Předseda Starostů Petr Gazdík v rozhovoru pro Seznam.cz (18. 7.) věří v šanci koalice s KDU-ČSL a vyjadřuje se k tomu, jak by viděl případnou spolupráci s Babišovým hnutím ANO. Zdá se, že Babiše vidí poměrně kriticky.

Je spolupráce s Andrejem Babišem pro něj tabu, ptala se moderátorka Renata Kalenská.

„Právě celkem v současné době ne,“ říká Gazdík.

„Má to několik dimenzí – nevysvětlené věci ohledně Čapího hnízda a dluhopisů, které jsou nějakým způsobem šetřeny, ať už Olafem, nebo policí.“

„Nejsem příznivcem toho, abychom seděli ve vládě s Andrejem Babišem, aby Andrej Babiš byl premiér, případně aby jeho lidé měli většinu a měli takové resorty, jako je vnitro, finance nebo spravedlnost… a v poslední době nás Starosty velmi nadzvedla jeho kniha, ‚O čem sním, když náhodou spím‘, kde je jasně řečeno, že Andrej Babiš by si přál zrušit obecní či krajská zastupitelstva… ale mít nějakého nového předsedu národního výboru, který spolu s tajemníkem by ovládal celou obec či město a který by rozhodoval takřka o všem. Já jsem dlouholetý starosta či místostarosta, 15 let, a nedovedu si představit, že bych se s lidmi ze zastupitelstva, nebo kde mají radu, neradil.“

„Je to způsob myšlení à la firma. Ve firmě se totiž nehlasuje, ve firmě rozhoduje vedení firmy, ale stát není firma. U nás lidé hlasují a o všem, díky Bohu, nerozhoduje vedení firmy, ale nějaká zastupitelská demokracie. A já bych to tak nechal dál, byť některé věci bych upravil.“

Gazdík souhlasí s Babišovou ideou přímé volby starostů, ale ta podle něj není možná bez jasné kontroly zastupitelstvem. Senát vidí jako pojistku demokracie. Babiš by ovšem podle něj mohl být vzorem svou pracovitostí. Za nebezpečné považuje to, co Babiš dává najevo ve své knize, že by totiž chtěl omezit prostor veřejné diskuze.

Gazdík v podstatě stručně shrnuje, o čem Babišovi kritici mluví už dlouho a nezdá se, že by to mělo nějakou velkou odezvu u voličů. ANO naopak po odchodu Babiše z vlády posílilo, čehož se mnozí obávali. Babiš má teď dost času a bohatě ho využívá ke své sebeprezentaci.

Je samozřejmě otázka, jak by to vypadalo po volbách, až by Babiš začal dávat sliby. V každé straně je dost lidí, kteří se třesou na účast ve vládě, ať to zemi stojí, co to stojí. Bohuslav Sobotka je toho ostatně příklad. Sociální demokraté byli po letech půstu a nečekaného pádu Jiřího Paroubka do politického hrobu tak žízniví po vládě, že Babišovi kývli. Ukázalo se to jako smrtící spojenectví. Babiš mohl vystupovat jako starostlivý hospodář, aniž by měl na ekonomickém růstu, který i u nás táhnou bohatší sousedi, především Německo, nějakou zvláštní zásluhu. Teď je ještě navíc mučedník, který svou zvěst hlásá malým holčičkám i důchodcům na akcích všeho druhu.

Do voleb se ještě může ledacos stát. Zmíněný Paroubek by mohl vyprávět, kdyby to dnes ještě někoho zajímalo. Také po volbách se může dít všechno možné. V každém případě si budeme pamatovat, co kdo říkal a sledovat, kdo se pod tíhou „nevyhnutelné reality“ a „odpovědnosti“ nakonec zlomí a vystoupí na kříž ministerské funkce v zatím hypotetické Babišově vládě.