Ruská centrální bankéřka Elvira Nabiullina na finančním kongresu Centrální banky Ruské federace v roce 2024. FOTO: Profimedia.cz
FOTO: Profimedia.cz
Po ruské invazi na Ukrajinu v roce 2022 se ruská ekonomika ocitla pod obrovským tlakem mezinárodních sankcí, přesto dokázala odolat kolapsu. Mnozí připisují tuto odolnost šéfce ruské centrální banky Elviře Nabiullině. V rozhovoru s ruským ekonomem Igorem Lipsicem na webu Nastojaščeje Vremja však vyvstává složitější obraz – stabilita ekonomiky nebyla jen její zásluhou, a budoucnost přinese vážné výzvy.
Na otázku, zda je odolnost ruské ekonomiky po invazi zásluhou Nabiulliny, Lipsic odpovídá jednoznačně: „Ne. Tady bylo mnoho faktorů, o tom jsem natočil celý cyklus přednášek.“ Podle něj sehrála klíčovou roli nejen kompetentní měnová politika centrální banky, ale i neočekávané příjmy z prodeje ropy. „Nezapomínejte, jak byly neúspěšné sankce na ropu, které Rusku v roce 2022 přinesly obrovský příjem z prodeje ropy,“ dodává. Tyto příjmy pomohly stabilizovat ekonomiku, přestože sankce měly původně Rusko oslabit.
Nabiullina podle Lipsice provedla několik klíčových opatření, která pomohla udržet finanční systém na uzdě. „Jeden z faktorů, ano, bylo kompetentní regulování měnového světa. Za cenu určitých omezení, která, obecně vzato, nebyla pro lidi příliš příjemná, ale ona to dokázala,“ vysvětluje. Přesto odmítá připisovat všechny zásluhy pouze jí. Ekonomická stabilita byla výsledkem kombinace faktorů, včetně příznivých okolností na ropném trhu.
Nabiullina se podle Lipsice pohybuje v obtížné pozici, kdy musí balancovat mezi bojem proti inflaci a podporou vládních potřeb, zejména financováním války proti Ukrajině. Její politika je však rozporuplná. „Ona, na jedné straně, hraje proti inflaci, na druhé straně – za inflaci,“ popisuje Lipsic. Například udržuje vysokou klíčovou úrokovou sazbu (naposledy 21 procent), aby omezila inflaci, ale zároveň podporuje ministerstvo financí vydáváním velkého množství peněz. „Vypouští šílené množství prázdných peněz do oběhu,“ kritizuje ekonom.
Tento rozpor je patrný i v jejích dalších krocích. „Ona se pokusila něco udělat s klíčovou sazbou – moc se to nepovedlo, dosáhla 21 procent, a inflace neustupovala, začaly stížnosti,“ uvádí Lipsic. Centrální banka také posílila rubl, což částečně snížilo inflaci u průmyslových výrobků, ale ceny potravin nadále rostly.
Lipsic také poukazuje na absenci jednotné strategie. „Ona pořád vystupuje dost podivně, nemá žádnou jednotnou linii činnosti ani politiku. Jednou je pro, jindy proti,“ říká. Například zatímco na jedné straně omezuje peněžní zásobu, aby krotila inflaci, na druhé straně plánuje emitovat další biliony rublů na podporu vládních dluhopisů.
„V tomto měsíci bude emitovat další téměř dva biliony, aby mohlo ministerstvo financí na tuto částku prodat státní dluhopisy,“ dodává.
Navzdory rozporům v politice si Nabiullina udržuje silnou pozici díky své loajalitě vůči vládě. „Vystupuje jako věrný loajální člen týmu, proto si myslím, že ji nikdo neohrozí,“ konstatuje Lipsic. Podle něj dokázala vybudovat silnou pozici v rámci vládní byrokracie, což jí umožňuje předvídat její kroky. „Docela snadno teď dokážu předpovídat její chování. Ví, jak se má aparátčík v nějaké situaci chovat – a ona přesně tak jedná,“ vysvětluje.
Tato loajalita ji chrání před kritikou i pokusy o její odvolání. „Pokusy ji sesadit, které byly ještě před třemi měsíci velmi silné, nějak utichly,“ poznamenává Lipsic. Její spolupráce s ministerstvem financí, kdy „pomáhá financovat válku“ a vyhýbá se konfliktům, jí zajišťuje politickou stabilitu.
Lipsic varuje, že ruská ekonomika čelí rostoucím problémům, které budou práci centrální banky dále komplikovat. „Pracovat s ruskou ekonomikou bude každý další rok těžší – míra odolnosti se vyčerpává,“ tvrdí. Klíčovým problémem je vyčerpání rezerv, zejména Národního fondu blahobytu, který dříve sloužil jako finanční polštář. „Teď z tohoto fondu zbyly jen ‚rohy a kopyta‘, letos už z něj možná nezůstane skoro nic – to je děsivé,“ varuje.
Rozpočtový deficit, odhadovaný na čtyři až šest bilionů rublů, bude nutné pokrývat dalšími emisemi peněz, což povede k vyšší inflaci.
„Musí se to pokrýt dodatečnými prodeji dluhopisů. K tomu je třeba emitovat další peníze, aby banky mohly tyto dluhopisy kupovat. A to bude rozdmýchávat inflaci,“ vysvětluje Lipsic. Tento začarovaný kruh – kdy centrální banka jednou rukou inflaci krotí a druhou ji rozdmýchává – se bude podle něj opakovat a jeho dopady budou narůstat.
