Senát dnes podle očekávání schválil zavedení elektronické evidence tržeb (EET). Vláda si od ní slibuje omezení daňových úniků a až 18 miliard korun do státní pokladny ročně. Podle demokratické opozice, která chce normu napadnout u Ústavního soudu, návrh zlikviduje řadu drobných živnostníků. Senátoři za ODS a TOP 09 proto navrhli zákon zamítnout nebo alespoň odložit až na dobu po příštích sněmovních volbách. Vládní strany ale EET v horní komoře prosadily. Pomohly jim v tom i hlasy senátorů ze Strany práv občanů.

Zákon nyní dostane k podpisu prezident Miloš Zeman, který již dříve EET podpořil.

Senát o EET rozhodl hlasy 43 ze 72 přítomných, přičemž pro přijetí byli především senátoři z ČSSD, ANO, SPO a KSČM. Z lidoveckého klubu normu podpořili jen čtyři z deseti hlasujících členů.

Senátoři zákon schválili po zhruba čtyřhodinové debatě, v níž zopakovali argumenty pro a proti elektronické evidenci tržeb. Kritici zejména z řad ODS chtěli v zákoně alespoň zmírnit sankce za porušení zákona či zpřísnit režim finančním úřadům. Zástupci koalice ale úpravy odmítli z obav, že by se v případě vrácení zákona Sněmovně opakovaly opoziční obstrukce.

[ctete]50923[/ctete]

Podle senátora Iva Valenty (za Stranu soukromníků) skončí kvůli EET s podnikáním desítky tisíc lidí. „Vadná není jenom samotná myšlenka zavedení kontrolního mechanismu EET, kdy si nástroj kontroly musí na vlastní náklady pořizovat sami kontrolovaní,“ prohlásil. Zákon je podle Valenty namířen proti živnostníkům, kteří se ale na daňových únicích podílejí necelou desetinou, a velké daňové úniky neřeší.

Podle zástupců ODS bude pro živnostníky likvidační až půlmilionová pokuta za porušení zákona, byť i neúmyslné. Zákon umožňuje dokonce i uzavření provozovny, ale pro finanční úřady s žádnou sankcí za nesplnění jejich povinností nepočítá, upozornil místopředseda ODS Miloš Vystrčil.

Bývalá ústavní soudkyně Eliška Wagnerová (za SZ) poukázala na to, že se zákon nemá vztahovat například na banky, pojišťovny nebo stavební spořitelny. Podle ní je tato nerovnost ústavně nekonformní.

[ctete]48033[/ctete]

Zástupci vládních stran naopak potřebnost EET zdůvodňovali tím, že přinese narovnání podnikatelského prostředí v České republice. Ministr financí a velkopodnikatel Andrej Babiš zopakoval, že na zvýšeném výběru daní vydělají obce a kraje. Podle Babiše bude údajně více peněz na důchody, na školství, zdravotnictví, vědu a výzkum, obranu a vnitřní bezpečnost.

„Elektronická evidence tržeb je posledním kamenem v mozaice opatření proti daňovým únikům, se kterým ve funkčním období současné vlády přichází ministerstvo financí,“ řekl senátorům Babiš. Zástupci ČSSD jej ale vyzývali k přípravě dalších opatření, která by například omezila odvody zisků firem podnikajících v Česku do daňových rájů.

[ctete]46620[/ctete]

Babiš také tvrdí, že EET přinese malým podnikatelům ochranu před nekalou konkurencí. „To je totiž smysl elektronické evidence tržeb. Není to projekt likvidací malého a středního podnikání, jak se zarputile snaží tvrdit některé opoziční strany,“ řekl ministr.

Předseda Senátu Milan Štěch (ČSSD) uvedl, že zákon o EET je zpracovaný slušně a není v něm potřeba něco zásadního přepracovat. Pokud by v zákoně bylo třeba něco opravit, upozorní na to podle Štěcha Ústavní soud, u kterého chce pravice normu po jejím schválení napadnout.

Jako první se do evidence zapojí hotely a restaurace, a to možná už od listopadu. Do půldruhého roku poté mají být evidovány všechny tržby kromě tržeb řemeslníků, na které se začne zákon vztahovat až poté. Podnikatelé budou muset nejpozději při zaplacení zboží nebo služby poslat finanční správě údaje o tržbě a vystaví zákazníkovi účtenku.

Kupující si bude moci na internetu ověřit, zda prodejce skutečně údaje poslal daňové správě. Ministerstvo financí bude moci pořádat účtenkovou loterii o věcné nebo peněžní ceny, které se budou moci lidé zúčastnit na základě zaslání účtenky nebo údaje povinně uváděného na účtence.

Podnikatelé budou moci využít jednorázovou slevu až 5000 korun na náklady spojené se zavedením evidence tržeb. Její výše se bude odvíjet od daňového základu z podnikání.

Výběr událostí kolem elektronické evidenci tržeb, kterou dnes schválil Senát

■ 13. prosince 2013 – ČSSD, ANO a KDU-ČSL představily koaliční smlouvu, která hovořila o „efektivní kontrole vykazovaných tržeb z maloobchodního prodeje zboží a služeb“. Smlouvu v dalších týdnech schválily nejvyšší orgány všech tří partnerů, podepsána v byla 6. ledna 2014.

■ 12. února 2014 – Vláda premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) schválila programové prohlášení, ve kterém nechybělo ani ustanovení o efektivní kontrole maloobchodního prodeje. Vláda získala důvěru Sněmovny 18. února.

■ 15. prosince 2014 – Vláda schválila plán legislativních prací na následující rok, ve kterém nechyběl ani zákon elektronické evidenci tržeb. Plán počítal s tím, že EET začne fungovat od roku 2016.

■ 6. května 2015 – Vládní strany se na jednání koaliční rady shodly na obecné podobě elektronické evidence tržeb. Ministr financí Andrej Babiš (ANO) uvedl, že by systém měl začít fungovat spíše v únoru než v lednu 2016.

■ 3. června 2015 – Vláda schválila návrh zákona o elektronické evidenci tržeb, následující den jej předložila poslancům. Opozice, zejména ODS a TOP 09, jež se zaváděním EET nesouhlasí, již předem avizovala obstrukce.

■ 16. června 2015 – Na konferenci o EET vystoupil chorvatský ministr financí Boris Lalovac a představil dopady tamní úpravy. Chorvatskem, kde elektronická evidence tržeb funguje od roku 2013, se ministr Babiš při přípravě českého zákona do značné míry inspiroval.

■ 10. července 2015 – Poslanci propustili zákon o elektronické evidenci tržeb (a doprovodnou normu o změnách dalších zákonů) do druhého čtení, jež skončilo 7. října. Kvůli zdržení ve Sněmovně padl původně uvažovaný termín o zavedení EET do praxe.

■ 11. prosince 2015 – Na druhý pokus začalo schvalování zákona o EET ve třetím čtení, jednání poslanců ale provázely obstrukce ze strany opozice. Až 29. ledna 2016 koalice prosadila, že se závěrečné hlasování uskuteční ve středu 10. února. Opoziční ODS to označila za znásilnění parlamentní demokracie.

■ 10. února 2016 – Sněmovna ukončila rozpravu a schválila oba zákony zavádějící EET. Pravice to označila za nedemokratický postup a za znásilnění jednacího řádu, v souvislosti s postupem koalice se chtěla obrátit na Ústavní soud.

■ 16. března 2016 – Senát schválil zavedení EET. Normu dostane k podpisu prezident Miloš Zeman, který ji již dříve podpořil.

Další vývoj

■ Přesný termín, kdy začne zákon o elektronické evidenci tržeb platit a kdy podle něj budou muset první podnikatele vydávat účtenky, zatím není znám. Obvykle se ale hovoří o tom, že jeho ustanovení vstoupí v účinnost koncem roku.

■ Jako první by měly začít EET používat ubytovací a stravovací služby (zhruba 60.000 podnikatelů), pravděpodobně od listopadu či prosince 2016. O čtvrtletí později (na jaře 2017) by měly tržby evidovat i firmy z oboru velkoobchodu a maloobchodu (dalších zhruba 250.000 podnikatelů).

■ Ve třetí fázi, od 16. měsíce po spuštění (na jaře 2018), se do EET mají zapojit podnikatelé provozující ostatní činnosti (svobodná povolání, doprava, zemědělství) a od 18. měsíce (tedy v létě 2018) jako poslední vybraná řemesla a výrobní činnosti.