Návrh na přijetí zákona o celostátním referendu, jež by mělo být pro vládu závazné, neprojde v Senátu. Opoziční horní komora tak plní roli ústavní pojistky, jelikož podobné návrhy jsou jen vodou na mlýn populistům, kteří by zneužíváním referend obcházeli zastupitelskou demokracii.

[ctete postid=“240084″ title=“Národní investiční plán za 3,5 bilionu? Jen chiméra. Nic jsem neslíbil, otáčí Babiš“ image=“https://forum24.cz/wp-content/uploads/2019/03/Babiš-plán-385×230.jpeg“ excerpt=“Premiér Babiš představil loni na podzim megalomanský Národní investiční plán, “ permalink=“https://forum24.cz/narodni-investicni-plan-za-35-bilionu-jen-chimera-nic-jsem-neslibil-otaci-babis/“]240084[/ctete]

V Poslanecké sněmovně se rýsuje dohoda na neobvyklém půdorysu ANO, ČSSD a Pirátů na přijetí ústavního zákona o celostátním referendu. Podle něj by bylo možné vyvolat hlasování po sesbírání 450 tisíc podpisů občanů, nebo za souhlasu obou komor parlamentu. Z hlasování by byly vyjmuty změny Ústavy, daně, mezinárodní smlouvy nebo vystoupení z EU či NATO. Pokud by se pro přijetí tématu podrobeného referendu vyslovila aspoň čtvrtina všech oprávněných voličů, bylo by platné a pro vládu závazné.

Rozbuška v rukou populistů

S podporou zatím váhají komunisté, kterým vadí, že jsou ze zákona vyňaty mezinárodní smlouvy, jimiž by se Česká republika vzdávala části své suverenity. Mnohem radikálnější pohled nabízí Tomio Okamura, který má princip přímé demokracie zakotven v názvu svého levičáckého hnutí SPD, jež by nejraději zastupitelskou demokracii zcela rozpustilo ve prospěch přímé vlády lidu.

Okamurovi se nelíbí vysoký počet potřebných podpisů na vyvolání referenda, který by chtěl snížit na 100 tisíc. I jemu se nelíbí, že jsou z hlasování vyňaty některé okruhy. „My trváme na tom, aby se hlasovalo o členství České republiky v EU, potažmo v NATO. Chceme zrušit Senát. A potom se nám nelíbí, že jedna čtvrtina oprávněných voličů musí být pro. To je nepřijatelné,“ vyjmenoval svoje výhrady.

Zatímco v Poslanecké sněmovně by mohl už jen při zapojení KSČM tento návrh, pro který je potřebná ústavní většina v obou komorách parlamentu, projít hladce, zcela určitě narazí v Senátu. Předkladatelé ANO, ČSSD a Piráti mají v horní komoře dohromady jen 21 senátorů.

K prosazení jakékoli ústavní změny je však v Senátu zapotřebí 49 hlasů, což se v tomto případě jeví jako nereálné. O tom svědčí negativní ohlasy ze senátní komise pro Ústavu kritizující samotnou podstatu zákona, který by se mohl stát příliš nákladnou a nevyzpytatelnou rozbuškou v rukou populistů.

Nizozemí referenda zrušilo

Zatímco předkladatelé označují návrh za „moderní a promyšlený“, některé vyspělé západní země od podobných principů ustupují. Buď jsou referenda na celostátní úrovni s výjimkou Švýcarska, které je ovšem specifickou výjimkou, využívána zcela minimálně, nebo jsou jako loni v Nizozemí rušena, jelikož se neosvědčila.

Nizozemí přijalo zákon o referendu v roce 2015, bylo však omezeno pouze na všelidové hlasování o zákonech schválených vládou s vyloučením rozpočtové tematiky. K vyvolání referendové „ratifikace“ právě přijatého zákona občany bylo zapotřebí nejméně 300 tisíc podpisů a pro její platnost byla požadována minimální účast 30 procent oprávněných voličů.

Na rozdíl od návrhu tuzemské provenience bylo nizozemské referendum pouze poradní, a pokud by v něm byl příslušný zákon odmítnut, musel by jej znovu potvrdit parlament. Po třech letech zkušeností a dvou úspěšně vyvolaných referendech z celkem pěti pokusů tu převládl názor, že se stala nástrojem menšiny k blokování rozhodnutí demokratické většiny, a zákon byl zrušen.

Fetiš přímé demokracie

Debata o přijetí zákona o celostátním referendu se stává stejným fetišem, jakým se dříve stal tlak veřejného mínění na přijetí přímé volby prezidenta. V žádném případě se nepotvrdilo, že přímá volba prezidenta přinesla jinou, vyšší kvalitu výkonu tohoto úřadu, než nepřímá volba parlamentem. Současný prezident Miloš Zeman přímého mandátu od svých voličů při nezměněných kompetencích zneužívá k ohýbání Ústavy a cílené polarizaci společnosti.

Každý nový prvek přímé demokracie slibuje totéž, co přímá volba prezidenta. Vzedmutí emocí, manipulaci veřejným míněním, další hloubení příkopů ve společnosti. V případě celostátního referenda navíc možné komplikace rozumného provozu vládnutí a angažmá mediálně vlivných zájmových skupin.

Politici se na jedné straně alibisticky zbavují vlastní odpovědnosti. Na druhé straně mohou v závazných referendech procházet nejrůznější populistické návrhy a naopak mohou být blokovány nepopulární, i když potřebné reformy a změny.

Přestože je kvórum pro vyvolání referenda 450 tisíc podpisů nastaveno zdánlivě vysoko, stačí připomenout, že jen hnutí SPD, pro které jsou referenda alfou a omegou, získalo v posledních volbách 538 tisíc hlasů. Silné jsou i některé nátlakové zájmové skupiny, například v odborech je dnes organizováno přes půl milionů lidí.

Ani dosažení souhlasu čtvrtiny oprávněných voličů, tedy dvou milionů hlasů, není při obzvláště vypjatých kampaních nedosažitelné. Jen pro orientaci, současná „referendová koalice“ disponuje celkem 3,3 miliony hlasů z posledních parlamentních voleb.

Nepřenosné švýcarské zkušenosti

Srovnávání se švýcarským systémem referend je zcela zavádějící. V této zemi panují úplně jiné ústavní poměry, je zde slabá centrální vláda a silné postavení kantonů.

Přímá demokracie má ve Švýcarsku dlouhodobou tradici a po celá staletí se vyvíjela na obecní a kantonální úrovni, než se v roce 1848 stala referenda součástí ústavy pro celou konfederaci. V této alpské zemi panuje dlouhá historická kontinuita, vysoká míra decentralizace státní správy, jiná politická kultura a z toho vyplývající vysoká odpovědnost lidí, kteří se podrobně a do hloubky zajímají o politické dění.

[ctete postid=“238047″ title=“Plán úspor se hroutí. „Decimace“ státních zaměstnanců o 10 procent neprojde“ image=“https://forum24.cz/wp-content/uploads/2019/03/Schillerová-Babiš-Hamáček-385×230.jpeg“ excerpt=“Plány ministryně financí Aleny Schillerové se hroutí jako domeček z karet. Po krachu “ permalink=“https://forum24.cz/plan-uspor-se-hrouti-decimace-statnich-zamestnancu-o-10-procent-neprojde/“]238047[/ctete]

Právě díky této tradici Švýcaři rozhodují spíše ve prospěch celku než ve svůj vlastní. Proto v referendech odmítají populární návrhy, jako je delší dovolená, zavedení základní mzdy nebo penzijní reforma spojená s ekonomicky problematickým zvýšením důchodů. Jak by asi podobná referenda, mající přímé dopady do podnikatelské sféry či veřejných rozpočtů, dopadla u nás?

Referendum má v České republice smysl na komunální úrovni, protože lidé mohou ovlivňovat důvěrně známé prostředí, ve kterém žijí. Hypertrofovaná přímá demokracie však neznamená všelék na řešení problémů společnosti, naopak jí může přitížit.

Senátní pojistka

Proto je dnes velmi důležité, že Senát s převahou středopravicových klubů ODS, KDU-ČSL a STAN (s TOP 09) dokáže podobné nápady brzdit.

Co píše šéf hnutí ANO ve své předvolební brožuře O čem sním, když náhodou spím? „Co Senát? Údajná pojistka demokracie. Myslím, že voliči několikrát za sebou odpověděli dost srozumitelně. Voliči o Senát nestojí. Zrušit Senát, to by nebyl žádný divoký experiment.“

Ale byl. Právě dnes může opoziční Senát, kde má slabé zastoupení ANO (zejména proto chce Senát zrušit) a zcela absentuje KSČM a hnutí SPD, bránit takovým změnám, které by oligarchickému hnutí umožnily efektivněji uchopit moc ve státě, anebo rozvolnit Andrejem Babišem nenáviděnou zastupitelskou demokracii.

Do této kategorie patří i riskantní návrh zákona o celostátním referendu.