvůli zrušeným cestám, se podle Vestagerové budou moci obrátit na státy s žádostí o pomoc, která je běžně v rámci pravidel hospodářské soutěže nepovolená.
Komise zároveň upozornila, že státy už v rámci platných pravidel o státní pomoci mohou firmám či občanům pomoci zmírnit následky pandemie pomocí daňových úlev, platových úprav či kompenzací za zrušené akce, pokud by je neposkytli organizátoři.
Von der Leyenová už po úterním videosummitu unijních lídrů oznámila, že komise vytvoří investiční fond pro citlivé části ekonomiky. Původně měly investice dosáhnout 25 miliard eur, dnes ale šéfka komise hovořila o 37 miliardách. Osm miliard slíbila komise najít v rozpočtu EU, zbylých 29 miliard by mělo pocházet z nevyčerpaných prostředků pro jednotlivé členské státy ve strukturálních fondech. Další stovky milionů eur navrhuje komise uvolnit z fondů solidarity a zmírňování dopadů globalizace.
Peníze mají zamířit do zdravotnických systémů jednotlivých zemí, k malým a středním podnikům či na podporu trhu práce.
Komise také uvolní miliardu eur na záruky za úvěry pro malé a středně velké podniky, které se dostanou do potíží.
„Jsme připraveni udělat v budoucnu více, podle vývoje situace,“ řekla von der Leyenová. Upozornila tak, že navržený plán je reakcí pouze na současnou situaci, která se může rychle změnit.
