Přečíst rozhovor, který poskytl český premiér serveru Harvard International Review, a nechytit se při tom za hlavu, se zdá být přímo nadlidský úkol. Největší rozdávač předvolebních dárečků, jakého tato země poznala, v něm odmítá označení za populistu. Muž, jehož vláda setrvale navyšuje počty úředníků, se chvástá, že zeštíhluje a zefektivňuje stát, a nehledě na odklánění dotací do vlastních firem se stylizuje do bojovníka s „korupční hydrou“.

Americký čtvrtletník Harvard International Review, který vydává Rada pro mezinárodní vztahy při Harvardově univerzitě, věnuje velkou pozornost oslabování demokracie v Evropě. Jedna z prvních otázek šéfredaktora Garretta Walkera tedy zněla „Jak byste odlišil úspěch vaší strany od úspěchu jiných evropských populistických hnutí?“

Babiš označení své strany za populistickou odbyl jako „nesmysl“, jako by jeho rozpouštění neexistujících peněz v jízdenkách na vlak bylo čímkoli jiným. A přispěchal s vlastní definicí populismu. Za podstatu diskutovaného zhoubného fenoménu v ní vydává rychlý nárůst i ztrátu voličské přízně dané nesplněnými chytlavými sliby. On, Babiš, jehož sliby převyšují možnosti tohoto státu o několik řádů, se ale líčí ve zcela jiném světle. „Dokáži řídit věci sám bez prostředníků i jakékoli podpory, takže mám přehled o každé důležité záležitosti,“ prohlašuje a zapomíná na to, jak během epidemie koronaviru dával ruce pryč od čehokoli, co vláda nezvládla.

Následně Babiš své fabulace stupňuje. „Každá minuta v úřadu musí být vyplněna prací na slibech, které jsem dal během volební kampaně,“ pokračuje. Babiš, který ze strachu z nepopulárních kroků uložil k ledu penzijní reformu, navyšoval penze bez zajištění potřebných rezerv, zpochybňoval protiruské sankce a setrvale oddaluje vstup do eurozóny a s tím spojené závazky k zodpovědnému hospodaření, se za populistu zkrátka nepovažuje.

Na kvapnou reorganizaci středočeského krajského úřadu, kterou provedla poslušná Jaroslava Pokorná Jermanová před klíčovým rozhodnutím ve věci Babišova střetu zájmů, pak upomíná premiérovo prohlášení o tom, že státní úředníky na jejich posty nenominují na základě bezvýhradné loajality, nýbrž na základě dovedností a principu transparentnosti – což je podle Babiše „něco, co tu před rokem 2017, kdy se stal premiérem, nebylo právě obvyklé“.

Babiš, který v rozhovoru mimo jiné předkládá k uvěření, že jeho samého se týkají jen „pseudoskandály“, si jinými slovy sám řekl o dotaz po loňském auditu Evropské komise k cílenému směřování dotací do jeho holdingu Agrofert. Tazatel mu také připomněl, že nález auditorů odmítl stejně jako následné protesty, které označil za „hysterii“. Babiš na to reagoval obvyklou zničující sérií argumentačních faulů o kampani opozice a prohlásil: „Skutečnost, že moje bývalá firma Agrofert byla příjemcem evropských peněz, ze mě ještě nedělá vazala EU.“