Slovenský Denník N založili v roce 2015 novináři v reakci na vstup finanční skupiny Penta do deníku SME. Jeho šéfredaktorem je Matúš Kostolný, který v rozhovoru pro deník FORUM 24 popsal situaci médií na Slovensku. Ale vyjádřil se také k té české, kterou nevidí vůbec dobře: Dokonce má prý poprvé pocit, že slovenští novináři jsou na tom lépe než jejich čeští kolegové.

Pane Kostolný, v prvé řadě by mě zajímalo, jak je na tom momentálně svoboda médií na Slovensku?

Je v celkem dobré kondici. V porovnání s okolními zeměmi nepochybně. Každý, kdo chce napsat svůj názor nebo publikovat nějakou informaci, má šanci. Není to omezená svoboda slova. To, jak vypadají jednotlivá média, je věc druhá. Dá se ale publikovat víceméně svobodně.

Vy jste Denník N založili poté, co na mediální trh vstoupila společnost Penta. Je vliv oligarchů na informování čtenářů či diváků patrný?

Pokud bych situaci porovnal s Českem, situace je jiná. U vás je to velmi dramatické kvůli tomu, že se vliv oligarchů prolíná s vlivem nejsilnějšího politika, bývalého ministra a možná budoucího premiéra. Je to tak velký rozdíl oproti Slovensku, že naše situace nevypadá až tak zle. Ale finanční skupiny, které jsou velmi aktivní i v byznyse se státem, na Slovensku výrazným způsobem ovládly i média. Navíc ten proces ještě neskončil a je velmi pravděpodobné, že v nejbližší době to bude pokračovat. Je jasné, že se mediální prostor rozdělil mezi více hráčů, kteří v minulosti nebyli vydavateli nebo mediálními investory. Dalo by se říci, že jsou to oligarchové. To, jak tato média vypadají, není jednoduše popsatelné. Přímá linka na politiku tam zatím zřejmá není, protože tito lidé u nás nejsou tak politicky aktivní jako u vás. Přesto ten vliv nelze přehlédnout.

Říkáte, že přímé napojení slovenských vlastníků novin na politiku zatím není zřejmé. Je ale pro současnou vládu na Slovenku spíše výhodná současná vlastnická struktura médií?

Víte, podle mě jsme uprostřed cesty, která ještě neskončila, a nevíme, jak to dopadne. Pokud by nakonec pár investorů nebo finančních skupin ovládlo dominantní část mediálního trhu, v konečném důsledku by to nebylo nějak dramaticky špatné pro současné vládnoucí politiky, protože ti mají špatný vztah k novinářům, kteří upozorňují na jejich chyby. Taková média, která jsou vlastněna úzkou skupinou lidí a v nějakém bodě budou muset plnit službu svým majitelům, jsou nesvobodná a poslušnější než ta nezávislá. Na Slovensku ale podle mého názoru nebudou všechna média takto ovládána, příkladem je ostatně i náš Denník N. Prostor pro svobodné psaní existuje i díky internetu, díky Facebooku a tak dále. Myslím, že lidé s odlišnými názory nebudou umlčeni.

Šéf hnutí ANO Andrej Babiš provozuje média i na Slovensku. Sledujete je?

Ano. Andrej Babiš má v portfoliu deník Hospodárské noviny, ale je třeba říci, že to je trochu jiná situace než u vás, kde vlastní tradiční velké tituly. Hospodárske noviny jsou menší deník s menším vlivem. Babišův přímý vliv se tam neprojevuje nějak dramaticky. Řekl bych, že on sám nemá tak zásadní zájmy na Slovensku, protože se věnuje své politické kariéře v České republice. Určitě by se daly najít jednotlivé případy, v nichž se to projevilo. Hospodárske noviny nejsou dnes médiem, které by hýbalo veřejným míněním.

Vy provozujete Denník N už dva a půl roku. Jak se daří nezávislým novinám?

Je to o úhlu pohledu. Ale můžu říct, že se nám daří výborně. Nikdy bych si tohle před těmi téměř třemi lety nepředstavoval. Po dvou a půl letech fungujeme, ač si mnozí mysleli, že už dávno budeme minulostí. Naopak – nám se daří. Všechno mluví proto, že tomu tak bude i nadále. Dokonce existuje šance, že již letos skončíme v zisku. Máme stále více předplatitelů, 23 tisíc. Nejsou pro mě ale důležité pouze ekonomické ukazatele, ač jsou zásadní pro přežití projektu, ale jsem hrdý hlavně na náš obsah. Podařilo se nám stát se součástí veřejné diskuze, což byl jeden z mých cílů. Myslím si, že jsme přinesli více zásadních témat. Na Slovensku se stejně jako u vás každoročně udělují novinářské ceny a v nich bodujeme velmi výrazně. Zdá se tedy, že obsah, který jsme schopni vytvářet, je dobrý.

V České republice se poměrně hodně psalo o vztazích novinářů s premiérem Robertem Ficem. Jaká je aktuální situace?

Momentálně to není v nejhorší fázi. Vztah premiéra Fica s médii je dlouhodobě zvláštní, on už je s malou přestávkou ostatně premiérem deset let. On má pocit, že jej novináři nepřiměřeně kritizují a jsou k němu nespravedliví. V nejhorších fázích se s médii vůbec nebavil, což se stalo před dvěma lety, když se náš deník rozhodl téměř ignorovat. Ale nejen naši vlastní iniciativu, dokonce o tom jednala vláda, která rozhodla, že nebude komunikovat s Denníkem N. To už ale neplatí. Na naše otázky odpovídají ministři i předseda vlády. Ale to, že si Fico stále myslí, že média mu jen škodí, stále platí. Premiéra to přivedlo k tomu, že výrazným způsobem změnil styl komunikace, i on využívá nové kanály, sociální sítě a tak dále a je v tom poměrně úspěšný.

Zmiňoval jste situaci v Česku, je zjevné, že ji sledujete. Jak hodnotíte vývoj tady u nás?

Českou republiku sleduji a vždy jsem sledoval, zajímá mě. Stejně tak jsem vždy sledoval česká média. Situace s Andrejem Babišem je absurdní, připadá mi těžko porovnatelná s jakoukoli jinou zemí. Je pro mě nepochopitelné, že to takto dlouhodobě funguje a že jeho vliv roste. Andrej Babiš sice formálně není vydavatelem Mladé fronty DNES a Lidových novin, protože udělal nějaký mezikrok, ale zdá se mi to jako divadlo. Je to nefunkční model, protože obsah těch novin, hlavně Mladé fronty DNES, je tak zjevně manipulovaný v jeho prospěch, že je v podstatě jedno, jakou vlastnickou strukturu Andrej Babiš vytvořil. Je jasné, že je v pozadí. To tak výrazně ovlivnilo celý mediální trh, že si troufám říci, že si že jsme na tom na Slovensku mnohem lépe než kolegové v Česku, ač jsem si celé roky myslel, že je to naopak. A také bylo. Tento jediný člověk výrazně ovlivnil česká média tak, jak bych si to nikdy nedovedl představit. To navíc způsobuje, že projekty, které vznikají ve snaze upozorňovat na nebezpečí Andreje Babiše, jsou tak výrazně monotematické, protože se musí vymezovat vůči jeho médiím i proti němu samotnému, nemají čas a prostor na další témata, která také mohou být důležitá. To je další efekt toho, že Andrej Babiš vstoupil a mohl vstoupit tak výrazným způsobem na mediální trh.