Na programu středeční schůze senátu bylo projednání vládní novely o nižší valorizaci důchodů. Tu v úterý nepodpořily senátní ústavně-právní a sociální výbory. Kluby hnutí STAN a ODS a TOP 09 i KDU-ČSL a nezávislých avizovaly, že valorizaci většinově podpoří. Návrh byl nakonec pozdě odpoledne schválen.
Senát ve středu podle očekávání schválil sporné snížení červnové valorizace důchodů, které navrhla vláda kvůli nutnosti nezvyšovat neúměrně výdaje státu. Pro hlasovalo 48 senátorů, proti jich bylo 12. Průměrný důchod se tak má od června zvýšit o zhruba 760 korun měsíčně, zatímco bez novely by se v návaznosti na míru inflace zvýšil o 1770 korun. Návrh ještě posoudí nastupující prezident Petr Pavel, který slíbil stanovisko zveřejnit v pátek.
Senátní diskuse o snížení valorizace důchodů trvala zhruba sedm hodin. Kolem páté hodiny odpoledne už byli s příspěvky hotovi všichni senátoři, kteří se hlásili o slovo. Pak vystoupil ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS), který na jednání zastupuje ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečku (KDU-ČSL). „Chtěl bych ocenit debatu. Až na dvě výjimky, ty mi připomínaly jednání minulý týden v poslanecké sněmovně. Takže až na výjimky děkuji,“ řekl Stanjura.
Na začátku schůze senátoři rozhodli, že vládní novelu posoudí ve zkráceném jednání. Někteří senátoři, a zejména ti z klubu hnutí ANO, neúspěšně požadovali, aby byl návrh zákona vyřazen z programu a odložen na 30. března. Konkrétně to navrhl senátor Ladislav Václavec (ANO) a pro jeho vyjmutí hlasovalo šest senátorů ANO a ČSSD, také Jiří Růžička (klub ODS a TOP 09), Jiří Vosecký (STAN), Adéla Šípová a Lukáš Wagenknecht (oba Piráti) a Jana Zwyrtek Hamplová (nezávislá).
Vládní návrh nechtěla podpořit většina senátorů klubu SEN 21 a Piráti. Své rozhodnutí odůvodnili zejména pochybami o řádném legislativním procesu. Na tiskové konferenci to oznámil Václav Láska (SEN 21).
Senátoři, kteří se přihlásili o slovo, jeden po druhém na plénu promlouvali a komentovali navrhovanou novelu. Senátor Michael Canov (SLK) řekl, že bude hlasovat proti schválení novely. To okomentoval jako ohýbání zákona a varoval před její retroaktivitou.
Petr Vícha (ČSSD) řekl, že jde pouze o jednorázové řešení, nikoli o systémové řešení zákona jako celku. „Tvrdím, bylo-li to nutné, měla to vláda udělat dříve v řádném procesu, a to neudělala.“ Konstatoval, že o inflaci se vědělo.
Senátorka Věra Procházková (ANO) tvrdila, že návrh provokuje zbytečný mezigenerační rozkol ve společnosti a přitom je zcela neúčelný a falešný. Jde podle ní o jednoduchý nápad, jak co nejrychleji snížit rozpočtový deficit na úkor těch, kteří se nemohou bránit, a ne o krok ke smysluplné důchodové reformě.
Předseda senátorů ANO a ČSSD Miroslav Adámek a Jiří Čunek (KDU-ČSL) označili způsob schvalování vládního návrhu za neústavní.
Místopředseda Jiří Oberfalzer (ODS) avizoval, že návrh podpoří. Připomněl, že předchozí dvě vlády, tedy Sobotkova a Babišova, vládly v konjunktuře, a přesto generovaly desítky miliard schodků. „Každé dobro, které vygenerovaly, bylo na dluh,“ řekl s tím, že dlouhodobě to přináší potíže. Je podle něj zajímavé, že státní dluh vzrostl o jeden bilion korun, což je podle jeho slov strašlivý výsledek hospodaření. Je toho názoru, že něco se udělat musí. „Raději později než nikdy,“ dodal. V momentálním stavu země není možné nepřijímat opatření, konstatoval.
Senátor Jiří Drahoš (nezávislý) novelu považoval za záchranou brzdu, která má pomoci zabránit rozvratu veřejných financí a sám nevidí lepší řešení. Na plénu řekl, že aktuální nastavení penzí přispívá ke stále většímu nepoměru mezi výší důchodů a průměrnou mzdou a předkládaný návrh je podle něj mnohem solidárnější se seniory v těžších situacích. Apeloval na solidaritu s dalšími skupinami obyvatel například matky samoživitelky, kterým by měla vláda urgentně pomoci. „Solidarita je klíčem k sociálnímu smíru ve společnosti,“ prohlásil senátor.
„Nejde přihlížet znásilňování práva v přímém přenosu,“ prohlásila Jana Zwyrtek Hamplová (nezávislá) ve své řeči. Domnívá se, že jde o zneužívání zákona. Je podle ní neobhajitelné tento návrh prosadit a schválit. Vláda podle ní chaoticky řeší finance tzv. ber kde ber a vybrala si k tomu nejslabší skupinu obyvatel. Podle Hamplové by přijetí novely mohlo být vykládáno jako diskriminace skupiny obyvatel ve vztahu ke státnímu rozpočtu.
Vláda v poslanecké sněmovně novelu prosadila v sobotu po pěti dnech obstrukcí a opoziční kluby ANO a SPD již minulý týden informovaly o tom, že v případě schválení novely podají stížnost k Ústavnímu soudu. Podle předsedy klubu KDU-ČSL a nezávislí Josefa Klementa zákon pravděpodobně skončí u Ústavního soudu, ale stanovisko nelze předjímat. „Újma, která by vznikla, je podle mě pádným důvodem pro schválení novely. Ale nejsem právník. S napětím budu očekávat výsledek,“ dodal.
Zamítnutí prosadil v ústavně-právním výboru jeho místopředseda Michael Canov (SLK), podpořily ho Hana Kordová Marvanová a Jitka Chalánková z klubu ODS a TOP 09 a Daniela Kovářová (nezávislá). Pro schválení hlasoval jen předseda výboru Tomáš Goláň (ODS), zbývající dva přítomní členové výboru se hlasování zdrželi.
V sociálním výboru navrhoval zamítnutí Miroslav Adámek z opozičního hnutí ANO. Připojili se k němu Marek Hilšer a Jiří Vosecký z klubu vládního hnutí STAN. Pro schválení hlasovali Pavel Karpíšek, Jan Paparega a Marek Slabý z klubu ODS a TOP 09, který má v jednaosmdesátičlenné horní komoře 36 členů.
Pokud by senát návrh zákona neschválil, vážně by to ohrozilo jeho přijetí do 22. března. Pokud by novela nebyla schválena, výdaje státního rozpočtu na penze by vzrostly o 34,4 miliardy korun a v následujících letech by se zvýšily postupně celkem na 300 miliard korun, sdělil senátorům ředitel ministerského odboru sociálního pojištění Tomáš Machanec.