Předseda komunistů Vojtěch Filip na webu komunistické strany napsal, že u nás prý v posledních týdnech málem zuří studená válka, protože ve veřejném prostoru se neustále skloňuje slovo špión. Komunistický funkcionář se přitom pozastavuje nad tím, že se vůbec nemluví o západních špiónech, ale jen o těch z Ruska a Číny. Čím to asi bude? Nebude to třeba tím, že zde mají velké pole působnosti a velké zastání? A kdo současnou debatu o špiónech rozpoutal? Nebyl to náhodou prezident Miloš Zeman?
Vojtěch Filip v článku s bezmála žertovným titulkem Špióni kam se podíváš píše: „Nemám potřebu rozebírat všechny jemné detaily sporu mezi prezidentem Zemanem a šéfem BIS Koudelkou, ani připomínat před několika měsíci ‚odhaleného‘ agenta, který prý přijel ublížit některým našim okrajovým (bezvýznamným a na okraji Prahy působícím) politikům z pravé strany politického spektra, a další bulvární historky. Chci ale upozornit na jeden podstatný aspekt celé věci. A to, že je opravdu divné, když se mluví jen o špiónech z Ruska a Číny. Jistě to má svůj důvod – v úvahu připadají dva. Buď u nás skutečně žádní agenti ze Západu nepůsobí, anebo si jich tak nějak nevšímáme, protože Západ je přece kamarád,“ zdůrazňuje Filip.
A dodává: „V první možnost nevěřím ani na vteřinu a pokud bych potkal nějakého ústavního činitele nebo vysokého státního úředníka nebo bezpečnostního experta, který by v ni věřil, doporučil bych mu asi odchod do ústraní v důsledku naprosté naivity a ztráty smyslu pro realitu. Druhou možnost považuji za prakticky jistou, ale politikům a úředníkům, kteří ignorují u nás působící západní agenty, bych připomněl ústavní slib a doporučil nejméně další studium a zeptal se jich, zda nejde o zradu našich národních zájmů.“
Opravdu jsme tak velcí kamarádi se Západem a kdo přesně se s ním tak moc kamarádí? Premiér a předseda vládního hnutí Andrej Babiš či ministr vnitra Jan Hamáček? Nebo snad místopředseda poslanecké sněmovny a předseda hnutí SPD Tomio Okamura? Anebo dokonce prezident republiky Miloš Zeman či třeba samotný Vojtěch Filip? A tak bychom mohli pokračovat.
Východní a západní špióni
Ono když si ty představitele našeho státu vezmeme jednoho po druhém, tak zjistíme, že mezi nimi těch velkých milovníků a příznivců Západu, kteří by mohli velkoryse přehlížet západní agenty, mnoho nenajdeme. Skoro by se dalo říct, že těch, kteří jsou v lepším případě neutrální, nebo se raději kamarádí s Východem (někteří se kloní spíše k Číně, jiní k Rusku, část oběma směry), je více.
Navíc byl to přece prezident Miloš Zeman, kdo svým požadavkem, aby mu BIS předala jména ruských špiónů u nás, rozpoutal současnou diskuzi o východních tajných agentech. Kdyby požádal o seznam západních rozvědčíků, mluvilo by se o nich. Proto by Vojtěch Filip měl své stížnosti na to, že se hovoří jen o těch východních, směřovat na Hrad. Za to, co předsedovi KSČM tolik vadí, je totiž z velké části zodpovědný právě prezident Zeman.
Filip zdůrazňuje: „Pojďme se bavit o tom, kdo a proč letos tak usilovně podporoval cestu předsedy Senátu Vystrčila na Tchaj-wan. Kdo a proč se snaží východní země vyštípat z rozvoje našich telekomunikačních sítí nebo z výstavby nové jaderné elektrárny u nás. Opakuji, že kdo věří, že tu nemáme žádné špióny ze Západu, je neskonale naivní. Kdo připouští, že tu jsou, ale nevadí mu to, je zrádce národních zájmů.“
Jenom z toho není jasné, za čí zájmy se vlastně bije šéf komunistické strany Vojtěch Filip. Za ty naše národní? Skoro to vypadá, že mu mnohem více leží na srdci blaho východních špiónů, u kterých ze všech sil bojuje za to, aby se pozornost od nich přenesla k těm západním.