Statistiky pacientů s koronavirem podávají falešnou představu o skutečném stavu a nevycházelo z něj ani prosincové snížení stupně PES, tvrdí zdravotní sestra a předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR Dagmar Žitníková. Chyby jako podzimní zrušení oznámených epidemiologických opatření spolu s dodnes pokračujícím chaosem snadno navýší případy nových nákaz a ocitneme se v situaci, kdy nemocnice, které jsou už dnes za hranou svých možností, žádný vyšší nápor pacientů neunesou, upozorňuje v rozhovoru pro deník FORUM 24.     

Jak se zdravotnické odbory staví k odmítnutí nabídky pomoci z Německa?

Mě to překvapilo. Tady dlouhodobě existuje podepsaná dohoda o formě příhraniční spolupráce a já nevím, proč kraj žádal o povolení ministerstvo zdravotnictví. Měl to spíš řešit se zdravotními pojišťovnami než tímto způsobem. Mě tedy ten postup překvapil.

Namísto do nedalekých nemocnic za hranicemi tedy pacienty dopravují sanitky a helikoptéry přes půl republiky. Co rozhoduje o tom, zda pacient letí či jede?

Indikace k letecké záchranné službě jsou dané. Helikoptérami se přepravují pacienti ohrožení na životě, ostatní rozvážejí sanity nebo velkokapacitní vůz.

Vydali jste výzvu, v níž apelujete na vládu, aby přestala šířit chaos. Co přesně jste měli na mysli?

Týká se to politiků obecně. Vládě jsme také vytýkali spoustu věcí, například to podzimní rozvolnění, které vůbec nemělo být, dále časté změny v epidemiologických opatřeních, špatnou komunikaci směrem k veřejnosti, kdy se jeden den řekne, že se něco zakáže, a druhý den se kvůli nátlakové akci některé ze skupin dané rozhodnutí změní, takže určitá chaotičnost tu z vládní strany je.

Potíž je v tom, že pokud přijde vlna zmutovaného koronaviru, tak ty přetížené nemocnice to nebudou schopné zvládnout.

Vaši kolegové se zmiňují o určitém zkreslení ve statistikách. O co jde?

Vláda to špatně komunikuje. Ta čísla vypadají na první pohled lépe, než jaká je skutečnost. Je to ale jen na ten první pohled. Nemocnice mají stanovený limit pro to, do kdy je pacient infekční, a ten limit je 20 dnů. Po této lhůtě pacient s koronavirem vypadne z příslušné evidence a dál už je v té nemocnici vedený například jako pacient se zápalem plic, pacient po plicní embolii nebo s jinými zdravotními potížemi.

Lidé, kteří prodělají onen těžký koronavirový zápal plic nebo jsou dlouhou dobu na ventilátoru, ale v té nemocnici zůstávají dál, jen už nejsou vedení jako covid pozitivní, takže se může zdát, že ta situace v nemocnicích je dobrá, že tam vlastně žádní pacienti s koronavirem ani nejsou a že si ti zdravotníci vymýšlejí, protože jiné než akutní pacienty nemocnice zkrátka neevidují. Ve skutečnosti jsou ale přetížené i lidmi, kteří už sice nejsou infekční, ale přecházejí z akutního stadia do chronického a dál tam setrvávají.

Jak vláda vyhodnocuje riziko?   

Když se začátkem prosince měnil PES ze stupně 4 na stupeň 3, situace vůbec lepší nebyla. Kolegové z nemocnic mi hlásili, že jsou plní a že mění další oddělení na covidová. Zároveň si stěžovali na nedostatek personálu.

Politiky vyzýváte k ukončení mediálních her. Co máte na mysli?

Ze vzájemných reakcí opozice a koalice vznikají poslední měsíce úplné veletoče, přijde mi to za hranou. Místo toho, aby se nějak domluvili, tak si dělají naschvály a dohadují se o tom, co kdo prosazoval.

Podobné dohady k parlamentu patří, opozice nicméně vyzývala vládu, aby připravila postup při očkování, což se nestalo. Přijdou vám špatné připomínky, s nimiž přichází opoziční „Anticovid tým“?

Ne, to vůbec ne. Spousta těch věcí je naprosto racionálních a vláda by je měla prostě vzít, protože tady se přece nemá jednat o politické souboje, když jde o životy lidí. Měli by se tedy domluvit odborníci, kteří by vyhodnotili, co je přínosné. Nemocnice už jsou za hranou svých možností a žádný větší nápor pacientů už nezvládnou. Vím to od bezradných kolegů z nemocnic, kteří mi volají a popisují, že už propouštějí i ty pacienty, kteří by ani propuštěni být neměli, že se jim nedostává personálu pro pacienty na ventilátorech.

Jaké mají nemocnice zkušenosti s dobrovolníky, kteří tam přicházejí vypomáhat a uplatní se i při jednodušších ošetřovatelských úkonech?

Větší část z nich má skutečně potřebu pomoct. Často jde o lidi, kteří se v souvislosti se zavřením provozoven sami dostali do těžké situace. Když se posadí k lůžku pacienta, který v podstatě týdny nikoho neviděl, a najdou pro něj několik vřelých slov, je to pro něj obrovská psychická vzpruha. Stejně tak mohou pomoci personálu ve chvíli, kdy nestíhá. V nemocnici má vše své místo a je kolem toho spousta práce.

Při úkonech ošetřovatelské péče dobrovolníky nicméně nevyužijete, protože vše má svá specifika a například špatným polohováním lze pacientovi přivodit další zdravotní problémy. Činnosti různých profesí zdravotnických pracovníků vymezují právní předpisy a jde o práci spojenou s vysokou právní zodpovědností. I tak se ale ukazuje, že dobrovolnictví bude v oblasti péče o potřeby pacientů i nadále nutné.