Opravdu kuriózní a zároveň bizarní případ aktuálně řeší německý soud. Ve čtvrtek mělo začít projednávání obžaloby podané na šestadevadesátiletou Irmgard Furchnerovou – bývalou sekretářku z nacistického koncentračního tábora Stutthof, která se podle státního zastupitelství nepřímo podílela na vraždách jedenácti tisíc vězňů. Hlavní líčení ale nabralo dost nečekaný směr.
Místo projednávání případu musel soudce Dominik Gross na skoro stoletou ženu vydat příkaz k zatčení. Stařenka totiž místo k soudu v severoněmeckém městě Itzehoe sedla do taxíku a ujela z domova seniorů, kde bydlí, neznámo kam. Úřady se domnívaly, že Furchnerová z taxíku přesedla do vlaku, který ji zavezl na předměstí Hamburku. O několik hodin později policisté prchající seniorku vypátrali a zadrželi.
Mezitím už se ale ozvala organizace zastupující příbuzné obětí a přeživší zvěrstev nacistického režimu, která vyjádřila rozhořčení nad tím, že se Furchnerové vůbec podařilo utéct. „Ukazuje to neuvěřitelné pohrdání vládou práva i přeživšími,“ zuří Mezinárodní výbor pro Auschwitz (International Auschwitz Committee), z jehož prohlášení cituje britská BBC.
Případ je výjimečný tím, že Irmgard Furchnerová byla civilní zaměstnankyní koncentračního tábora ve Stutthofu. Pracovala jako zapisovatelka v kanceláři velitele tábora ležícího nedaleko polského Gdaňsku a podle obžaloby po dva roky před koncem války znala klíčové detaily dění v koncentračním táboře. Před soudem nyní šestadevadesátiletá seniorka stanula už v roce 1954 – tehdy vypověděla, jak jí velitel diktoval zprávy, ale o tom, že nacisté ve Stutthofu vraždí lidi, prý neměla ani ponětí. Táborem prošlo na sto tisíc vězňů, přibližně dvě třetiny tam zahynuly. Nacisté tam židy, Poláky i zajaté sovětské vojáky vraždili nejen v plynových komorách, ale také je stříleli či používali k likvidaci brutální pochody smrti a smrtící injekce.
Německé soudy zvěrstva v tomto konkrétním koncentračním táboře řešily například letos v březnu, kdy ovšem experti rozhodli, že bývalý strážný ze Stutthofu není ve stavu, kdy by mohl stanout před soudem. Loni byl ale jeho někdejší kolega Bruno Dey shledán vinným z podílu na vraždách pěti tisíc vězňů a ze soudní síně odešel s podmíněným trestem.