Vít Rakušan a Ivan Bartoš FOTO: FB Ivan Bartoš
FOTO: FB Ivan Bartoš
Pokud Pirátská strana a Starostové a nezávislí chtějí vytvořit předvolební koalici, tím klíčovým, na čem se musí shodnout, je společný program. Už teď se dá odhadnout, v kterých oblastech to mezi Piráty a hnutím STAN bude nejvíce skřípat. Zásadním tématem, kde lze očekávat spory a na kterém se ukazuje největší rozdíl mezi oběma uskupeními, jsou daně, a to především některé z nich.
Předsednictvo Pirátů si už před hlasování svého celostátního fóra o zahájení jednání s hnutím STAN o předvolební a povolební spolupráci vytyčilo celý balík pro ně zásadních témat, u kterých lze očekávat neshody, a pak druhý seznam témat, kterým chtějí věnovat zvláštní pozornost při vyjednávání a přípravě návrhu koaliční smlouvy.
Do první kategorie patří například témata jako „rovná práva osob stejného pohlaví ve vzájemném soužití“, „ochrana soukromí na internetu s ohledem na nepřijatelné snahy o prolomení listovního tajemství včetně práva na šifrování“, „reforma autorského práva a transparentní nakládání s příjmy z kopírovacích a podobných poplatků a omezení nebo zrušení takových poplatků“ nebo „racionální politika v kontextu návykového chování vč. regulace samopěstování konopí i komerčního pěstování a prodeje konopí“.
Druhá kategorie pak zahrnuje třeba „zajištění funkce veřejnoprávních a nezávislých médií a jejich financování v digitální éře“, „zrušení EET pro e-shopy, platby kartou, řemeslníky a drobné podnikatele (3. a 4. vlna)“ nebo „krajinná opatření proti suchu, poškozování krajiny a snižování biodiverzity“.
Pozoruhodné je, že se zde pouze jednou explicitně zmiňuje problematika daní, a to konkrétně „reforma zdanění práce podle návrhu Pirátů se zvýšením slevy na poplatníka“. Objevuje se mezi tématy, kterým chce vedení Pirátské strany věnovat zvláštní pozornost při vyjednávání se Starosty a nezávislými.
Zdanění nových oblastí
Přitom už teď se dá odhadnout, že problematika daní bude mnohem větší oříšek – jednak při hledání programového kompromisu mezi oběma subjekty a stejně tak později, pokud by se například ještě společně s ODS, křesťanskými demokraty a TOP 09 stali součástí jedné vlády.
Velmi názorně se to ukázalo na návrhu pirátského poslance Mikuláše Ferjenčíka, který se stal součástí daňového balíčku a byl minulý týden schválený například spolu se zrušením superhrubé mzdy. Aktuálně platí, že příjmy z prodeje akcií, dluhopisů či podílových listů jsou osvobozeny od zdanění, pokud od doby jejich nabytí uplynuly aspoň tři roky. Ferjenčíkův návrh to mění. Příjmy překračující 20 milionů korun v jednom zdaňovacím období by se nově danily sazbou 23 procent.
Starostům a nezávislým se však tento návrhl nezamlouvá a také pro něj v poslanecké sněmovně nehlasovali. Nejde ale jen o jedno dílčí hlasování, nýbrž o principiální rozdíl v přístupu k daním, který se pouze v tomto konkrétním případě zvlášť silně projevil.
Mikuláš Ferjenčík, který je místopředsedou sněmovního rozpočtového výboru, ke svému návrhu na své facebookové stránce napsal: „V rámci daňového balíčku, který rekordně snižuje zdanění práce, jsme prosadili i zrušení daňové výjimky pro prodej cenných papírů nad dvacet milionů ročně. Neustále mi k tomu volají novináři a kladou poměrně sugestivní dotazy. Přál bych si, aby stejní novináři volali odpůrcům této změny a ptali se jich, jestli jim přijde normální, že zdanění příjmu z práce je včetně odvodů okolo 45 % a zdanění příjmu z kapitálu je v řadě případů nula. Tuhle obrovskou disproporci je potřeba alespoň částečně odbourat a rušení daňových výjimek je dle mého názoru správná cesta,“ vysvětlil Ferjenčík.
Později k tomu ještě dodal: „Pár poznámek ke zdanění příjmu z prodeje cenných papírů. Já navrhoval sazbu 15 %, skrze pozměňovací návrh pana Babiše, který podpořila ještě ODS a SPD, na to začala platit progresivní daň 23 %. Každopádně považuju za neudržitelné, aby se z příjmu z práce odvádělo cca 45 % a z příjmu z prodeje cenných papírů nula. Tento návrh prošel v rámci balíčku, který masivně snižuje zdanění práce. Na tom vydělají i majitelé firem. Daňové zvýhodnění příjmů z cenných papírů neexistuje ani na Slovensku, v Německu, nebo v Rakousku, já tam navíc zahrnul i velmi štědrý limit 20 milionů korun ročně, aby na mě nikdo nevytahoval rodinné firmičky. Prostě nesouhlasím s tím, aby byl zrovna tento příjem osvobozen od daně, když všichni ostatní daně platit musí.“
Hnutí STAN Ferjenčíkův návrh nepodpořilo kvůli jeho případným dopadům na investice. Podobný problém ale mohou mít Starostové a nezávislí i s jinými pirátskými návrhy ohledně daní. V dlouhodobém programu Pirátů najdeme například bod s názvem zdanění nových oblastí, ve kterém se uvádí: „Stát vydává značné prostředky na vytváření a rozvoj trhu a veřejných služeb. Každý podnikatel trh využívá a měl by se na jeho nákladech podílet. Usilujeme o rozložení daňové zátěže i na dosud nezdaněné či nedostatečně zdaněné oblasti (daňové ráje, velké korporace, zdanění transakcí u finančních a pozemkových spekulací, prostituce, drogy).“
Žádné daňové revoluce
V dalším důležitém programovém bodě zdanění finančního sektoru pro změnu stojí: „Podporujeme zdanění vývozu kapitálu a zdanění finančních transakcí. Finanční sektor nepřispívá k daňovým výnosům státu ve formě srovnatelné s ostatními ekonomickými subjekty. Proto je nutné tuto daň zavést a daňové břemeno rovnoměrněji rozložit mezi reálnou ekonomiku a finanční sektor.“
Starostové a nezávislí ve svém programu nic takového nemají a dá se čekat, že minimálně část jejich voličů bude na takové návrhy citlivá, protože se zprostředkovaně mohou dotknout i menších podnikatelů či samospráv (například v podobě zdražení úvěrů) či se promítnout právě do ochoty investovat v České republice.
Dokonce se zdá, že hnutí STAN se v této oblasti ubírá opačnou cestou než Piráti. Ve svém programu na toto volební období mimo jiné uvádějí, že nechtějí žádné daňové revoluce a chtějí daňový systém, který by co nejméně podvazoval ekonomiku a především hybné síly v ní. Některé pirátské návrhy či úvahy minimálně vzbuzují otázky, jaký dopad by na ekonomický vývoj u nás měly.
Co se týče snahy zastavit odliv divident z Česka, na které se s Piráty Starostové a nezávislí shodnou, se chtějí rovněž ubírat opačným směrem: nikoli zdaněním vývozu kapitálu, nýbrž zavedením snížené nebo dokonce nulové daně na tu část zisku, kterou korporace reinvestuje na českém území nebo kterou použije na zvýšení mezd zaměstnancům českých poboček.
Je zjevné, že jde o záležitost, kterou budou muset obě uskupení plánující předvolební spolupráci důkladně probrat a vyjasnit si k ní přístup. Rozhodně by to v této fázi neměly zanedbat, protože jinak se jim to může ošklivě vrátit a zkomplikovat společnou koalici buď ještě před volbami, nebo mezi ně vnést zásadní nesoulad později.
Principiální rozpor spočívá v tom, že Piráti se nebojí více zdanit vlastníky firem či jejich podílů a také zavádět sektorové daně a více danit velké korporace. Kdežto hnutí STAN se obává, že by to mohlo mít dopad na celou naši ekonomiku. Je to vážný nesoulad, který nelze obejít.
